Page 15
PROFIL
|
Melissa Rose Reid
Zpráva o nehodě nezasáhla jen Melissu
a její nejbližší, ale otřásla mnohými z hrá-
ček pohybujících se na LET, kde byla Joy
nesmírně populární. V turnaji nastoupily
s černými stužkami na rameni či na če-
pici, zatímco zdrcená golfi stka odletěla
s otcem domů.
Když se necelý měsíc po nenadálém od-
chodu matky vrátila na okruh, vyrovnávala
se stále s vlastním smutkem, který se od-
rážel i ve tvářích a účasti všech, které Mel
může nazývat „svou rodinou z túry“. Ne-
ustále ji pronásledovaly vzpomínky a bylo
otázkou, jaké bezprostřední následky tato
ztráta zanechá.
Nemusíme přitom chodit daleko, abychom
vystopovali jména těch, kteří podobnou
zkouškou v minulosti museli projít. Zatímco
Martin Kaymer se s úmrtím matky vypořá-
dal brilantně a později vystoupal až na samý
vrchol světového žebříčku, Nick Dogherty se
přibližoval světové padesátce, sníval o Ryder
Cupu a právě si odbyl debut na Masters,
když během návratu z Augusty stihl jeho
matku infarkt. Talentovaný Angličan byl oči-
tým svědkem jejího marného oživování a od
té doby to šlo s jeho kariérou z kopce. Dog-
herty se ale nemusí za své pocity a ústup
z výsluní stydět, naopak těm, kdo v nelehké
zkoušce obstáli, musíme jenom zatleskat.
Odpověď, na jakou stranu se zařadí Ang-
ličanka, kterou její kouč Dave Ridley utě-
šoval slovy „nevím, jak dlouho to bude tr-
vat, ale určitě tě to posílí“, jsme dostali na
sklonku června. Možná jste i vy sami byli
očitými svědky jejího triumfu na Prague
Golf Masters.
„Asi jsem byla vždycky bojovnice, ale tento-
krát jsem po výhře toužila ještě víc. Chtěla
jsem vyhrát pro ni. Určitě by na mě dnes
byla pyšná!“ komentovala Reid emotivní ví-
tězství a zároveň přiznala, že v průběhu tur-
naje se její myšlenky toulaly všude možně.
Až do teď to byl jen srdcebolný příběh,
který by sice obstál i sám o sobě a na kte-
rém by si možná s chutí smlsnul bulvár.
Zanedlouho pětadvacetiletá golfi stka však
zasluhuje pozornost už mnohem delší
dobu, neboť se zaskvěla dávno před onou
osobní tragédií.
Melissa měla odjakživa ke sportu blízký
vztah, sice o sobě tvrdí, že docela dobře
mohla být i akademický typ, ale učení
šlo v jednu chvíli stranou, převážily spor-
tovní ambice. Který teenager by se to-
pil v učebnicích, když ho probíraná látka
tak úplně nebere… V dětství snad nebyl
sport, který by nevyzkoušela, tou první
opravdu velkou láskou byl překvapivě
fotbal. S ním však musela v jedenácti
seknout, protože už nemohla nastupo-
vat ve společném týmu s chlapci.
A tak přičiněním rodičů, kteří oba byli
nadšenými golfi sty, přičichla k zelenému
sportu. A šlo jí to hodně dobře. „Laura
(Davies) byla tím důvodem, proč jsem
začala hrát, třebaže nemá ráda, když
to říkám,“ odtajnila Reid, co ji ke golfu
přilákalo. Tehdy mohla sotva tušit, že
právě s Davies v jednom páru na-
stoupí i v Solheim Cupu.
Na poličku slávy přidávala jeden
titul za druhým, včetně těch,
jež mají v Británii velkou váhu
(English Girls' Championship,
Helen Holm Trophy, St. Rule
Trophy, British Amateur Strokeplay Cham-
pionship). V roce 2007 byla ve dvaceti nej-
lepší amatérkou v zemi a ve stejném roce
vybojovala i prestižní ocenění Smyth Sal-
ver pro nejlepší amatérku Ricoh Women's
British Open. Tehdy dělila 16. místo, které
paradoxně zatím zůstává jejím maximem
na turnajích kategorie major.
Z toho je zjevné, jak velkou porcí talentu
byla obdařena. Jen ten však nestačí. Na-
štěstí Melissa není ten typ hráčky, která by
na svůj talent hřešila. „Nezažil jsem hráče,
který by na sobě pracoval tak tvrdě. Do-
káže se vrátit z turnaje v neděli pozdě
večer a v pondělí ráno ji v devět najdu
na drajvinku,“ prozrazuje Ridley. A to po-
važte, že jako trenér měl tu čest pracovat
s hráči jako Greg Owen nebo nedávná
světová jednička Lee Westwood!
„S pořádným tréninkem jsem začala ně-
kdy v šestnácti. Tehdy jsem dostala osob-
ního trenéra. Odjakživa jsem ale tíhla ke
sportu, takže všechnu tu námahu nepo-
važuju za nutné zlo. Nemám problém
si jít zacvičit, na túře se někdy přidám
k Vicki Laing, která je velký příznivec fi t-
ness,“ naznačuje Angličanka, co všechno
příprava vrcholového sportovce obnáší.
Garáž dokonce proměnila na malou tě-
locvičnu, pravidelně běhá, často i se
svým čtyřnohým domácím mazlíčkem,
labradorem Freddiem. Díky tomu si
může dopřávat drobné hříchy v podobě
čokoládových tyčinek nebo si dát typicky
anglické lahůdky ve stylu fi sh & chips.
„Jsem taková ‚pub girl‘,“ prozrazuje se
smíchem jinak vyznavačka zdravého
životního stylu.
Zdá se, jako by v přímočaré cestě Melissy
Reid za úspěchy nemělo nic stát. Jednu
překážku nicméně musela zdolat hned na
začátku. To když neuspěla ve fi nální fázi
kvalifi kační školy na LET. V roce 2008 tak
musela spoléhat na sponzorské pozvánky.
A naložila s nimi nejlepším možných způ-
sobem – na konci roku přebírala cenu pro
Nováčka roku a na fi nančním žebříčku
skončila dvanáctá!
Druhým oříškem k rozlousknutí v době,
kdy už se na okruhu zabydlela, bylo zbořit
zeď vystavěnou z vlastních očekávání. Na
první titul čekala až do května 2010, kdy
se po sérii druhých a třetích míst dočkala
na Turkish Airlines Ladies Open. Mezitím
musela oželet i svou premiérovou účast
v Solheim Cupu, zčásti i vinou zranění
z počátku sezony 2009.
bíraná
látka
s
nad neb
y
l
tou první
e
kvapivě
d
enácti
a
nastu
p
o
-
a
pci.
oba byli
k
zelenému
ř
e. „Laura
roč
j
sem
d
a, když
ke golfu
t
ušit, že
u
na
-
e
n
Foto: Globe Media/Action Images
První velkou sportovní láskou Melissy Reid
byl fotbal, o čemž přesvědčila i během
charitativních fotbalových zápasů na
Evian Masters.
13
WOMEN'S BRITISH OPEN | PROFIL – MELISSA REID | DÁMSKÉ MAJORY | EVIAN | ČESKÉ STOPY