Strana 54
52
|
GOLF
INSTRUKCE | Zdraví
6 mýtů onašem mozku
MÝTUS 1: TRÉNINK MOZKU ČINÍ
MOZEK CHYTŘEJŠÍM
Neplatí. Křížovky, sudoku apod. udržují
mozek vkondici, ale inteligenci nezvy
‑
šují. „Psychická aktivita je trénink pro
mozek, ale inteligentnější nebudeme,“
potvrzuje neurolog prof. Christian
Wöber. Ale určité schopnosti, jako je
krátkodobá paměť nebo plánování, může
skutečně ovlivnit. Pro naši kognitivní vý
‑
konnost je však důležitá kombinace du‑
ševní aktivity, vyvážené stravy ahodně
pohybu. Velmi důležité jsou isociální
kontakty. Trénink mozku zvyšuje schop
‑
nost učit se novým věcem, soustředě‑
nost akognitivní rezervy, zejména ve
stáří. Je však třeba si uvědomit, že to
samo osobě často nestačí.
MÝTUS 2: NÁŠ MOZEK JE
SCHOPEN SE UČIT JEN DO
25.ROKU ŽIVOTA
Neplatí. „Náš mozek se neustále učí.
Tato neuroplasticita zajišťuje, že se pro
‑
střednictvím učení aopakování vytvářejí
nová spojení. Vpokročilejším věku tato
skutečnost chrání před demencí, pro
‑
tože učením vznikají kognitivní rezervy,“
vysvětluje profesor Wöber apokračuje,
„mozek se vyvíjí přibližně do 25. roku ži
‑
vota, ale my jsme schopni se učit celý ži‑
vot. Kdyby tomu tak nebylo, neexistovala
by neurorehabilitace.“
To znamená, že po onemocnění, napří
‑
klad po mozkové mrtvici, je možné ně‑
které funkce znovu natrénovat aobno‑
vit. Učení tedy není výsadou mládí. Být
zvědavý se vždy vyplatí, protože jen tak
zůstane až do vysokého věku náš mozek
ve formě.
MÝTUS 3: VĚTŠÍ MOZEK
ZNAMENÁ VYŠŠÍ INTELIGENCI
Neplatí. Větší neznamená automa‑
ticky lepší. „Vmozku existují cen‑
tra, která jsou zodpovědná za řešení
komplikovaných abstraktních úkolů, na
‑
příklad prefrontální kortex aparietální
kortex. Tato centra jsou skutečně ulidí
svyšší inteligencí větší, ale to nezna
‑
mená, že lidé scelkově větším mozkem
jsou také inteligentnější,“ uvádí neuro
‑
ložka dr. Jana Cink.
Ovšem existují souvislosti mezi velikostí
mozkových areálů aurčitým tréninkem.
Když se člověk učí hrát na klavír, roste
velikost některých mozkových oblastí,
protože stoupá prokrvení. Je‑li některá
oblast mozku velmi silně stimulována,
zvětší se cévy. „Velikost mozku hraje jen
malou roli, důležitější je počet synapsí,
tedy spojení mezi nervovými buňkami.
Krátce řečeno: Inteligence se neměří po
‑
dle objemu mozku, ale podle propojení,“
shrnuje Wöber.
MÝTUS 4: MOZEK POTŘEBUJE
HODNĚ SPÁNKU, ABY
ZREGENEROVAL
Platí. „Náš mozek je vprovozu 24 ho‑
din denně. Během spánku zpracovává
informace aukládá je do dlouhodobé
paměti. Současně jsou odstraňovány od
‑
padní látky. Spánek je také klíčový pro
správnou funkci imunitního systému,“
objasňuje Jana Cink.
„Povrch mozku si můžeme představit
jako město sulicemi kanály. Během hlu
‑
bokého spánku funguje něco jako kanali‑
zace, která odvádí odpadní látky. Pokud
spíme špatně, odpad zůstává ležet, čímž
se otevírá cesta kneurodegenerativním
nemocem, například Alzheimerově cho
‑
robě,“ varuje dr. Manuela Macedonia.
Proto platí, že dobrý spánek je nejlepší
program na čištění mozku.
MÝTUS 5: ALKOHOL ZABÍJÍ
MOZKOVÉ BUŇKY ATY SE JIŽ
NEOBNOVUJÍ
Platí, ikdyž trochu jinak. „Alkohol
sice vpravém smyslu mozkové buňky
nezabíjí, ale je neurotoxický, tedy je
‑
dovatý pro nervový systém. Už malé
množství může narušit zpracování sig
‑
nálů vmozku. Při pravidelné nebo
nadměrné konzumaci se tyto účinky
výrazně zhoršují. Proto mají opilí lidé ne
‑
souvislou řeč aklopýtají při chůzi, což
je důsledek poruchy funkcí mozečku,“
vysvětlujeWöber.
Jak silně alkohol ovlivňuje nervové
buňky, ukazují idlouhodobé následky.
Ktomu Manuela Macedonia uvádí:
„Ulidí svelmi silnou konzumací alko
‑
holu se může zmenšovat mozeček.
To se projevuje například třesem nebo
problémy srozhodováním.“ Fakt je, že
alkohol způsobuje předčasné stárnutí
mozku, narušuje komunikaci mezi ner
‑
vovými buňkami adlouhodobě oslabuje
duševní výkonnost.
MÝTUS 6: STRES DLOUHODOBĚ
POŠKOZUJE MOZEK
Platí. „Existují však ijiné aspekty,“ dodává
Wöber. „Život úplně bez stresu je ne
‑
reálný. Rozhodující je míra – stejně jako
umnoha látek platí izde, že dávka roz
‑
hoduje ojedu. Určitá míra stresu může
mít pozitivní účinky. Někteří lidé při urči
‑
tém množství stresu doslova rozkvetou.
Pokud se ale stres stane trvalou zátěží,
škodí mozku. Pak je potřeba strategie,
jak mu čelit. To, co krátkodobě motivuje,
může být dlouhodobě nebezpečné.
Chronický stres narušuje nejen spánek
akoncentraci, ale ohrožuje isamotnou
schopnost soustředění.“
„Stresový hormon kortizol působí na
mozkové buňky jako jed. Způsobuje
zmenšení oblastí jako je hippocampus,
centrum krátkodobé paměti,“ varuje
Macedonia. Závěr je jasný – krátkodobý
stres může být povzbuzující, ale dlouho
‑
dobý stres se stává rizikem. Unavuje to‑
tiž mozek amůže vést kdlouhodobému
poškození zdraví.
Od trénování mozku přes vliv alkoholu až po účinky stresu: mnoho pravdivých ine
zcela prokázaných představ onašem myšlenkovém orgánu se stále velmi houževna‑
tě traduje. Co je realné, co pověra aco mozek opravdu posiluje, vysvětlují odborníci.
Text: Natascha Kames