Page 72
DRIVING
|
Na vlastní oči
70
|
GOLF
O turnaji Turkish Airlines World Golf Final,
který mimo jiné nabízel možnost sledovat
tuto výjimečnou sestavu hodně zblízka,
věděli mnozí, ale jen málokdo se rozhodl
odletět do Beleku. Jediný, o kom jsem se
dozvěděl, byl manažer spojeného sloven-
ského resortu Black & White Marek Sasák.
Požádal jsem ho o schůzku a dozvěděl
jsem se o turnaji, hráčích a jejich chování
spoustu zajímavého.
Marek se ke golfu dostal během pětileté
pracovní stáže v USA. Velice rychle mu
propadl, jako bývalý hokejista měl rychlý
start a později si v něm našel i pracovní
uplatnění. Co ho vedlo vyzkoušet si roli
diváka a vážit kvůli tomu tak dalekou
cestu? Nejvíc asi Tiger Woods.
Turnaj uspořádala Turecká golfová fe-
derace s cílem podporovat kandida-
turu Turecka na přespříští olympiádu,
na prémiích se nešetřilo, pozvaní borci
lukrativní nabídku neodmítli, hráli modifi -
kovanou jamkovku, skvělé představení.
Marek doufal, že se dostane co nejblíž k hrá-
čům. Chtěl jít i na driving, aby mohl sledovat
ty nejlepší od rozcvičení až po konec kola.
Realita byla taková, že se skutečně dostal,
kam chtěl, dalo se jít na odpaliště i na fer-
vej do bezprostřední blízkosti hráčů. Žádná
šestá řada, to by si diváci většinou museli
stoupnout do zástupu za sebe.
Ovšem za fl ajtem, kde hrál Tiger, se jakýs ta-
kýs ocas diváků táhl. Rory nepoutal zdaleka
takovou pozornost. Marek mne překvapil
spoustou podrobných znalostí, které tam vy-
užíval: věděl například, že jak Tigerovi uteče
rána, letí s jeho novou technikou dozajista
doprava. Na některých jamkách velmi dobře
odhadl, kam by jeho míček mohl dopadnout,
šel tam – a byl u míčku i u následné rány.
Zpátky se vrátil nadšený: velmi dobře vy-
myšlená exhibice, osm lidí stačí na super
zážitek. Dokonce si vybíral – zajímali ho
Tiger, Rory, Schwartzel a Rose, kvůli švihu
a provedení ran. O každém z nich toho
dost věděl a tady to viděl v reálu.
Na Tigerovi je prý vidět, že už patří mezi
střední generaci hráčů, dává si pozor na
kolena, nehraje tak agresivně, raději vy-
táhne sedmičku místo osmičky, nejde
úplně naplno. Ale často hraje z týčka
dvojkou železem a tyhle rány mu lítají
skoro do nekonečna, zalomí se neuvěři-
telně daleko.
Naproti tomu Rory – dokonalý kontrast.
Kde mohl, vytáhl drajvr, bušil to přes
vodu, přes stromy, riskoval. Vynikal jeho
skvělý fyzický fond, očividně si věří. Na
drajvinku měl nejdelší rány a vysokou tra-
jektorii, vyšší než ostatní.
Pozorovat ty borce na drajvinku byl vůbec
zážitek. Žádná rána nebyla o tom „jen tak
si švihnout“. S wedžemi soutěžili, kdo trefí
stožár vlajky, s kratšími železy mířili do
korun stromů, s dlouhými využívali celou
délku range. Velmi přesně trefovali. (To-
hle amatéři nedělají, často pilují techniku,
aniž by mířili na konkrétní cíle.)
Dobře se při tom bavili, vtipkovali, po-
vídali si, byli uvolnění. Tiger pokřikoval
na Matta Kuchara, aby ho nezapomněl
vzbudit. Roryho neustále doprovázela
přítelkyně Caroline Wozniacki.
Pak přešli na patování, kde se najednou
přestali bavit, každý sám, soustředili se na
blížící se start. Každý měl své rituály od
počtu po sobě hraných míčků přes postup
od dlouhých patů ke krátkým či naopak.
Marek podcenil Pro-Am, myslel si, že ne-
bude tak zajímavý jako hrací dny. Ale právě
při něm byli hráči nejuvolněnější. Téměř
žádný divák, bezprostřední kontakt na kaž-
dém odpališti. Ale o moc jiné to nebylo ani
v hracích dnech. „Několikrát jsem stál metr
od Woodse“, pochlubil se Sasák.
Marek,
Tiger a Sultan
Metr od Woodse, McIllroye a dalších
Kdyby zněl titulek jen Tygr a sultán, jednalo by se bezpochyby o nějakou pěknou pohádku.
Není to tak, ale pěknou pohádku to připomíná – je to příběh diváka, který neváhal
a zaletěl se podívat na Tigera, Roryho a další do tureckého Beleku. Právě tam se po
skončení PGA Tour na čtyři dny sešla osmička špičkových světových hráčů. Woods,
McIllroy, Westwood, Kuchar, Rose, Schwartzel, Mahan a Simpson.
Text: Ivo Doušek, foto: archiv Marka Sasáka
Tiger v doprovodu svých „bodyguardů“ procházel jen kousek kolem diváků.