Page 42
40
|
GOLF
golfová fyzika
INSTRUKCE
|
Teorie golfu
Podle výukových materiálů
PGAC připravil
Ondřej Trupl
Z příkladu modelového golfi sty lze vysle-
dovat, že švih se skládá ze dvou úkonů.
Prvním z nich je švih horní páky kolem
centrálního bodu, druhým úkonem je švih
dolní páky. Oba pohyby jsou na sobě na-
vzájem závislé a podstatnou měrou ovliv-
ňují, nakolik bude zásah míče (impakt)
účinný. Nicméně to, kam bude mířit hlava
hole, primárně závisí na správném vyrov-
nání horní páky.
Představme si odpalovací stroj, který po-
sílá rány na zvolený cíl. Protože švihá ve
správné rovině a úderová plocha hole
míří vždy rovnoběžně s touto rovinou,
potřebujeme pouze sladit tyto pohyby
s cílovou linií. Jakmile toho dosáhneme,
není důvod cokoliv měnit. Podstatné
je, aby byl švih horní páky vystředěný
a přímý, dolní páka pak už tento pohyb
bude následovat a míč bude vyslán poža-
dovaným směrem.
A v případě golfisty je tomu stejně. Člo-
věk však není zdaleka tak přesný jako
stroj, což vede k tomu, že osy roviny
švihu lze jen s obtížemi správně zafi-
xovat. Hráči si uvědomují, že ani takřka
dokonalé vyrovnání jim ještě nemusí
garantovat přímý švih.
Je tedy vůbec možné, aby se reálný gol-
fi sta přiblížil ideálnímu modelu? Více-
méně ano. V prvé řadě je potřeba stát
skutečně kolmo k míči (square) a vyvaro-
vat se extrémním postojům. Profesioná-
lové často doporučují mířit na cíl levým
ramenem, což hráčům umožní švihnout
správným směrem.
Dalším bodem, který je třeba zdůraznit,
je fakt, že střed, z něhož akce vychází,
musí zůstat pevně zafi xovaný. Stejně
jako je fi xována osa otáčení v případě
modelu, jestliže má švih pracovat co nej-
jednodušeji a maximální silou tak, aby
byl zároveň konzistentní a opakovatelný.
Zafi xovaný by měl být přinejmenším od
začátku dopředného pohybu, kdy do-
chází ke spouštění hole, až po samotný
zásah míče.
Golfový švih však může být účinný
i v případě, kdy je centrální osa při
spouštění hole dolů posunutá dopředu,
ovšem pouze tehdy, dokud je celý po-
hyb systému obou pák plynulý. Posu-
nutí osy (což v podstatě znamená po-
sunutí celého trupu) při švihu nicméně
nevyhnutelně vede ke snížení rychlosti
hlavy hole při zásahu míče, neboť při
tom dochází ke spotřebování části
energie potřebné k dosažení maxi-
mální rychlosti hlavy hole při impaktu.
Zároveň se tím celý švihový pohyb
komplikuje.
Při podrobném zkoumání švihu je zřejmé,
že k obecně známému „kymácení“
(sway), které můžeme pozorovat i u špič-
kových hráčů, nedochází při vedení hole
do úderu, ale nastává ve dvou relativně
přesně vymezených momentech: jed-
nak jde o úklony vpravo hned v počátku
nápřahu, jednak jde o pohyby v oka-
mžiku změny švihu bezprostředně před
úderem.
Uvedený posun ve vrcholné fázi nápřahu
je zčásti daný tím, jak hráč využívá své
hmotnosti a síly všech velkých svalů dol-
ních končetin a boků, aby při rotaci trupu
vyvinul maximální sílu pro švihnutí horní
páky kolem středu otáčení. Zčásti je tento
posun daný proměnlivostí pohybů prsou,
ramen a paží.
(Příště: Co všechno model odhalí 2 –
Obecné pojetí středu švihu)
Co všechno model prozradí 1
Střed švihu
V návaznosti na předchozí kapitoly, které pojednávaly o modelovém příkladu golfi sty,
se podíváme na to, co všechno lze z tohoto modelu vyčíst. V první části se budeme
zabývat bodem, z něhož švih vychází.
Obr.: Názorná představa bodu, z něhož vychází švihový pohyb, spojeného s cílem, na který hráč míří.