Page 66
CESTY ZA GOLFEM
|
Rakousko
64
|
GOLF
Začalo to jako pohádka. Nejlepší rakouský
jezdec rallye, dvanáctinásobný mistr
země Franz Wittmann, se zamiloval do
golfu. A protože to je muž důsledný, díky
rallye mnoha kontakty a dobrou pověstí
oplývající, podařil se mu husarský kousek:
vybudoval v Adamstalu, v hornaté kra-
jině, kde by nikoho jiného hledat místo
pro golf ani nenapadlo, hřiště superla-
tivů. Kdysi právě tady trénoval divoké za-
táčky a smyky a terén si zamiloval. Pak
dlouho přemýšlel, jestli je to reálné, začal
konzultovat…
Když tam jedete, údolí říčky Wallerbach
se postupně zužuje, ale to ještě zdaleka
nejste na místě. Úzkým údolím musíte
ještě několik kilometrů vzhůru a když už
to vypadá, že se sem nevejde ani jedna
fervej, je pod staletými stromy parkoviště
a hned přes potok – také stoletý – dům
klubovny a naproti němu nová recepce.
Ten starý dům se ještě nedávno takřka
rozpadal, až přišel Franz Wittmann se
svou smělou myšlenkou. Po zrenovo-
vání se z domu stala klubovna s restau-
rací a několika pokoji a kolem začalo růst
hřiště.
Napřed devět jamek, jež vnikly do ploššího
bočního údolí, kde bylo jakž takž místo. To
se psal rok 1995. Ale už o dva roky později
tady otevírali druhou devítku, to už golf
vystoupal do svahů hlavního údolí. Na ně-
kterých místech se stavba neobešla bez vel-
kých přesunů zeminy, takže to stálo spoustu
peněz, jinde vklouzly jamky do terénu jako
nic, jen to trochu uhladili, jak s nadsázkou
Franz Wittmann prozrazuje.
Díky unikátní poloze v horském údolí se
sem rychle začali hrnout hráči – členů při-
bývalo až na dnešní tisícovku, ale oblíbili si
to zde i fíčkaři. Hřiště se stalo známým, za-
čalo se umisťovat v TOP 3 rakouských hřišť.
A teprve potom vytáhl Franz z rukávu
svůj tajný triumf: ve spolupráci s kanad-
sko-irským golfovým architektem Jeffem
Howesem namaloval dalších deset jamek.
Hřiště vystoupalo do neuvěřitelných výšek
nad údolí a ferveje se rozběhly po úbočí
dvou sousedících kopců. Spolklo to nějaké
tři miliony eur…
Jen co tu krásu v roce 2007 otevřeli,
odborníci hřiště pasovali na nejlepší
v Rakousku, stejné umístění zaznamenalo
i v letech 2008 a 2010. A není to jen uni-
kátní polohou, hřiště je i perfektně udr-
žované. Ferveje stříhané do pravidelných
vzorů, gríny tak akorát, to znamená dost
rychlé. Semirafy široké, ale je tady dost
autů, a když už jsou, táhnou se v naprosté
většině případů po některé straně jamky
od odpaliště až po grín či za něj.
Užitečné opatření, aspoň se nehledá.
Autů je potřeba si nevšímat a hrát raději
tam, kde se to sluší. Bankrů dost, to patří
k věci. Kolem většiny jamek krásné veliké
jehličnany.
Franz Wittmann je už šest let preziden-
tem Rakouské golfové federace. To ho
často odvádí z „rodného“ údolí, ale jeho
téměř neměnným zvykem je brzo ráno
sednout do buginy, objet hřiště a předat
zprávu, co kde viděl, co by se mělo poo-
pravit nebo změnit: bývá to klidně i deset
Sídlo zeleného
monstra
Hřiště zaříznuté do prudkých kopců předhůří Alp, hřiště
na několik pater, hřiště v nádherné přírodě. Vyberte si.
To všechno a mnohé jiné je Adamstal, nejlepší rakouské
hřiště minulého roku i několika let dřívějších.
Text a foto: Ivo Doušek
Jen co tu krásu v roce 2007 otevřeli, odborníci
hřiště pasovali na nejlepší v Rakousku, stejné
umístění zaznamenalo i v letech 2008 a 2010.
Ferveje stříhané do pravidelných vzorů, gríny tak
akorát, to znamená dost rychlé.
Pětiparová sedmička se nazývá zcela oprávněně
Green Monster – zelené monstrum.