GOLF

Časopis Golf vychází od roku 1993, nyní v nákladu 12 000 kusů. Zaměřuje se na informace o domácím i světovém golfu, reportáže, rozhovory a profily, testy vybavení, informace o novinkách a cestování za golfem. Spolupracuje s prestižním britským titulem Golf Monthly a je smluvním partnerem české Profesionální golfové asociace.

Page 22

WWW.CASOPISGOLF.CZ
21
komunikace s odpovědnými osobami, pří-
padně jednání s partnery, a má základní
strukturu, kterou jeebale rozvíjet.
Snad mohu říct, že i za tu první sezonu
je za Výborem kus práce vidět. A kro
toho se, doufejme, povedlo uklidnit tro-
chu atmosféru v tom českém golfovém
rybníčku. Například je třeba zmínit, že po-
slední podzimní konference se zástupci
klubů se nesla v duchu velice konstruk-
tivní debaty a klidu, takže to je příslib do
budoucna.
Jak je těžké do golfu – „snobského“
sportu – získávat peníze?
Je to úplně stejné jako v ostatních spor-
tech, možná dokonce těžší. Někteří part-
neři, nebo spíš státní instituce, říkají, že
jsme bohatí dost, tudíž peníze nepo-
třebujeme. Na druhou stranu z fi nanční
stránky je na tom federace dobře pře-
deím proto, že se snaží dlouhodobě
správně hospodařit. Takže se nám nějaké
peníze podařilo našetřit a jeden z úkolů
nového Výboru je začít peníze do golfu
smysluplně vracet. Ne je někam nasypat
a poplácat se po rameni, jak jsme rozpus-
tili rezervu.
Snažíme se dávat dohromady projekty,
kterými je podpora reprezentantů a pří-
pravy na OH, podpora golfu do škol
a podobně, aby byl efekt dlouhodobý.
Chceme také podporovat regiony, ve kte-
rých není moc hřišť, aby vytvořily veřejná
příměstská hřiště pro lidi, kteří si golf
chtějí vyzkoušet. Což není žádný náš sen,
ale vyzkoušený projekt, který se povedl
například ve Francii. Všeobecně bychom
neměli vyšlet vymyšlené, ale zkou-
šet využívat to, co mělo úspěch někde
jinde. Především v tak starém a tradič-
ním sportu, jako je golf, bychom neměli
neustále hledat vlastní cestu, tak jak to
máme asi v povaze, ale to není otázka
jen golfu.
Jste zároveň prezidentem GC Semily.
Je pro vás golf hlavní časovou náplní?
To ne, ještě se musím nějak živit. (smích)
Není to jednoduché, protože i naše fab-
rika ve Vrchlabí je ve fázi tolní rekon-
strukce a končíme spolupráci s původním
japonským partnerem, dáváme dohro-
mady několik nových projektů… Vypadá
to sice nadějně, ale je s tím spousta
práce, která se beze mě tak úplně
neobejde. Na druhou stranu si nemůžu
stěžovat, protože po více než 20 letech
kolem golfu jsem věděl, do čeho půjdu
a co by to mělo obsahovat.
Kandidoval jste na prezidenta ČGF
z vlastní vůle?
Několik mých starších kolegů golfi stů mě
esvědčovalo, že by do toho měl jít ně-
kdo z té starší golfové generace. A pro-
tože jsem přesvědčen, že Výbor golfové
federace by neměl být složený jen z bu-
sinessmanů, nechal jsem se nakonec pře-
svědčit. Ovšem nestýskám si, protože
jsem věděl, co čeká.
V poslední době padly nějaké disci-
plinární tresty. Zaměřila se ČGF na
dodržování proslulé golfové etiky?
Šlo o souhru několika různých věcí.
V podstatě ani jeden trest nepadl na po-
pud federace, ta pouze reagovala na zá-
kladě podkladů od antidopingového vý-
boru, případně pořadatelů konkrétního
turnaje. Určitě se chceme zaměřovat na
to, jak naši reprezentanti vystupují, ne-
boť gol sta by měl být především slušný
člověk. Jsem-li golfi sta, přistoupil jsem
dobrovolně na nějaká pravidla a na to, že
je budu dodržovat sám od sebe. Nepo-
třebuji nad sebou někoho v pruhovaném
dresu, jako to mají fotbalisté. S naprosto
vážnou tváří mohu prohlásit, že výbor
bude k podobným prohřeškům do bu-
doucna spíš ještě radikálnější, než jaký byl
v těchto případech.
Díky své funkci hodně cestujete
a máte možnost sledovat federace
jiných zemí a jejich práci. se ta
česká s ostatními nějak srovnat?
Snad mohu hrdě říci, že fungováním
a systémem jsme srovnatelní s golfově
vyspělými zeměmi. Dnes jsme již v Evropě
považováni za rozvinutou golfovou zem,
což není jen náš subjektivní pocit, ale
skutečně tak na nás nahlížejí nejvyšší or-
gány golfu. To s sebou nese i povinnosti,
protože je právě teď na nás, abychom
pomohli zemím, které jsou ještě v počát-
cích a snaží se rozjet. Snad se nám daří,
podíleli jsme se například na vzniku Olym-
pic Hopes Trophy v Maďarsku, pomáháme
sousedům s výchovou rozhodčích a nor-
mováním hřišť.
Působil jste nějakou dobu v cyk-
listice a lyžování. Můžete porov-
nat, jak v těchto sportech pracují
s mládeží?
Podle mých zkušeností s tím bojují úplně
stejně jako my. Možná máme i výhodu
v tom, že začínáme bez nějakého zatížení
minulostí. Například právě cyklistika kdysi
vychovávala naprosto vrcholové jezdce,
zato dnes to není úplně dokonalé. I když
to srovnám s dalšími sporty, jako je třeba
tenis nebo jiné, tak se většina sportů vrací
k systému výchovy mládeže. Osobně vů-
bec nevzpomínám s láskou na dobu so-
cialistického zřízení, ale je potřeba říci, že
zrovna sport v té době nějaký systém měl.
Dnes se buduje všechno znova, což není
jednoduché. I proto se snažíme využít
zkušeností z jiných sportů.
Jakými největšími úspěchy v těchto
jmenovaných sportech se můžete
pochlubit?
To už ani pravda není. (smích) V lyžová
jsem se pohyboval do svých 16 let kolem
desítky nejlepších v Čechách, ale v cyk-
lokrosu jsem v době, kdy česká cyklistika
vozila medaile z mistrovství světa jako
na běžícím pásu, chvílemi těm nejlepším
dýchal na paty. Pak se k tomu ale přidaly
nějaké zdravotní potíže a nakonec jsem
u cyklistiky zůstal víc profesně než zá-
vodně. To byla zároveň i dobrá praxe pro
to, co dělám teď pro golf.
Takže to byly zdravotní potíže, co
vás nakonec dostalo ke golfu?
On golf byl vůbec první sport, co jsem kdy
lal. Mí rode se se skupinou kamará,
v čele s Ivo Balcarem, zbláznili do golfu
a kousek od Semil začali trochu víc sekat
Snažíme se dávat dohromady projekty, kterými je
podpora reprezentantů a přípravy na OH, podpora
golfu do škol a podobně, aby byl efekt dlouhodobý.
Chceme také podporovat regiony, ve kterých není
moc hřišť, aby vytvořily veřejná příměstská hřiště.
GOLF