Page 64
CESTY ZA GOLFEM
|
Florida
62
|
GOLF
DEN 9.
Důležité je do auta zabalit všechno tak,
aby na sedadlech nic nebylo. Pak můžete
bez obav opustit auto na cestě, třeba na
procházku městem nebo do restaurace.
Opouštíme hotel a jako mezistanici si dá-
váme do navigace Sarasotu. Po dálnici
275 přejíždíme další záliv přes nádherný
lanový most Sunshine Skyway Bridge. Na
pevnině zase přejíždíme na dálnici 75
a míříme na jih. V Sarasotě projedeme
centrem, abychom viděli jak to tu vy-
padá, a míříme k moři, kam se dosta-
neme přes Sarasota Bay dalším mostem
na ostrov St. Armands, kde je vyhlášená
rekreační zóna.
Marně se snažím zaparkovat, již při dru-
hém objezdu to vzdávám a zajíždím na
parkoviště vyhrazené pro návštěvníky kos-
tela. Rychle si zopakuji otčenáš, a kdyby
se snad někdo ptal, tak jim řeknu, že jsem
uvnitř již byl.
Velký kruhový objezd tvoří místní cent-
rum a i ulice okolo něj jsou obestavěny
obchody a restauracemi. Vybíráme jednu
z nich, protože hlad již útočí, a usadíme
se venku přímo ke stolku na chodníku.
Máme štěstí, pizza, kterou jsme si dali,
je výborná, a ještě nás u stolku navštívil
„Nacked Cowboy“, který nám hezky zapó-
zoval a nechal se vyfotit.
Je to v Americe ikona, jezdí po stá-
tech oblečen jen ve slipech, klobouku
a vysokých botách a hraje na kytaru.
Často se ukazuje i v New Yorku a vytváří
okolo sebe veselou a bláznivou náladu.
Ještě krátká vycházka na pláž k moři, se-
dáme do auta, za špatné svědomí házíme
do kasičky nějaké mince a jedeme zase
zpět na dálnici směrem na Naples.
Ne, že by tu také nebylo v okolí dost hřišť,
ale chceme co nejjižněji. Od rána jsme
najeli necelých 180 mil a jsme v centru
Naples. Zajedeme k pobřeží a začínáme
hledat hotel. Některé jsou obsazené, jiné
připo mínají drahotu. Přejedeme tedy na
vedlejší nákupní ulici Tamiami Trail a zkou-
šíme to tady. Výběr volných je velký, na-
konec volíme Naples Courtyard Inn, kde
dvoulůžkový pokoj s dvěma obřími poste-
lemi, parkovištěm, free wifi a snídaní u ba-
zénu stojí 105 dolarů na noc.
Na to, že tu jsme stejně jen v noci, to
úplně stačí. Ještě než půjdeme večer
na vycházku do města, vybíráme hřiště na
zítřek. Pomohl nám i šanon s informacemi,
který hostům poradí, kam za golfem,
a tím přirozeně odfi ltruje privátní kluby,
kterých je v okolí také dost. Několik telefo-
nátů a máme rezervaci.
V centru je zajímavé historické jádro, kde
se podařilo mezi staré původní domy
zakomponovat ty nově vystavěné, a tak
vzniklo něco zvláštního a místními i tu-
risty oblíbeného. Hlavně večer je tu díky
obchodům, restauracím a barům opravdu
živo. Vybíráme si restauraci Suschi Thai
Too a už sám název prozrazuje, co jsme si
k jídlu vybrali. Opravdu trefa do černého.
DEN 10.
Je fakt, že jsme si původně chtěli zahrát
Tiburón, tvořící nedílnou součást s hotelo-
vým komplexem Ritz-Carlton a patřící mezi
nejlepší. Bohužel jsme měli smůlu, a tak jsme
se přesunuli jižněji, kde sídlí Hibiscus Golf
Club. Za fee s vozíkem jsme o víkendu dali
80 dolarů. Cena je výrazně nižší až v létě.
Hřiště bylo zase samá voda, snad jen dvě
jamky byly v tomto ohledu výjimečné, a je
fakt, že ibišku tu bylo také dost. Hrál jsem
svůj obvyklý „šrot“ – výsledek se blížil
dvojnásobku rekordu hřiště… To, že jsem
mimo jiné zasáhl míčkem dům stojící
u ferveje (kamarád Ivan to zvládl dokonce
dvakrát), asi není nic mimořádného.
Samá voda, samá voda – přesně takový je Hibiscus Golf Club.