GOLF

Časopis Golf vychází od roku 1993, nyní v nákladu 12 000 kusů. Zaměřuje se na informace o domácím i světovém golfu, reportáže, rozhovory a profily, testy vybavení, informace o novinkách a cestování za golfem. Spolupracuje s prestižním britským titulem Golf Monthly a je smluvním partnerem české Profesionální golfové asociace.

Strana 54

52
|
GOLF
INSTRUKCE | Zdraví
6 mýtů onašem mozku
MÝTUS 1: TRÉNINK MOZKU ČINÍ
MOZEK CHYTŘEJŠÍM
Neplatí. Křížovky, sudoku apod. udržují
mozek vkondici, ale inteligenci nezvy
‑
šují. „Psychická aktivita je trénink pro
mozek, ale inteligentnější nebudeme,“
potvrzuje neurolog prof. Christian
Wöber. Ale určité schopnosti, jako je
krátkodobá paměť nebo plánování, může
skutečně ovlivnit. Pro naši kognitivní vý
‑
konnost je však důležitá kombinace du‑
ševní aktivity, vyvážené stravy ahodně
pohybu. Velmi důležité jsou isociální
kontakty. Trénink mozku zvyšuje schop
‑
nost učit se novým věcem, soustředě‑
nost akognitivní rezervy, zejména ve
stáří. Je však třeba si uvědomit, že to
samo osobě často nestačí.
MÝTUS 2: NÁŠ MOZEK JE
SCHOPEN SE UČIT JEN DO
25.ROKU ŽIVOTA
Neplatí. „Náš mozek se neustále učí.
Tato neuroplasticita zajišťuje, že se pro
‑
střednictvím učení aopakování vytvářejí
nová spojení. Vpokročilejším věku tato
skutečnost chrání před demencí, pro
‑
tože učením vznikají kognitivní rezervy,“
vysvětluje profesor Wöber apokračuje,
„mozek se vyvíjí přibližně do 25. roku ži
‑
vota, ale my jsme schopni se učit celý ži‑
vot. Kdyby tomu tak nebylo, neexistovala
by neurorehabilitace.“
To znamená, že po onemocnění, napří
‑
klad po mozkové mrtvici, je možné ně‑
které funkce znovu natrénovat aobno‑
vit. Učení tedy není výsadou mládí. Být
zvědavý se vždy vyplatí, protože jen tak
zůstane až do vysokého věku náš mozek
ve formě.
MÝTUS 3: VĚTŠÍ MOZEK
ZNAMENÁ VYŠŠÍ INTELIGENCI
Neplatí. Větší neznamená automa‑
ticky lepší. „Vmozku existují cen‑
tra, která jsou zodpovědná za řešení
komplikovaných abstraktních úkolů, na
‑
příklad prefrontální kortex aparietální
kortex. Tato centra jsou skutečně ulidí
svyšší inteligencí větší, ale to nezna
‑
mená, že lidé scelkově větším mozkem
jsou také inteligentnější,“ uvádí neuro
‑
ložka dr. Jana Cink.
Ovšem existují souvislosti mezi velikostí
mozkových areálů aurčitým tréninkem.
Když se člověk učí hrát na klavír, roste
velikost některých mozkových oblastí,
protože stoupá prokrvení. Je‑li některá
oblast mozku velmi silně stimulována,
zvětší se cévy. „Velikost mozku hraje jen
malou roli, důležitější je počet synapsí,
tedy spojení mezi nervovými buňkami.
Krátce řečeno: Inteligence se neměří po
‑
dle objemu mozku, ale podle propojení,“
shrnuje Wöber.
MÝTUS 4: MOZEK POTŘEBUJE
HODNĚ SPÁNKU, ABY
ZREGENEROVAL
Platí. „Náš mozek je vprovozu 24 ho‑
din denně. Během spánku zpracovává
informace aukládá je do dlouhodobé
paměti. Současně jsou odstraňovány od
‑
padní látky. Spánek je také klíčový pro
správnou funkci imunitního systému,“
objasňuje Jana Cink.
„Povrch mozku si můžeme představit
jako město sulicemi kanály. Během hlu
‑
bokého spánku funguje něco jako kanali‑
zace, která odvádí odpadní látky. Pokud
spíme špatně, odpad zůstává ležet, čímž
se otevírá cesta kneurodegenerativním
nemocem, například Alzheimerově cho
‑
robě,“ varuje dr. Manuela Macedonia.
Proto platí, že dobrý spánek je nejlepší
program na čištění mozku.
MÝTUS 5: ALKOHOL ZABÍJÍ
MOZKOVÉ BUŇKY ATY SE JIŽ
NEOBNOVUJÍ
Platí, ikdyž trochu jinak. „Alkohol
sice vpravém smyslu mozkové buňky
nezabíjí, ale je neurotoxický, tedy je
‑
dovatý pro nervový systém. Už malé
množství může narušit zpracování sig
‑
nálů vmozku. Při pravidelné nebo
nadměrné konzumaci se tyto účinky
výrazně zhoršují. Proto mají opilí lidé ne
‑
souvislou řeč aklopýtají při chůzi, což
je důsledek poruchy funkcí mozečku,“
vysvětlujeWöber.
Jak silně alkohol ovlivňuje nervové
buňky, ukazují idlouhodobé následky.
Ktomu Manuela Macedonia uvádí:
„Ulidí svelmi silnou konzumací alko
‑
holu se může zmenšovat mozeček.
To se projevuje například třesem nebo
problémy srozhodováním.“ Fakt je, že
alkohol způsobuje předčasné stárnutí
mozku, narušuje komunikaci mezi ner
‑
vovými buňkami adlouhodobě oslabuje
duševní výkonnost.
MÝTUS 6: STRES DLOUHODOBĚ
POŠKOZUJE MOZEK
Platí. „Existují však ijiné aspekty,“ dodává
Wöber. „Život úplně bez stresu je ne
‑
reálný. Rozhodující je míra – stejně jako
umnoha látek platí izde, že dávka roz
‑
hoduje ojedu. Určitá míra stresu může
mít pozitivní účinky. Někteří lidé při urči
‑
tém množství stresu doslova rozkvetou.
Pokud se ale stres stane trvalou zátěží,
škodí mozku. Pak je potřeba strategie,
jak mu čelit. To, co krátkodobě motivuje,
může být dlouhodobě nebezpečné.
Chronický stres narušuje nejen spánek
akoncentraci, ale ohrožuje isamotnou
schopnost soustředění.“
„Stresový hormon kortizol působí na
mozkové buňky jako jed. Způsobuje
zmenšení oblastí jako je hippocampus,
centrum krátkodobé paměti,“ varuje
Macedonia. Závěr je jasný – krátkodobý
stres může být povzbuzující, ale dlouho
‑
dobý stres se stává rizikem. Unavuje to‑
tiž mozek amůže vést kdlouhodobému
poškození zdraví.
Od trénování mozku přes vliv alkoholu až po účinky stresu: mnoho pravdivých ine
zcela prokázaných představ onašem myšlenkovém orgánu se stále velmi houževna‑
tě traduje. Co je realné, co pověra aco mozek opravdu posiluje, vysvětlují odborníci.
Text: Natascha Kames
GOLF