Strana 46
44
|
GOLF
ROZHOVOR | Tomáš Raška
vHradci Králové nebo vjižních Čechách.
To je jedno. Jestli se stanou golfisty, dřív
nebo později přijedou na turnaj, nebo si
jen tak zahrát ijinam. Apřivedou sse
‑
bou své kamarády. Ato je to důležité.
Tady není prostor si závidět, naopak
je třeba zahodit ega bokem amakat.
Máme zapojení ve všech regionech svý
‑
jimkou západních Čech. Jsem hluboce
vděčný kolegům, většinou manažerům
resortů, za to, že máme mítinky online
pravidelně vsedm hodin ráno, protože
od osmi už makají. Vtom mají můj velký
respekt. Tuhle činnost máme všichni ne
‑
placenou, protože věříme, že má smysl.
Podařilo se nastartovat konstruktivní dis
‑
kusi isČGF aPGA, která zaštiťuje tre‑
néry, atahle spolupráce může přinášet
ekonomické výhody všem. Velmi dobrá
spolupráce funguje sKamilem Pečenkou
agreenkeepery. To jsou kroky, které se
zatím nemonetizují, že by ztoho padaly
nějaké obrovské peníze, ale ten posun
aotevření se už jsou vidět.
Lehce jste se otom už zmínil, jak se
posunuje amění spolupráce sČGF
ataké sPGA?
Všechno bych si dovedl představit rych
‑
lejší. Mám to zbyznysového světa vsobě,
ale všechno tak rychle nejde. Mám dobrý
pocit ztoho, že jsme schopni se kon
‑
struktivně bavit, naslouchat si, hledat
kompromisy. Spoustu zajímavých témat
zaznělo ipři hovorech se zástupci PGA,
sHonzou Merglem.
Nakolik vás zneklidňuje, že vpo
-
sledních letech několik golfových
hřišť zmizelo, přesněji řečeno ukon
-
čilo provoz?
Myslím, že to není konečný stav. Trh se
vyvíjí. Vidíme, kam se posunuly částky za
členství. Už to dnes není sto tisíc avíc.
Ani vysoké desetitisícové částky. Doba se
mění avyvíjí se všechny segmenty. Nejen
golf. Doba se také zrychluje, na všechno
zbývá méně času, což je vkontrastu sča
‑
sovou náročností golfu jako takového.
Přicházejí jiné sporty, aktivity. Během co
‑
vidu, kdo prodával kola, byl in, sodstu‑
pem několika let si ti samí prodejci stěžují,
že se kola neprodávají. To jsou ale cykly.
Pravda je, že golf ajeho časová náročnost
je něco, co ho komplikuje. Cenová úroveň
se posunula, leckdy klesla. To není špatné,
když chcete přivést nové hráče, přede
‑
vším mladé. Ale je třeba udělat víc. Ještě
víc golf otevřít, zneformálnit ho, aby byl
víc „casual“. Nehrát celou osmnáctku pět
hodin, ale třeba jen šest jamek.
Co vám vgolfu udělalo
největší radost?
Radost mi udělalo, že zdat, která máme,
nám rostl počet odehraných kol. Týká se
to nejen našich resortů, ale většiny napříč
republikou. Golfisté chodí ahrají. Máme
lehký nárůst členů, ale myslím si, že poten
‑
ciál jejich růstu je ještě větší. Vtom je před
námi ještě hodně práce. Vtomto směru
je klíčové úzké spojení sČGF, AGH ačlen
‑
ských subjektů. Musíme vytvořit podmínky
společně. Je to něco, čemu se chci letos
věnovat, abychom čas aúsilí směřovali
tam, kde je reálný růst. Mám velkou radost,
že vregionech se ujala setkávání mana
‑
žerů resortů, kteří spolupracují. To je sig‑
nál, že ve spojení budeme silnější.
Teď se sdovolením obrazně řečeno
vrhnu na vás. Co vy agolf?
Přiznávám, že jsem nikdy nebyl nadšený
golfista. Vychází to ztoho, že jsem měl
ijiné sportovní aktivity. Anavíc, jsem spíš
sprinter než vytrvalec. Vdobě, kdy jsem
hrál asi nejčastěji, jsem to měl nastavené
tak, že prvních devět jamek na turnaji
jsem odehrál slušně, od desítky jsem za
‑
čal sledovat, kde co lítá, jak kdo hraje,
takže dalších šest sedm jamek bylo hroz
‑
ných apět hodin jsem byl pryč. Pak se
narodily děti amusel jsem si vybrat, kam
svůj čas nasměrovat. Vté chvíli jsem golf
pověsil na hřebík. Předloni aloni jsem si
zahrál pár svých oblíbených formátů te
‑
xas scramble skamarády na devět jamek.
Za mě to jsou skvělé modely, které roz
‑
šiřují klasickou nabídku. Je fajn mít fana‑
tické golfisty, kteří odehrají stovky kol, ale
stejně důležité je podporovat lidi, kteří
si zahrají jen pár her atřeba jen na šest
nebo devět jamek. Anavíc nehrají ani na
výsledek. Ina to se chceme zaměřovat.
Takže nejste proti hrát třeba jen de
-
vítky, případně 12 jamek?
Vím, že tohle není myšlenka jen nás, co
hrajeme málo apereme se snedostat
‑
kem času. Tohle téma se řeší ina úrovni
médií. Golfisté hledají svůj koncept. Vím,
že vČesku jsou lidé, co chodí šest, devět
jamek, pak si zajdou na pivo. Za mě má
být vgolfu jistá míra ležérnosti, pokud to
není oficiální turnaj. Taková, co nesvazuje,
drží jistá pravidla, ale přebije přemíru
upjatosti, která spoustu lidí nebaví. Mys
‑
lím, že tohle je fajn trend afandím mu.
Tak nevím, jestli vduchu toho, co
tady už zaznělo, se mám ptát na váš
nejlepší golfový výsledek?
Můj nejlepší výsledek je, že jsem si byl
loni párkrát zahrát. (smích) Myslím, že
jsem rány ani nepočítal. Přiznávám, že
ivdobě, kdy jsem hrával častěji, jsem byl
velice průměrný hráč adotáhl jsem to na
handicap kolem třiceti.
Jaké je vaše oblíbené hřiště?
Měl jsem vždycky amám rád Olšovky
vKarlových Varech. Mám to hodně spo
‑
jené skrajinou, ve které je hřiště usazené.
Mám rád hřiště, která do krajiny přirozeně
zapadají, kde jsou stromy, příroda. Vedle
Olšovek také Ostravici, Kaskádu adalší.
Amáte nějaké vysněné hřiště, kde
byste si chtěl zahrát?
To ani ne. Mám spíš lidi, se kterými chci
hrát ahraju rád. Klidně to budu „drbat“
na nějaké obyčejné devítce, ale důležité
je, že se při tom pobavíme azasmějeme.
Když mluvíte olidech, máte nějaký
svůj vysněný flight?
Určitě bych ho dal dohromady. Ale myslím,
že ti, co mě znají, vědí, ským hraju rád.
Za rozhovor děkuje Alois Žatkuliak
Foto: Archiv Tomáše Rašky
Vím, že vČesku jsou lidé, co chodí šest, devět jamek,
pak si zajdou na pivo. Za mě má být vgolfu jistá
míra ležérnosti, pokud to není oficiální turnaj.
Taková, co nesvazuje, drží jistá pravidla, ale přebije
přemíru upjatosti, která spoustu lidí nebaví. Myslím,
že tohle je fajn trend afandím mu.