Strana 32
30
|
GOLF
ROZHOVOR | Šideri Váňová
Beru to tak, že jako bývalý hráč dokážu
nabídnout spoustu věcí. Akdyž pracujete
sdětmi, je obrovský rozdíl, když máte
herní zkušenost, akdyž ji nemáte. Mám
třeba teď malou holčičku, které je 12let.
Prožívá takové stavy, které jsem prožívala
na začátku ijá, jako je nervozita. Ana
‑
jednou přestanete přesně trefovat rány.
Ajá přesně vím, co se mi tehdy dělo,
avím, jak stím pracovat. Protože se do
‑
kážu do jejích stavů sama vcítit. Nosím
vhlavě inějaký rozsáhlejší projekt skom
‑
plexními službami pro hráče.
Zmínila jste, že původně jste vůbec
nepřemýšlela otom, že byste tré
-
novala děti. Co vás vedlo ke změně
názoru?
Tím důvodem je to, že když snimi umíte
pracovat, vidíte unich obrovský pokrok.
Také vám děti tolik neodmlouvají, jako
dospělí amatéři. (smích) Sdětmi je jedno
‑
dušší práce vtom smyslu, že je můžete
nasměrovat, řídit avidíte jejich pokrok.
To je na tom to hezké.
Vminulosti jste prohlásila, že je
úžasné, když se koníček stane vaším
zaměstnáním, prací, která vás živí…
Abudu moc ráda, když to tak zůstane.
Samozřejmě budu ráda pokračovat vHos
‑
tivaři, protože mám ktomuhle místu, li‑
dem aklubu vztah. Jsem tady vlastně od
začátku své profesionální kariéry. Nikdy
ale nevíte, kam vás cesty osudu zavedou.
Samozřejmě jsem si hrála ismyšlen
‑
kami pracovat vzahraničí nebo vytvořit
vlastní akademii. Do toho jsem ale potkala
partnera, takže člověk míní, ale pán bůh
mění. Však víte, jak to je…
Nicméně spojení golf, hra, tréno
-
vání, to platí stále?
Rozhodně. Nedokážu si představit, že
bych měla být někde jinde. Pro mě je
sport důležitá součást mého života.
Sport mě utvářel autváří, dělá mě šťast
‑
nou. Dělá mě šťastnou ito prostředí, ve
kterém jsem. Nedokážu si sebe sama
představit někde vkorporátu.
Říkala jste, že sport vás utváří. Proč
se tím číslo jedna stal golf? Čím si
vás získal?
Vlastně to ani neumím popsat, ale byl
to prostě ten moment, když někdo na
tenisový kurt donesl golfové hole. Ze
‑
ptala jsem se tehdy, hele, co to je? No
golfová hůl. Na, zkus si odpálit míček.
Vzala jsem hůl do ruky amíček odpálila.
Ahned jsem slyšela, jak lidi kolem říkají,
hele, ty bys měla hrát golf. Aod té doby
to byl golf, golf, golf, golf. Atak jsem ho
začala hrát.
Nezalitovala jste někdy, že jste ne
-
zůstala utenisu?
Když se někdy dívám zpětně, říkám si,
že třeba vtenisu bych byla schopná do
‑
sáhnout mnohem víc. Iproto, že jsem
hodně dynamický typ abyl pro mě ob
‑
rovský problém přejít ztenisu na golf.
První roky jsem strašně bojovala stím,
že jsem byla hodně roztěkaná, chodila
jsem rychle, bylo pro mě těžké zklidnit
hlavu. Říká se, že golf si buď zamilujete,
nebo ho zkusíte auž nikdy ho nebudete
hrát znovu. Pro mě platila první možnost.
Měla jsem na tréninku kamaráda, který
mi řekl: Hele, já se golfu dlouho vyhý
‑
bal, protože jsem žil vtom, že je to hra
pro páprdy, ale zkusil jsem ho, začal hrát
ateď jsem golfem posedlý. Ito je vlastně
moje odpověď na otázku– proč golf.
Jsem typický golfový pacient.
Za rozhovor děkuje Alois Žatkuliak
Foto: Archiv Šideri Váňové
V uplynulých dvou letech její hráčskou kariéru brzdily zdravotní problémy.