Strana 32
30
|
GOLF
ROZHOVOR | Jan Mergl
Můžeme to přirovnat khokeji, který se
unás hraje dlouho, avněm budeme
vždycky patřit ke špičce. Určitě platí bez
diskuse, že čeští sportovci se řadí mezi
ty nejšikovnější napříč všemi sporty. Na
to, jak jsme malý národ, máme špič
‑
kové sportovce prakticky ve všech exis‑
tujících sportech. Ale pokud je historie
konkrétního sportu krátká, dnes něja
‑
kých 35, 36let, tak to je strašně málo.
Neberu předrevoluční éru, protože to
byla éra průkopnictví, několika nad
‑
šenců, kteří hráli golf pro svou zábavu.
Aitehdy jsme vyprodukovali skvělé
hráče. Zmého pohledu je zásadní, aby
golf zapadl do běžné kultury, aby to byl
normální sport, který si jde zahrát dítě
po škole. Apotom musíme být schopni
lépe selektovat talenty.
Když to shrnu, máme hřiště, máme
zázemí, máme trenéry, myslím si, že
ikvalitní technologické vybavení,
takže se dá říct, že včeském pro
-
středí pro výchovu špičkové hráče
nic nechybí. Hráčky už máme, hráče
stále ne. Včem je tedy problém?
Myslím si, že jedním zásadním problé
‑
mem, se kterým se včeském golfu po‑
týkáme, je proces ranné specializace.
Začnu úplně odspodu. Dokážeme ve 14
až 16 letech dostat kluky– nechci říkat,
za jakou cenu– na velmi vysokou úroveň
vrámci Evropy. Ive světovém žebříčku
patří kelitě, ale pak jim začne trošku ujíž
‑
dět vlak. Apokud jste všestnácti nejlepší,
vosmnácti už nejlepší nejste ave dvaceti
spadnete do průměru, pak vás to pře
‑
stane bavit. Iproto, že už jste všechno vi‑
děl, všechno jste vyhrál, všechno jste zku‑
sil. Myslím, že zbytečně tlačíme ukluků
rychle na výsledek apozději už nemají
takový hlad po úspěchu. Ani vůli atouhu
tomu podřídit všechno aněco dokázat.
Druhá strana mince je materiální zabez
‑
pečení. Golf stojí hodně peněz amnohdy
těm nejtalentovanější chybí prostředky,
takže se nemohou golfu věnovat naplno.
Za mě je to ale především oté kvantitě.
Vjakém smyslu?
Pokud budeme chrlit deset Filipů Jakub
‑
číků nebo třeba deset hráčů na úrovni
top 250 amatérů ve světě, tak nám lo
‑
gicky dva tři tím sítem propadnou. My je
ale zatím nechrlíme, protože místo toho,
aby ti hráči ve dvaceti letech svou výkon
‑
nost navyšovali astávali se lepšími, do‑
chází ke stagnaci. Obecně ve všech spor‑
tech Češi strašně tlačí na výsledek. Chybí
tam potom radost ze hry, chybí vše
‑
obecný rozvoj. Golf je ale vmnoha smě‑
rech specifický. Vtom, že jednou třeba
uděláte cut, skončíte vdesítce nebo vy
‑
hrajete turnaje akatapultuje vás nahoru.
Ukázal nám to Ondra Lieser. Hráč, který
měl mimořádné schopnosti aneuvěři
‑
telný talent. Kdyby vydržel ještě jeden
dva roky, tak by se podle mě na Euro
‑
pean Tour pral iovítězství.
Vgolfu stále platí dělení na ama
-
téry aprofesionály, ale právě pře-
chod zamatérské scény na profe-
sionální bývá leckdy kritickou fází
hráčské kariéry. Jedna zcest je přes
studium vzámoří na univerzitě, ne
-
existuje ale ještě nějaká další cesta?
Ne každý je studijní typ…
Domnívám, že Amerika je super moti
‑
vační způsob pro hráče, kteří se snaží gol‑
fem někam dostat, získají zkušenosti, na‑
učí se řeč, získají vzdělání amožnost hry
atréninku se super zázemím. Vidina stu
‑
dia na univerzitě je hnacím motorem pro
řadu dětí, které trénuji. Ale troufám si říct,
že ani univerzita není zpohledu budoucí
kariéry samospasitelná. Totéž ale platí
ipro tréninkový systém federace, protože
máme lidi, kteří šli úplně mimo systém
adosáhli výborných výsledků. Musíme
začít tím, že získáme silnou sadu dat,
měřitelných dat atěmi argumentovat.
Jak na tom byl hráč ve 14 letech, fyzicky,
psychicky igolfově, jak na tom byl všest
‑
nácti, kdo odešel do Ameriky akam se
poté dostal, zda na evropskou tour, nebo
nižší Challenge Tour. Může ale jít ices
‑
tou mimo Ameriku, že zůstane vČesku,
ve dvaceti zkusí Pro Golf Tour, odehraje
pár turnajů apostupně se bude posou
‑
vat výš. Za mě osobně je důležité, aby ta
cesta vgolfu byla postupná, ne skoková.
Takové příběhy jsou. Martin Kaymer vy
‑
hrál Pro Golf Tour, vyhrál Challenge Tour
anajednou byl etablovaný na European
Tour apoté ivzámoří. Za mě kontinuální
dlouhodobá práce přinese vyrovnanost
apostupnou cestu na vrchol. To, očem
se bavíme, je individuální přístup. Někdo
chce studovat, chce být vkolektivu, po
‑
třebuje podporu, jiný bude jako osamělý
vlk brázdit turnaje. Osvědčený recept na
to není, obě cesty mají své přívržence
asvé produkty. Kdybych měl někomu
doporučit Ameriku, tak mu řeknu, hele,
budeš studovat, budeš mít zázemí, na
‑
učíš se perfektně anglicky abude to su‑
per zkušenost. Spíš jsem ale zažil, že tam
hráči nerozkvétali, spíš se znich stali prů
‑
měrnější golfisté. To je moje zkušenost.
Až na pár výjimek.
Zmínil jste osamělého vlka. To je
ale možná taky jeden zproblémů
při přechodu od amatérů kprofe
-
sionálům. Hodíme hráče takříkajíc
do vody ařekneme plav. Předtím
byl zvyklý na všestrannou podporu,
ale najednou je bez prostředků,
bez podpory, sám. Jak tohle opra
-
vit, ošetřit?
To, co zmiňujete, určitě chyba je. Když
hráče vokamžiku, kdy přestoupí mezi
profesionály vypustíme, ať se postará
sám. Nebo možná přesněji řečeno, ne
přímo chyba, ale spíš absence podpory.
Vracíme se tím zase na začátek atím je
nedostatek finančních prostředků. Za mě
je bytostně důležitá věc, aby federace
mnohem víc začala pracovat na mar
‑
ketingu, aby přilákala velké korporace
azískala peníze na podporu hráčů. Sa
‑
mozřejmě mi nepřísluší hodnotit, nakolik
federace efektivně využívá peníze zroz
‑
počtu, protože nejsem natolik vtažený do
dění. Stoprocentně ale vím, že právě na
zlepšení marketingu federace pracuje.
Myslím, že zbytečně tlačíme u kluků rychle na
výsledek a později už nemají takový hlad po
úspěchu. Ani vůli a touhu tomu podřídit všechno
aněco dokázat. Druhá strana mince je materiální
zabezpečení. Golf stojí hodně peněz a mnohdy těm
nejtalentovanější chybí prostředky.