Page 62
zelenou visačkou na bag a přestane si vás
všímat. Víc si vás všimne, až když si jdete
po hře koupit nezbytné suvenýry, to fun-
guje bezpečně.
Mají zde šest (!) odpališť, z toho čtyři
mužská. Dostal jsem skóre kartu Senior,
ale díváte se na ni někdy? Já ne, a protože
jsem hrál ze žlutých jako doma, hned
osmnáctkrát jsem porušil pravidlo 11-4
(Hra odjinud než z odpaliště), senioři zde
totiž hrají ze zelených. Ještěže jsme ne-
hráli turnaj...
Vyjdete ven. Všude ticho, o pár metrů dál
caddymaster vydává buginy a mluví skoro
šeptem. Ani hovor členů či hostů, stojících
opodál, neslyšíte. Ještě kousek, otevřené
dveře vedou do velké, ale prostě zaří-
zené místnosti, ve které v rohu trůní De-
rek Brown, generální ředitel Valderramy.
Mocný muž na kraji šedesátky, Skot, který
se na Costa del Sol pohybuje už dlouho,
posledních 18 let přímo tady.
Že jsem ještě nemluvil o Costa del Sol,
centru andaluského golfu? Na jeho mapě se
na malém území tísní přes 40 vlaječek – ano,
je tady přes 40 golfových hřišť, jedno vedle
druhého, v celé Andalusii je jich přes stovku.
U dálnice nápisy Costa del Sol – Costa del
Golf. Na ofi ciálních tabulích! Vzpomínka na
naše nedávné heslo „Czech republic – golf
republic“ evokuje úsměv. Tady to jede, golf
je zde celoroční záležitost.
Sama Valderrama je v kopečkách nad pří-
stavním městem Sotogrande s mondénní
marinou, nedaleko se tyčí překvapivě vysoká
gibraltarská skála. Kousek dál už vyčnívají
z moře zelené pahorky africké.
Derek už přišel na Valderramě takříkajíc
k hotovému. Dřív působil 17 let v Glene-
agles, je to tedy odborník navýsost kvali-
fi kovaný. Čtyři roky už nehraje, ale v roce
2005 ještě dostal vyznamenání „Professi-
onal golfer of the year“, a provoz resortu
má pevně v rukou.
Padají z něj přesná čísla, jedno za druhým.
Členů je 450 (500 je limit, nad který ne-
chtějí jít) a pocházejí z 34 zemí celého
světa. Nejvyšší povolený HCP je 24 u mužů
a 32 u žen. Ale když jdou tři zkušení,
Derek pustí jednoho i s vyšším číslem.
Hendikepy hráčů v recepci nekontrolují,
59
První dojem je neobyčejný klid, prostá neokázalá
stavba klubovny. Zaparkujete, nikde ani živáček,
liduprázdné náměstíčko s kulatými stromy. Až pak
se otevře pohled na hřiště. Spousta korkovníků,
v nichž se ztrácejí úzké ferveje.
Ne každý viděl korkovník takhle zblízka. Zprvu se zdá hřiště jednoduché, ale velmi záhy budete uvedeni do kruté reality.