Page 22
ROZHOVOR
|
Lee Westwood
20
|
GOLF
se dostanete na spoustu krásných míst
světa, jenže často střídáte jen letiště,
golfové hřiště a hotel.
Prý vám docela trvalo, než jste ke
golfu našel cestu?
To je pravda. Rybařit o letních prázdni-
nách mě už trochu nudilo, takže když
mi bylo kolem třinácti, doprovodil jsem
svého otce na golfové hřiště. Během
roku jsem pak vyhrál regionální šampi-
onát a postupně se stal nejlepším hrá-
čem do osmnácti let.
Co vlastně dělají vaši rodiče?
Táta učil matematiku a máma byla
pedikérka, takže jsem měl pravděpo-
dobně ty nejlepší nohy na tour. Pokud
se mi na malíčku udělalo kuří oko, hned
se o něj postarala.
Podědil jste po otci matematické
schopnosti?
Z matiky jsem měl A, ale doma jsem se
musel hodně učit. Navíc to nebylo jen
tak, ve třídě nás bylo devětadvacet,
z toho jen dva dostali B. Určitě chápete,
že kdybych byl mezi nimi, doma by to
jen tak neprošlo...
Jako dítě jste také vynikal ve sportu.
Co všechno jste kromě golfu dělal?
Hrál jsem slušně fotbal a dobře jsem
běhal.
Běhal?
Vypadáte zaskočeně. Já ale nebýval
vždycky tak robustní, v jedenácti dvanácti
letech jsem byl docela hubený.
O Ryder Cupu
a radě Garyho
Playera
To mi trochu nahráváte na další otázku.
Co Gary Player říkal na Masters v roce
1998, když narážel na vaši formu?
Tehdy sdělil novinářům, že jsem tlustý
a že bych potřeboval zhubnout. A měl
pravdu. Vyložil jsem si to tak, že bych
potřeboval pár kilo shodit, jenže ve
skutečnosti jsem potřeboval získat
větší sílu.
Máte nějaký recept na to, jak si udržet
váhu?
Všeho s mírou. Jsem jedlík, ale je po-
třeba se kontrolovat, navíc držet dietu
je pro mě dost těžké. Nikdy jsem necho-
dil do tělocvičny, abych shodil. Váha šla
dolů jako odměna za odvedenou práci.
Jen jsem měnil tuk na svaly, nikdy jsem
nebyl z těch, co počítají kalorie. Nepo-
třebuju uběhnout půlmaratón, stačí mi
ujít sedm yardů.
A když máte tréninkovou porci
úspěšně za sebou…
Mám rád pivo, skleničku červeného vína
a k tomu dobrý steak. Jsem stejný jako
většina ostatních.
Akorát, že „většina ostatních“ nemá
za sebou účast v sedmi Ryder Cupech.
Jakou nejlepší vzpomínku na toto klání
máte?
Nejspíš to bude má premiéra v roce
1997. A pak také oslava po výhře
v Oakland Hills před šesti lety. Pamatuju
si, že jsem stál na židli, kolem spousta
fanoušků i spoluhráči z týmu a já jsem
plácal, co mi slina na jazyk přinesla. Kaž-
dému to připadalo legrační. Vzpomínám
si, jak jsem pak musel v pondělí v Detro-
itu do letadla, aniž by měl za sebou mi-
nutu spánku. No, tak to musel být také
vydařený ročník. A samozřejmě nemohu
zapomenout na K Club v roce 2006. Stál
jsem na prvním odpališti s Darrenem
[Clarkem], kterému nedlouho předtím
zemřela žena. Takové okamžiky si vry-
jete do paměti, někteří z nás v tu chvíli
neměli daleko k slzám.
A nejbolestivější vzpomínka?
Poslední hrací den v Brookline (hrálo se
v roce 1999 – pozn. red.), kde jsem pro-
marnil velký náskok. Myslím, že každý
v týmu tehdy cítil šanci uspět. Zatímco
Američani se polévali šampusem a slavili,
my seděli v šatně a perlivým roztokem
jsme neplýtvali, pili jsme na žal.
Překvapuje mě, že za nejhorší moment
nepovažujete minulý ročník, kdy vás
Faldo nepostavil v sobotu ráno. Kvůli
tomu jste poprvé v rydercupové kariéře
absentoval.
Nevím, proč to Nick udělal. Možná
chtěl, aby se do hry dostali všichni hráči,
a myslel si, že si potřebuji odpočinout,
jenže to nebyla pravda.
Zvláštní byl i způsob, jak vám to ozná-
mil. Přijel za vámi během pátečního
odpoledne zrovna, když jste byli na
desítce.
Při tom Ryder Cupu prostě panovala
taková divná atmosféra…
O letošní rozruch se postarali Paul
Casey a Justin Rose, kteří nelibě nesli
své opomenutí v týmu, když ani jeden
z nich neobdržel divokou kartu. Mont-
gomerie i McGinley preferovali hráče
působící v Evropě před slavnějšími
jmény hrajícími na zámořské PGA. Jak
se na to díváte?
Hmmm. Asi chápu, proč to tak Paul
[McGinley] chtěl. On je prostě velký za-
stánce evropské série. Jenže také vím,
že hráči bojující v Americe přemýšlejí
jinak. Každý by si přál, aby kvalifi kační
systém vyhovoval jeho pohledu.
A jaký je ten váš?
Ryder Cup není souboj mezi evropskou
a americkou PGA, je to bitva nejlepších
Na letošním Ryder Cupu záhajil ve spolupráci
s Martinem Kaymerem vítězné tažení evropského týmu.
Foto: Globe Media/Reuters