Page 47
INSTRUKCE
|
Emoční inteligence
WWW.CASOPISGOLF.CZ
45
JAK ROZVÍJET EMOČNÍ
INTELIGENCI (EI)
V první díle tohoto článku (Golf 9)
bylo vysvětleno, že v posledních dvou
desetiletích značně vzrostla pozor-
nost věnovaná výzkumu emoční inteli-
gence a zkoumání jejího vlivu na cho-
vání, rozhodování a výkon člověka.
V díle druhém (Golf 10) jsme se sou-
středili na případy emočních zkratů či
„amygdalových únosů“ a na způsoby,
jak jim předcházet a minimalizovat
škody jimi působené.
V závěrečném díle se vydáme po ose
sebepoznání Þ sebeovládání Þ po-
zitivní využití emocí
a pokusíme se
nastínit některé možnosti, jak lepší
sebepoznání může být východiskem
k lepším výsledkům v golfu i v jiných
oblastech života.
Vraťme se nyní krátce k myšlenkám
z prvního dílu. Jednou z nich bylo, že
inteligenční kvocient (IQ) sám o sobě
není zárukou ničeho, pokud není do-
provázen potřebnou mírou emoční
inteligence (EI). Průlomem se stala
v polovině 90. let minulého století
kniha Daniela Golemana „Emoční
inteligence“.
Jeho hlavní teze obrátila dosavadní
způsob pohledu vzhůru nohama:
Úspěšní lidé se často nevyznačují nijak
mimořádně vysokým IQ, ale především
výrazným EQ – kvocientem emoční in-
teligence. Emoční inteligence (EI) zahr-
nuje schopnost vnímat vlastní emoce,
umět s nimi zacházet a také je využít.
Když dokážeme lépe poznat sebe sama
a na základě toho lépe ovládáme naše
emoce, lze dosáhnout stavu, kdy po-
chopené a ovládnuté emoce slouží jako
mimořádně silný energetický zdroj,
který dále zvyšuje náš výkon. Zdá se mi,
že se zde vyloženě nabízí přirovnání
k jadernému palivu. Neodborné, po-
vrchní zacházení s radioaktivním mate-
riálem vždy vede ke katastrofě, zatímco
správně ošetřené a odborně využité ja-
derné palivo je mimořádně silným zdro-
jem energie.
V golfu a v mnoha dalších sportech
platí, že chladně a bez emocí se dá
dosáhnout určité úrovně technického
mistrovství. Ale na úplný vrchol se do-
stanou jen ti, kteří dokáží k vyspělému
arsenálu herní techniky přidat také
velkou dávku vnitřní energie, ohně
pocházejícího z pochopených a využi-
tých emocí.
Člověk sám sobě často připadá
křehký, bezmocný a nicotný. Jsem však
přesvědčen, že může dosáhnout neu-
věřitelných věcí, překonat nejrůznější
fyzická i psychická omezení, dojít dál,
než si kdy byl schopen představit. Naše
nejsilnější a nejúspěšnější okamžiky
nastávají tehdy, kdy jsme schopni za-
pojit do našeho jednání zároveň tělo
i duši, rozum i cit.
Nejsem zdaleka sám, kdo věří v tento
tzv. celostní přístup a odmítá „descar-
tovskou“ dualitu a oddělení duše a těla.
Prof. PhDr. Václav Hošek, DrSc., rektor
Vysoké školy tělesné výchovy a sportu
Palestra, zveřejnil na webu učební
text týkající se sportovní psychologie
(http://vstvs.palestra.cz/data/psycholo-
giesportu.doc).
V něm se mj. píše: „Díky tvrdošíjně pře-
trvávající karteziánské dualistické fi lo-
sofi i (svět je složen z „res cogitans“ – tj.
věc myslící, která je skutečností vyššího
řádu, a „res extensa“ – tj. věc rozpro-
straněná (hmotná), která je skutečností
nižšího řádu) je sport asociován spíše
s tělesným, svalovým, hmotným po-
hybem, a je tedy podceňovanou sku-
tečností nižšího řádu, nad kterou se
klenou duchovní, kognitivní záležitosti
jako skutečnost vyššího řádu. Odtud
pramení somatomentální nerovnováha
ve výchově, která je mentalistická až
mentorská, a podceňuje podněty k tě-
lesnému rozvoji tím, že je odsouvá pře-
devším do oblasti vynucené adaptace,
nápodoby a zájmové spontaneity. Jak
jízlivě připomínají zastánci celostních
přístupů, člověka nelze rozložit na
„mrtvolu a strašidlo“, tvoří vzájemně se
podmiňující funkční celek a jeho pohy-
bové funkce jsou názorným příkladem
somatomentální propojenosti.“
Pokud chceme rozvíjet naši emoční inte-
ligenci v zájmu lepších výsledků v golfu
(a ve všech ostatních oblastech života),
je nutno vydat se po ose: sebeuvědo-
mění Þ sebeovládání Þ pozitivní využití
emocí. A pro jakékoliv sebeuvědomění
je dobré se dopátrat toho, jaký jsme
vlastně typ osobnosti.
V oboru psychologie existuje celá
řada systémů, které defi nují typy
osobnosti – typologie Hippokratova,
typologie Carla Gustava Junga, typolo-
gie Kretschmerova, typologie MBTI atd.
Pro potřeby golfu mne zaujala typo-
logie MBTI (Myers-Briggs Type Indica-
tor). Je to test navržený pro identifi kaci
osobnosti (Katherine Cook Briggs a její
dcera Isabel Briggs Myers jej vytvořily
během 2. světové války), jehož krité-
ria vyplývají z teorií C. G. Junga v práci
Psychologické typy. Indikátor se liší od
standardizovaných testů a jiných měři-
telných vlastností, jako je inteligence.
Místo toho zařazuje osoby podle jejich
dominantních vlastností.
IQ A TESTY IQ JSOU ZNAČNĚ
PŘECEŇOVÁNY
Ještě než se blíže podíváme na možné
cesty bližšího poznávání naší osobnosti
prostřednictvím metodiky MBTI, musím
dodat, že nepovažuji žádnou – tedy ani
tuto – metodiku za dokonalou a neomyl-
nou. Nicméně je však přece jen pro naše
potřeby v golfu přínosnější než jakékoliv
existující testy inteligence.
Možná vám právě tato série článků
o významu emoční inteligence v golfu
pomůže pochopit, že testy IQ byly
a jsou přeceněné a o člověku a jeho
schopnostech vypovídají méně, než se
u nás až dosud věřilo a než bylo přija-
telné otevřeně říkat.
Jak již bylo uvedeno výše, průlom do
obecného povědomí v USA a v západ-
ních zemích způsobila v polovině 90. let
minulého století kniha Daniela Gole-
mana Emoční inteligence. Goleman pro-
kázal, že pro úspěšný život člověka ve
společnosti je emoční inteligence důle-
žitější než znalosti a schopnosti obvykle
měřené v rámci IQ.
Tuto, ve střední Evropě dosud poněkud
odvážnou tezi, plně podporují výsledky
výzkumu neuropsychologa portugal-
ského původu Antonia Damásia, půso-
bícího v USA. Například v knize O Erro
de Descartes, kterou můžete vidět na
titulní fotografi i tohoto článku, se po-
stavil proti tradičnímu pojetí duality
„rozumu“ a „emocí“ a prokázal dosud
nevídaný a nedoceněný význam emocí
pro správné myšlení a rozhodování
člověka.
Na úplný vrchol se dostanou jen ti, kteří dokáží
k vyspělému arsenálu herní techniky přidat také
velkou dávku vnitřní energie, ohně pocházejícího
z pochopených a využitých emocí.