Page 78
76
|
GOLF
Zimní pauza bývá obdobím, ve
kterém se u nás golfi sté v klu-
bech scházejí k výročním schů-
zím. V současné době, na po-
čátku druhého decennia třetího
millenia po Kristu, často slý-
cháme žehrání, že se rychle vy-
trácejí tradice, že zanikají dávné
lidové zvyky. Pokud se však týká
výročních schůzí našich golfi stů,
zdá se mi, že v nich přežívají pra-
staré sociální tradice naší země.
Výroční shromáždění golfi stů
v mnohém připomínají podobná
výroční setkání dobrovolných
hasičů, myslivců a podobných
spolků. Rámec takových se-
tkání je zpočátku velmi důstojný,
ovšem s tím, jak narůstá konzu-
mace nápojů, stávají se takové
výroční schůze stále více bujarou
veselicí odkazující na pohanské
kořeny a hluboké podzemní řeky
naší identity.
Navštívil jsem jednu takovou vý-
roční členskou schůzi golfového
klubu. Byla zcela tradiční – v du-
chu, který jsem popsal. Vzhle-
dem k tomu, že jsem zvídavý
člověk, nespokojil jsem se jen
s popíjením plzeňského piva, vína
Zweigeltrebe a dalších povzbu-
zujících nápojů, ale pozorně jsem
naslouchal. Ne proto, že bych
chtěl být indiskrétní. Jen jsem
byl po letech pobytu v zahraničí
náramně zvědavý, zda nastaly
nějaké postřehnutelné změny
v zájmech a postojích, jestli se
odehrál nějaký pozorovatelný
a charakteristický vývoj v chování
a myšlení našich golfi stů.
Ve srovnání s dobou například
před patnácti lety lze určitě na-
jít a pojmenovat některé změny
v tom, o čem se mluví na typické
klubové výroční schůzi. Golfi stky
a golfi sté už neupadají do nábož-
ného vytržení při pouhém vy-
slovení zkratky USA nebo jména
Florida. Už se zasvěceně disku-
tuje o tom, kam je na té Floridě
moudřejší a efektivnější si jet za-
hrát, která hřiště jsou zajímavější
a které oblasti USA jsou pro na-
šeho turistu příjemnější k pobytu.
To je nemalá změna v porovnání
s 90. lety minulého století a byla
možná pouze díky tomu, že naši
hráči stále více cestují.
Také při vyprávění o malebných
zákoutích Portugalska už se na-
šim golfi stů neotevírají automa-
ticky ústa v nábožném obdivu.
Namísto toho jsou schopni prag-
maticky poznamenat, že por-
tugalské jaro mívá sklony být
deštivé. Ke znalostem o zahra-
ničních golfových „svatostáncích“
jako Florida a Portugalsko už také
přibývají praktické zkušenosti
ze hřišť na africkém kontinentě
a v Asii.
Zkrátka čeští a moravští hráči
se již ve světě „otrkali“ a vyprá-
vění o golfové dovolené za hra-
nicemi už povětšině neslouží
k oslňování společnosti, spíše se
takové debaty posunuly do ro-
viny vzájemně výhodné výměny
zkušeností.
S velkým nárůstem počtu domá-
cích hřišť se v klubových výroč-
ních debatách objevilo větší mě-
rou nové téma – rozepře o tom,
jak dobře či špatně je z hlediska
golfové architektury vybudo-
vána ta či ona jamka na našich
hřištích. To je opravdové novum!
Před pár lety se prostě hrálo,
kde to šlo, a málokdo si troufal
na odbornější debaty o slepých
horizontech, o strategickém či
heroickém charakteru jamek
a efektivnosti rozmístění bankrů.
Hřiště se prostě líbila více nebo
méně. Dnes jsme pokročili
v golfových debatách tam, kde
jsme po léta v oblasti fotbalu
a politiky.
Seděl jsem na té výše zmíněné
výroční schůzi přes stůl naproti
mému kamarádovi, se kterým
jsem před mnoha lety začínal
hrát golf a který dnes patří k na-
šim nejlepším golfovým archi-
tektům. S účastí i trochou ško-
dolibosti jsem sledoval, jak se
v rozkuráženém sporu samozva-
ných golfových „architektů“ stále
častěji zoufale chytá za hlavu
a nevěřícně obrací oči v sloup.
Bylo patrné, že náhlá alkoholická
erudice amatérských kritiků gol-
fové architektury v něm vyvolává
pocity blízké těm, které mívám já
v pivnicích, kde se rozvine impro-
vizovaná pře amatérských „polito-
logů“… Nicméně z hlediska národ-
ních tradic musím uznat, že tento
vývoj v chování našich golfi stů je
v souladu s naší národní povahou…
Témata hovoru se mění, některá
ustoupila hodně do pozadí. Před
oněmi patnácti lety se po něko-
lika skleničkách na klubové schůzi
nevyhnutelně řeč stočila k tomu,
co nového se komu podařilo
opatřit si do výzbroje, s čím teď
hraje. Slova jako Callaway, Ping,
TaylorMade nebo Titleist byla
skloňována s nábožnou úctou
a s přídechem nedostupného
mystéria.
Dnes již tak tomu není. Kdybyste
do živé zábavy výroční členské
schůze nahlas a vážně prohlásili –
Tak teď fakt poslouchejte! Kou-
pil jsem si úplně nový železa od
Callawaye! – tak by se na vás nej-
spíše všichni na kratičký okamžik
Ondřej Kašina,
Praha
Před pár lety se
prostě hrálo, kde
to šlo, a málokdo
si troufal na
odbornější
debaty o slepých
horizontech,
o strategickém
či heroickém
charakteru jamek
a efektivnosti
rozmístění
bankrů. Hřiště se
prostě líbila více
nebo méně.
Jací jsou dnes golfi sté
ze země kouzelníků?
Čipy