Page 12
SVĚTOVÝ GOLF
|
Slavné minely
10
|
GOLF
I golf má své hříšníky a lajdáky. A není jich
zrovna málo. Naštěstí to nejsou žádné pli-
vance nebo lokty v obličejích, hákování či
podplácení rozhodčích. Ne že by zelený
sport neměl své rebely, i mysl golfi stovu
občas zatemní nějaký ten blikanec (bagy
v rybníčcích, plivance v jamkách, prokopnuté
reklamy či inzultace), ale většina trestů
v golfu plyne spíš z neznalosti pravidel.
Ve změti regulí prakticky každý víkend
uvízne i některý z profesionálů. A zrovna
oni jsou ti poslední, kdo může svádět pe-
nalizaci na příliš velký počet kapitol Pravi-
del golfu. Ignorantia juris non excusat.
NEDĚKUJTE TĚM, CO NEKRADOU
Nebýt Tigera Woodse, jen málokdo by po-
chyboval o tom, že Bobby Jones byl nejlep-
ším hráčem golfu všech dob. Krom toho
platil i za skutečného kavalíra. V roce 1925
si na US Open udělil trestnou ránu za po-
hnutí míčem při zakládání hole. Prohřešek
tehdy nikdo nezaznamenal, ani rozhodčí,
kteří nakonec nechali rozhodnutí na Jone-
sovi. Ten zarytě trval na svém. Trestná rána
ho ve výsledku stála vítězství.
Více než vlastní chyba ho ale vytočila
chvála médií a veřejnosti, kteří oslavovali
jeho poctivost. „To byste mě mohli rov-
nou velebit za to, že nejsem bankovní
lupič,“ pravil tehdy teprve třiadvacetiletý
Jones, po němž je dnes pojmenovaná
cena udělovaná hráčům, kteří prokáží
podobného sportovního ducha.
DOBRÁ RADA NAD ZLATO?
Dalším poctivcem až do morku kosti
je Mark Wilson – ten si v roce 2007
na turnaji Honda Classic udělil dvě trestné
poté, co jeho kedík poradil dalšímu hráči
ve fl ajtu loft hole, s níž Wilson právě ode-
hrál úder. Hráč ani kedík ale dle pravidel
nesmějí během stanoveného kola dát
radu nikomu, kdo právě hraje soutěžní
kolo, kromě svého partnera, a nesmějí ani
požádat o radu někoho jiného než svého
partnera nebo některého z jejich nosičů.
Wilson nakonec neměl důvod k trudomy-
slnosti, protože turnaj i přes trest vyhrál.
BANKR, KTERÝ SE JAKO
BANKR NETVÁŘIL
Jeden z nejtragičtějších konců v histo-
rii golfu zažil poslední major roku 2010.
A mohlo to být ještě horší. Dustin John-
son šel na poslední jamku PGA Champion-
ship s tím, že par znamená výhru. Drajv
ale poslal do místa plného písku a trsů
trávy, několikrát založil, provedl cvičný
úder, balon zahrál a šel dál. Že jde o pí-
sečnou překážku, netušil nikdo. I když
vypadala jako bankr některého ze skrom-
nějších českých přírodních hřišť z 90. let,
i když v ní při osudné ráně staly desítky
diváků, stále šlo o bankr. Koneckonců,
před turnajem byli hráči na podobná
místa písemně upozorněni.
„Ani na chvíli mě nenapadlo, že by mohlo
jít o bankr. Myslel jsem si, že je to prostě
ušlapaná tráva. Kdyby to bylo na mně,
nikdy bych to neoznačil za bankr, ale roz-
hodují tu jiní,“ řekl trpce Johnson. Ten za-
hrál bogey a měl jít do play-off, jenže si ho
hned odchytl rozhodčí a oznámil mu ver-
dikt. Dvě trestné. Konec, namísto boje o ti-
tul hořký návrat domů. Hloupý konec pro
golf, ale ne křivda. Pocit nanic, ale jak by se
asi Johnson cítil, kdyby na posledním grínu
proměnil pat do kýženého paru a začal se
nespoutaně radovat z vítězství?
PŘÍLIŠ MNOHO HOLÍ V BAGU
Bylo pěkné nedělní odpoledne roku 2001
a hrálo se rozhodující kolo British Open.
Ian Woosnam do něj vkročil parádně, na
jedničce zahrál birdie a když stál na odpa-
lišti druhé jamky, spřádal plány na defi ni-
tivní převzetí vedení od Davida Duvala.
Zkušený Velšan ale najednou zrudl,
protože mu jeho kedík právě sdě-
lil, že mají v bagu dva drajvry, celkem
Zkrat, hloupost, neznalost nebo prostě jen podvod. I spor-
tovci dělají chyby, a protože se každá hra řídí svými pravidly,
následuje trest. Ani svět bezkontaktního sportu gentlemanů
není prost sporných až tragikomických situací, což dokazuje
i následující výčet vesměs nedobrovolných provinilců.
Text: Tomáš Simbartl, foto: Globe Media/Action Images, Globe Media/Reuters, Isifa
Nebýt Tigera Woodse, jen málokdo by pochyboval
o tom, že Bobby Jones byl nejlepším hráčem golfu
všech dob. Krom toho platil i za skutečného kavalíra.
Dnes je po něm pojmenovaná cena udělovaná
hráčům, kteří prokáží sportovního ducha.
Zklámaní ve tváři Iana Poultera (vlevo) lze
přesně vyčíslit – upuštěný míč ho připravil
o 300 tisíc euro.