Page 23
ROZHOVOR | Zdeněk Kodejš
22
|
GOLF
trávu a „budovat“ nějaký prostor pro hru. Já
jsem se golfu v podstatě nikdy věnovat ne-
přestal, i když jsem byl na vrcholu cyklistiky,
tak jsem si stejně v létě právě s tou par-
tou občas chodil zahrát. Když jsem skončil
s cyklistikou, vrátili jsme se s manželkou do
Semil, odkud oba pocházíme, a prohlašo-
val jsem, že už se nenechám do ničeho
zatáhnout. Že golf budu hrát pořádně jako
sport… Paradoxně do dvou let jsem byl ve
Výboru v Semilech, s Lubošem Klikarem
jsme začali celé hřiště překopávat, rok nato
jsem byl v revizní komisi ČGF a výsledek je
mimo jiné i tenhle rozhovor.
Máte dnes vůbec ještě čas si golf
zahrát?
Málo, naštěstí už jsem vystřízlivěl z hlediska
hendikepových ambicí. Na druhou stranu je
to sport a člověk by k tomu neměl přistu-
povat odevzdaně. Pokud se ale živíte prací
a „blbnete“ kolem federace, tak se kolem
toho najde pár příležitostí oběhnout si
hřiště, občas si díky tomu zahraji.
Jaké máte, kromě Semil, oblíbené
hřiště?
Vážně nemůžu Semily? (smích) Opravdu
mám to hřiště strašně rád. Člověk k němu
má úplně jiný vztah, když jde po hřišti a vidí,
že tady kácel strom a támhle překopával
odpaliště vlastníma rukama. Jinak samo-
zřejmě je zážitek zahrát si na mistrovských
hřištích, ale raději nebudu jmenovat. Pro mě
má naprosto speciální význam osmnáctka
v Mariánských Lázních, kam jsme jezdili rok
co rok s rodiči a týden jsme stanovali v lese
a hráli golf. Tam si jezdívám zahrát, snažím
se tam dostat alespoň jednou za rok.
Do jaké míry máte čas vůbec sledo-
vat golf ve volném čase?
Přiznám se, že doma Golf Channel vyu-
žívá hodně členů rodiny spíš jako kulisu.
Samozřejmě se rád podívám na důležité
turnaje, ale spíš jen když mi to vyjde.
Nemám ani vyhraněné oblíbence, ale
měl jsem šanci osobně potkat Graema
McDowella, což je ohromný sympaťák.
Většinou nejsem fanouškem toho, když se
někomu povede jedna sezona, že se do
něj „zblázní“ půlka světa. I když jsem teď
byl svědkem jedné osmnáctky Stensona
v Dubaji, což je zkrátka úplně jiný sport,
než jaký dělám já. (smích)
A ženský golf nesledujete?
Je pravda, že i když golf byl odjakživa ryze
pánská záležitost, tak ženský golf šel v po-
sledních letech hodně nahoru. Na rozdíl
od jiných sportů v dámském podání se na
to dokonce dá i hezky koukat, ne jako když
omylem v televizi přepnu na ženské vzpí-
rání. (smích) Jsou dámy, kterých je nutno si
vážit za to, co pro golf objektivně udělaly,
ať už je to Annika Sörenstam nebo Laura
Davies. Když jsem ale mluvil o sympatiích,
tak mě velmi mile překvapila vítězka Pilsen
Golf Masters Ann-Kathrin Lindner. Po vítěz-
ství v Plzni si tam k nám sedla a byla ne-
smírně skromná a příjemná.
Komu fandíte nejvíce z českých hráčů?
Já jsem momentálně ze své židle odpo-
vědný za všechny české reprezentanty
a za to, že se je vší silou budeme sna-
žit popostrkovat dopředu a vypomáhat
jim. Je vcelku jedno, jestli je to profe-
sionál nebo amatér, důležitý je přístup
a podmínky, které si kolem sebe dokáže
vytvořit. Myslím si, že mezi mladými hráči
máme několik kluků, kteří jsou schopni
český golf někam dál posunout. I když
konkurence je opravdu obrovská, šance
tady existuje.
Vaše dcera byla rovněž golfová
reprezentantka, byl jste její největší
fanoušek?
Ne, já jsem nefandil, protože jsem za-
stáncem toho, že rodiče by moc fandit
neměli. Pouze jsem vytvářel nějaký servis,
vozil jsem ji na turnaje, ale „kedit“ jsem
šel třeba někomu jinému z týmu, dceři
asi nikdy.
Máte nějaké profesní nebo osobní
předsevzetí?
Ne. Já konec roku nevidím jako důvod,
proč měnit svoje názory nebo cíle. Jak
z hlediska fabriky, tak golfu jde všechno
dál a podle plánu.
Za rozhovor děkuje Tereza Blažková
Foto: Zdeněk Sluka
Myslím si, že mezi mladými hráči máme několik
kluků, kteří jsou schopni český golf někam dál
posunout. I když konkurence je opravdu obrovská,
šance tady existuje.
Soupeřem Zdeňka Kodejše v bitvě o křeslo prezidenta ČGF byl Pavel Suchánek (vpravo).