Page 25
ROZHOVOR
|
Martina Dorníková
WWW.CASOPISGOLF.CZ
23
Znám vás jako vynikající hráčku
snad odnepaměti, stejně tak jste
pro mě téměř neodmyslitelnou sou-
částí sportovní sekce České golfové
federace. Odkdy vlastně (a proč)
golf hrajete?
Máte pravdu, už je to skoro jako historie.
Golf jsem začala hrát v roce 1981. Moc
populární tehdy nebyl, spíš by se dalo říct,
že patřil na „black list“. Když ale tehdejší
předsedkyně golfového oddílu TJ NHKG
Ostrava MUDr. Blanka Malá přišla na zá-
kladní školu v Šilheřovicích a udělala nábor
dětí do oddílu, já se do něj přihlásila. Měla
jsem to tzv. pod nosem (na jamku č. 1
jsem to měla z domu 200 metrů), rodiče
nebyli proti, a tak jsem se hned na za-
čátku letních prázdnin zúčastnila celostát-
ního soustředění mládeže, které se tehdy
tradičně v Šilheřovicích pořádalo. Kdybych
ale nebydlela v Šilheřovicích a neznala
žádného golfi stu, třeba bych s golfem ni-
kdy nezačala. Takže vlastně náhoda.
Můžete prozradit, proč jste se ne-
stala profesionálkou a raději zvolila
nepříliš vděčný úděl sportovního
funkcionáře?
Stačí rozumně uvažovat. Profesionální
golf – stejně jako jakýkoli jiný sport, který
chcete provozovat na nejvyšší úrovni – je
skutečně velice náročný, a to jak časově,
tak hlavně fi nančně. Navíc můj amatérský
mládežnický růst probíhal ještě v dobách
předrevolučních, kdy byly možnosti i po-
vědomí o profesionálním golfu omezené,
takže pro mě zůstal golf dodnes přede-
vším koníčkem. A že se mi můj koníček
stal i náplní práce, beru jako šťastný osud.
Aktuální vydání našeho časopisu je
věnováno golfu v podání žen. Vní-
máte vy sama nějaký rozdíl mezi
mužským a ženským golfem?
Z mého pohledu převažuje v golfu stejně
jako u jiných sportů především mužský
prvek. Hold ženy toho mají v životě vět-
šinou na starosti více než jenom sport.
Ať tedy chceme nebo ne, žen hraje golf
podstatně méně, a tak máme i menší
základnu k výběru těch nejlepších.
Jako kapitánka jste sjezdila s čes-
kým ženským golfovým týmem kus
světa, narazila jste někdy na neko-
rektní jednání?
Co se týče hráčů nebo kapitánů, tak ani
ne. Ale mám dvě zkušenosti – kdysi dávno
jsem byla v letech 1990 až 1992 na ne-
ofi ciálním Akademickém MS v Japonsku.
Hřiště i klub byly nádherné, ale… Z dvou
tisíc členů v roce 1990 bylo žen jen sto
a také veškerou práci v klubu i na hřišti
dělaly výhradně ženy. Prostě smutné.
Druhá zkušenost je z MS družstev na Filipí-
nách v roce 1996, bylo mi 26 let a na MS
jsem měla caddyho (ofi ciální caddy zajišťo-
vaný pořadatelem MS), tedy spíše osmnác-
tiletou „kedičku“, která v 16 letech musela
odejít ze školy a jít pracovat – stala se ke-
díkem v klubu. Celou dobu mi říkala „ma-
dam“, jak byla zvyklá z práce, i když jsem
říkala, ať mě oslovuje křestním jménem.
Nešlo jí to. Nedělalo mi to dobře.
Jste členkou Sportovně technické
komise ČGF a staráte se zejména
o amatérský sport. Jak ale vnímáte
jeho profesionální podobu?
Profesionální golf má mnoho podob –
hrající profesionálové, profesionální uči-
telé, domácí scéna, evropská, světová…
Až tak moc do něj nevidím, každopádně
bych přála některému z našich hráčů
nebo hráček, aby prorazil do evropského/
světového profesionálního golfu. Záro-
veň bych přála všem stávajícím golfi stům
i nově příchozím, aby jejich počáteční
i další zážitky s výukou golfu byly milé,
nikoli odrazující.
Pokud pomineme „challenge“ éru
Karla Skopového, dosahují v součas-
nosti nejvýznamnějších zahranič-
ních úspěchů ženy. A nemyslím jen
Kláru Spilkovou, ale třeba i Janu Pe-
terkovou a její US Open. Proč mys-
líte, že tomu tak je?
Řekla bych, že je to jednoznačně dáno
poměrem žen a mužů, kteří chtějí v pro-
fesionálním golfu uspět, ženy mají o dost
menší konkurenci, a tudíž šance jsou
větší. Ale i tak musíte být samozřejmě
dostatečně dobří hráči, musíte být pilní
a abyste uspěli, chce to i trochu štěstí.
A to bez ohledu na pohlaví.
Vsadila byste si, že se některá
z Češek dostane i na olympiádu
do Ria? A bude tam sama, nebo má
šanci i nějaký muž?
Zatím ne. Ráda bych, ale Rio je až za čtyři
roky, a to je ještě hodně daleko. V ženské
kategorii máme asi větší šanci, ale záleží
na tom, jaká budou fi nální kritéria, aby
se hráč/ka dostal/a do startovního pole
OH 2016.
Zkuste jako zkušená sportovní ma-
nagerka prozradit mladým zájem-
kyním, co je čeká na cestě do nej-
vyšších golfových pater a co by si
neměly zapomenout přibalit do
svého „bagu“?
„Oblečení“ pro všechny druhy počasí!
Jaké jsou nejčastější nešvary a pro-
hřešky českých golfových nadějí?
Jednoznačně pokora na hřišti a tzv. usnutí
na vavřínech. Většina mladých hráčů si
Ženy mají o dost menší konkurenci, a tudíž šance
jsou větší. Ale i tak musíte být samozřejmě
dostatečně dobří hráči, musíte být pilní a abyste
uspěli, chce to i trochu štěstí.
STRUČNÁ VIZITKA
Martina Dorníková
• Vystudovala Sportovní gymnázium
v Ostravě-Zábřehu a Fakultu
ekonomickou VŠB.
• Od roku 1993 pracuje pro Českou
golfovou federaci, aktuálně
jako manager reprezentace ČR
a zástupce generálního sekretáře.
Mistrovské tituly
Dorostenecká mistryně MMČR juniorů
a dorostu – 1987
Mistryně NMČR na jamky – 1992
Mistrovské tituly v družstvech
žen za kluby
TJ NHKG Ostrava – 1987, 1988, 1989
GC Karlovy Vary – 1996, 1999
GC Erpet Praha – 2005, 2007, 2008
Mid-amatérská mistryně MMČR
Mid-amatérů – 2005, 2006, 2007,
2008, 2010, 2011