Page 20
SVĚTOVÝ GOLF
|
PGA Championship
18
|
GOLF
momenty, kdy byste na něho nevsadili
ani zlámanou grešli. Tygr tenkrát uspěl
s náskokem jediné rány, aby o rok později
v ještě peprnější bitvě titul obhájil.
Ostatně nádherná Valhalla je pro vypjaté
momenty jako stvořená. Woods přijel
do dějiště turnaje ověnčen tituly z US
a British Open, a pokud by uspěl, navázal
by na Dennyho Shutea, kterému se titul
podařilo obhájit v roce 1937.
V cestě za druhou výhrou v řadě mu stál
muž, jehož nablýskané juniorské rekordy
vymazal Tiger jako mladík, Bob May. A ten
se tentokrát tváří v tvář svému vyzýva-
teli nehodlal vzdát. Po 72 jamkách byli
oba na 270 úderech, když poslední jamku
končili berdíkem a dostali se na osmnáct
pod par, což je dodnes nepřekonatelný
výsledek turnaje ve vztahu k paru hřiště.
V pozdním odpoledni se muselo roz-
hodnout v dodatečném play-off hra-
ném na tři jamky. Tou první byla čtyř-
parová šestnáctka, na níž Woods začal
zhurta, berdíkem, a šel o ránu do vedení.
Na sedmnáctce se pochlapili oba, když
nezapomenutelně zachránili par. Souboj
znovu vrcholil na pětiparové osmnáctce,
kde Woods poprvé zakolísal – drajv po-
slal vlevo, kde si jeho míček zahrál ping
pong s platanem a po dvojím odrazu od
stromů dopadl vlevo na cestu pro vozíky.
A když jeho druhá rána zaplula do rafu
a třetí do bankru u grínu, svitla Mayovi
naděje.
Jenže ta měla jepičí život. Určitě si Bob
ani ve snu nepředstavoval, že drajv pošle
do rafu vlevo a následně skončí ve vysoké
trávě na opačné straně dráhy. Nicméně
třetí ranou byl na hřebeni podkovovitého
grínu, na 40 stop od jamky. Možná si ale
na tu podkovu zapomněl šlápnout pro
štěstí… Woods z bankru vystřihl parádní
úder a přihrál si na dvě stopy k vytou-
ženému cíli, takže Mayovi nezbylo než
atakovat birdie, jenže byl to on, koho
valkýry doprovázely do Valhally, kam se
podle severské mytologie ukládají padlí
bojovníci.
Další dva úspěchy na tomto podniku při-
dal Tiger v letech 2006 a 2007 a o dva
roky později si brousil zuby na vyrovnání
Nicklausova rekordu v počtu výher. Na
hřišti Hazeltine National vedl od úvodní
rundy a do fi nále šel nejen s náskokem
dvou ran, ale i úchvatnou bilancí – ještě
nikdy nepustil vedení v majoru, když do
závěrečného kola vstupoval z pozice
lídra, čtrnáctkrát šel takto do rozhodující
rundy a bylo z toho 14 triumfů.
V rozporu s předpověďmi ale začal zlo-
bit jeho spoluhráč z fl ajtu Yang. A když
relativně neznámý Jihokorejec udeřil na
čtrnáctce, kde zahrál eagle a šel do čela,
Woodsova skvostná bilance měla na
mále. Tygr nehrál špatně, ale jeho pato-
vání nebylo ten den ve špičkové formě,
neúspěchy ze vzdálenosti 15 stop na
jamkách číslo 10, 12, 13, 15 a 17 mu
postupně lámaly vaz.
Tehdy aktuální světová jednička musela
na poslední jamce zahrát o ránu lépe než
Yang. Jenže ten se blýskl další famózní
ránu – trojkou hybridem prostřelil větve
stromu, aby se trefi l na dva a půl metru
od jamky. Naopak favorizovaný Američan
netrefi l grín a zázrak v podobě čip-inu
se nekonal. „Dobře jsem drajvoval, dobře
hrál železy, dělal jsem všechno, abych
turnaj vyhrál, až na to, že jsem nebyl
schopný dostat míč do jamky,“ hořeko-
val Woods a smířlivě dodával, že jednou
ta porážka přijít musela. „Byl to prostě
špatný den, který jsem si vybral v nespráv-
nou dobu. Tak to chodí...“ Ostatně, kdo
z nás podobný den nezažil.
„Pohřbená“ pravda Dlouhého Jima
Roku 1945 připomněl Jim Barnes
alias Dlouhý Jim v programu k tur-
naji, že je jediným PGA šampiónem,
který k tomu, aby si došel pro titul,
musel zvítězit hned dvakrát v jediné
sezoně.
„Víte, že v historickém přehledu ví-
tězů P.G.A. je chyba? Je pravda, že
jsem v roce 1916 v Siwanoy opravdu
vyhrál, ale to nebyl první profesi-
onální golfový šampionát ve Spo-
jených státech. Na jaře toho roku
pořádal New York Newspapermen's
Golf Club turnaj na hřišti Van Court-
land Park, který nazvali Professional
Golfers Championship. Do soutěže
věnovali pohár. A já to musím vědět,
protože ho ještě mám, já tam totiž
vyhrál výsledkem 276 ran, když jsem
v každém kole zapisoval 69,“ pro-
hlašoval golfi sta, jenž je zapsán jako
vítěz dvou úvodních ročníků PGA
Championship.
Zřejmě to byl právě tento turnaj, o je-
hož věhlas se promotér pečlivě staral,
co inspirovalo Toma Mcnamaru, aby
svému šéfovi Rodmanu Wanamakerovi
vnukl myšlenku uspořádat skutečný
národní turnaj.
Věc nevídaná – třebaže šel
Tiger do fi nále z vedení,
nakonec se musel sklonit
před Jihokorejcem Yangem.
Foto: Globe Media/Reuters