INSTRUKCE | Výživa a zdraví

Plastový svět

Svět plastů nás obklopuje čím dál víc. Jsou nám dobrými pomocníky, těžko bychom se

vraceli do „doby bezplastové“, ale jak se říká, čeho je moc, toho je příliš. Do jaké míry se

jimi necháme zahltit? I když si je mnohdy nebereme k srdci, mohou se nám, jako tichošlápci, dostat až pod kůži. A to doslova.

Text: Magda Jochmanová

Bohužel se zatím nepodařilo legislativně

prosadit zákaz jejich používání. Obal vyrobený ze zmíněných látek je nepovinně

(světe div se!) označen trojkou v trojúhelníku ze šipek. Těch čísel v trojúhelníku

ze šipek je vícero. Každé takové číslo

představuje druh chemické látky, z níž je

určitý produkt vyroben. Pojďme si je detailně osvětlit.

neměli používat pro uschování nápojů ani

jídel. V případě přenosných chladniček je

třeba mít jídlo v nich spolehlivě oddělené

od stěn.

1. PET (Polyethylentereftalát)

Známé „petky“ jsou určeny pouze na

jedno použití, mohou propouštět antimon z těžkých kovů. Tyto chemické látky,

označované i značkou EPA, mohou narušovat činnost hormonální soustavy.

Znáte to, chystáte se na partičku golfu

a jistě neopomenete přibalit do bagu

i láhev s pitím. Ve většině případů plastovou. Napadlo vás někdy zabývat se

tím, z čeho je plast vyrobený, nebo jen

slepě věříte výrobcům a nepřipouštíte

si, že by tzv. petka mohla být něčím, co

by ohrožovalo vaše zdraví?

Je ještě jeden důvod, proč omezit plasty

v souvislosti s nápoji. Opakovanou manipulací s lahví, jako je mytí, nošení apod.,

mohou vzniknout praskliny. V nich se posléze usidlují bakterie kontaminující nápoj,

takže mohou způsobit lehké, ale i závažné zažívací potíže.

Při jednom výzkumu na univerzitě v Texasu se testovaly láhve, které se celý týden jen plnily, ale nevyplachovaly. Výsledkem bylo takové množství bakterií,

které by mohly způsobit zdravotní potíže

srovnatelné s otravou jídlem. U některých plastů je pak třeba dávat pozor na

mytí teplou vodou nebo v myčce, protože je vysoká teplota může narušit, čímž

dochází k uvolňování chemikálií, jež se

v plastu běžně nacházejí.

2. HDPE (Polyethylen vysoké hustoty)

Jde o tzv. „dobrý“ plast. Má totiž nejnižší

pravděpodobnost průsaku škodlivých látek do nápojů nebo potravin, které se

v něm uskladňují. Přesto je stále lepší sáhnout po láhvi skleněné, nebo alespoň spotřebu těchto plastů výrazně omezit.

3. PVC (Polyvinylchlorid)

Jak už jsem zmínila výše, PVC může negativně působit na naše zdraví.

Víte, z čeho pijete?

Kupříkladu nechvalně známé ftaláty

v PVC, o kterých je převážně slyšet

v souvislosti se závadnými hračkami

pro děti. Tyto organické látky, používané jako změkčovadla umělých hmot,

se však používají i k výrobě obalů potravin a nápojů. I když se v potravinách

či nápojích ftaláty vyskytují v nepatrné

koncentraci, riziko spočívá v tom, že

se v lidském organismu ukládají a hromadí se (tzv. bioakumulace). Tyto látky

mohou působit hormonálně nebo

karcinogenně.

W W W. C A S O P I S G O L F. C Z

4. LDPE (Polyethylen nízké hustoty)

Tento druh plastu je relativně bezpečný.

Při správném používání a mechanickém

nenamáhaní by z něj do nápojů nebo potravin neměly prosakovat škodlivé látky.

5. PP (Polypropylen)

Jde opět o relativně bezpečný plast, pokud ho však nevystavujeme vyšším teplotám a mechanickému namáhání. Vyrábějí

se z něj obvykle jogurtové kelímky a některé druhy lahví na nápoje.

7. PC (Polykarbonát)

Pro uskladnění potravin a nápojů je to

úplně nejhorší materiál. Důvodem je uvolňování zdraví škodlivého BPA (Bisfenolu A).

Je lepší žíznit, dát si chemický koktejl nebo

slupnout pár milionů bakterií? Nemusíte

ani jedno. Stačí si opatřit skleněnou nebo

nerezovou láhev, dodržovat hygienické zásady a víc se zajímat o svůj spotřební svět.

Nejenže to bude mít dobrý dopad na vaše

zdraví, ale budete mít i pozitivní vliv na

ekologii. A to za to stojí!

6. PS (Polystyren)

Pozor, jde o karcinogenní chemickou

látku. Polystyren byste v žádném případě

35