Strana 22
20
|
GOLF
ROZHOVOR | Aleš Libecajt
Když jsme společně hodnotili rok
2024, přiznal jste, že se federaci ne
-
povedla spolupráce smarketingo-
vou agenturou. Kam se posunula
tato oblast?
Vydali jsme se vlastní cestou, kterou pre
‑
zentoval prezident Petr Uhlík. To zna‑
mená, že bychom chtěli vybudovat své
vlastní marketingové oddělení. Odmítli
jsme vydat se cestou spolupráce sněja
‑
kou velkou renomovanou marketingovou
společností nebo agenturou, která by vše
pro nás zastřešovala apřevzala veškerou
komunikaci směrem ven kveřejnosti. An
‑
gažovali jsme nově Romanu Pavelkovou
jako marketingovou manažerku, máme
představu ozákladní činnosti, kterou
jsme během ledna představovali ataké
propagovali vregionech. Je to cesta, kte
‑
rou bychom chtěli jít.
Co je pro vás největším úkolem?
Kam by měl marketing federace
cílit?
Myslím, že máme velmi kvalitní spor
‑
tovní zpravodajství směřující dovnitř,
pro golfisty. Otom, jak se hráčům
daří doma, vzahraničí včetně Ame
‑
riky, informujeme na webu ana sociál‑
ních sítích. To je takové 24/7 sportovní
zpravodajství. Když se daří, je potom
ijednodušší, aby se zprávy ogolfu ob
‑
jevily ivcelostátních médiích, včetně
televize. Ale pořád chybí takové to pro
‑
razit ještě víc, aby se onašem sportu
vědělo, mluvilo, aby si ten koncový
„konzument“ uvědomil, že je tady ně
‑
jaký fenomén soutěžního golfu. Ane‑
jen to. Aby také zjistil, že je příjemné na
golf zajít, podívat se na něj, případně si
ho izkusit. Tím cílem je představit sku
‑
tečný obraz golfu, že to je hra, která
má idalší zajímavé aspekty– cestování,
zdraví, oblékání adalší věci.
Takže takový obraz golfu jako život
-
ního stylu?
No, možná je životní styl trochu silné
slovo, ale něco na ten způsob klidně ano.
Nicméně platí, že stále bojujete se
špatnou pověstí golfu, kterou si zís
-
kal vminulých letech?
Myslím si, že mladé generaci bychom už
asi neměli připomínat to, že golf má ná
‑
lepku snobského sportu, že je to sport
pro bohaté anevím, co ještě. Oni to ne
‑
zažili. Za mě je to volnočasová aktivita
jako každá jiná. Někomu může připadat,
že není až tak akční jako některé jiné
sporty, ale to nic nemění na tom, aby při
‑
šli na hřiště, vyzkoušeli si to. Vpříjemném
prostředí se stejně naladěnými lidmi. Ano,
golf není pro každého, to platí. Ale taky
platí to, že vyzkoušet si ho může každý.
Federace rozjela projekt Chybíš
nám na hřišti. Co je jeho smyslem?
Snaha vrátit na hřiště ty, kteří golf
přestali hrát?
Nejdřív je potřeba říct, že projekt Chybíš
nám na hřišti, který jsme spustili, je plně
financovaný R & A. Oni každý rok vypisují
granty amají nějaká témata, do kterých
se máte trefit. My jsme vymysleli tento
projekt, protože víme, že je tady hodně
lidí, kteří hrávali, přestali, přesto mají
hole někde vgaráži.
Co má být výstupem projektu?
Chceme zjistit, kam se golf posunul akam
se posouvá. Chceme vědět, jestli lidi mají
ogolf stále zájem, nebo to pro ně byla
aktivita vnějaké životní etapě. Zajímá nás,
jestli lidé dnes nepreferují ijiné formáty,
třeba hru na šest jamek, proč sgolfem
přestali, zda do toho vstoupila rodina,
případně úplně jiné zájmy. Ano, dostali
jsme na ten grant zhruba 800 tisíc korun
achceme udělat, řekněme, malý socio‑
‑demografický výzkum takovouto formou.
Zjistit, jaký je stav, zda by lidé měli zájem
se ke golfu vrátit aza jakých podmínek.
Vposledních letech počet regis
-
trovaných členů ČGF stagnoval,
nebo spíš lehce klesal. Jak vypadal
rok2025?
Řekl bych, že nijak zásadně nevybočil. Do
‑
šlo kmírnému poklesu, takže jsme teď na
nějakých 50 500 registrovaných členech.
Před rokem jste si postěžoval, že vás
mrzí propad udětí. Jak se změnila
tato čísla?
Je to podobné jako ukompletní člen
‑
ské základny, jde opokles vřádek maxi‑
málně stovek. Ale udětí to tak je. Jsou
silnější ročníky azrovna tak jsou slabší
ročníky. Rozhodně nejde ožádný dra
‑
matický propad.
Zgolfové mapy bohužel zmizelo
iněkolik golfových hřišť…
Stím jako federace těžko můžeme něco
dělat. Samozřejmě nás to mrzí. Víme,
že to potkalo Kynžvart, Hrádek, Nebes
‑
kou Rybnou, Ústí nad Orlicí abohužel
iněkterá další. Ale ani to nijak nevybo
‑
čuje anení důvod, abychom se hroutili.
Všichni do toho šli snějakou touhou,
možná podnikatelským záměrem, někde
sprostou radostí vytvořit hřišťátko avy
‑
budovat ktomu nějakou komunitu. Bu‑
diž jim za to sláva, ale ne vždy se to po‑
daří. To se stává vkaždé lidské činnosti.
Samozřejmě nás to mrzí, ale jako nějaký
dramatický signál dalšího úbytku hřišť
bych to neviděl.
Přidávám další obvyklou otázku…
Jak se posunula spolupráce, zdali
vůbec, sCzech PGA aAsociací golfo
-
vých hřišť, která oživila svou činnost
spříchodem nového prezidenta To
-
máše Rašky?
Za sebe říkám, že vztahy jsou dobré. Cí
‑
tím jistý posun klepšímu. Svou roli určitě
sehrál iTomáš Gryc, který začal praco
‑
vat na federaci jako sportovní ředitel, ale
stále je ivpředstavenstvu české PGA.
Tomáš Raška je byznysman avnáší do
golfové prostředí nový pohled. Důležité
je, že jsme schopni spolu komunikovat.
Samozřejmě tlačím na sportovní golf, protože jsem
přesvědčen, že tím hlavním nosným tématem by
měla být příprava sportovní koncepce, v podstatě
od náboru v klubech až po profesionální golf.
Pro mě je jednoznačné zklamání sestup týmu
mužů zase zpět do druhé divize mistrovství Evropy.
To, že jsme se neudrželi mezi elitou a spadli do
druhé divize, odkud jsme se před rokem vyhrabali.