INSTRUKCE | Výživa a zdraví
Plastový svět
Svět plastů nás obklopuje čím dál víc. Jsou nám dobrými pomocníky, těžko bychom se
vraceli do „doby bezplastové“, ale jak se říká, čeho je moc, toho je příliš. Do jaké míry se
jimi necháme zahltit? I když si je mnohdy nebereme k srdci, mohou se nám, jako tichošlápci, dostat až pod kůži. A to doslova.
Text: Magda Jochmanová
Znáte to, chystáte se na partičku golfu
a jistě neopomenete přibalit do bagu
i láhev s pitím. Ve většině případů plastovou. Napadlo vás někdy zabývat se
tím, z čeho je plast vyrobený, nebo jen
slepě věříte výrobcům a nepřipouštíte
si, že by tzv. petka mohla být něčím, co
by ohrožovalo vaše zdraví?
Bohužel se zatím nepodařilo legislativně
prosadit zákaz jejich používání. Obal vyrobený ze zmíněných látek je nepovinně
(světe div se!) označen trojkou v trojúhelníku ze šipek. Těch čísel v trojúhelníku
ze šipek je vícero. Každé takové číslo
představuje druh chemické látky, z níž je
určitý produkt vyroben. Pojďme si je detailně osvětlit.
neměli používat pro uschování nápojů ani
jídel. V případě přenosných chladniček je
třeba mít jídlo v nich spolehlivě oddělené
od stěn.
1. PET (Polyethylentereftalát)
Známé „petky“ jsou určeny pouze na
jedno použití, mohou propouštět antimon z těžkých kovů. Tyto chemické látky,
označované i značkou EPA, mohou narušovat činnost hormonální soustavy.
Je ještě jeden důvod, proč omezit plasty
v souvislosti s nápoji. Opakovanou manipulací s lahví, jako je mytí, nošení apod.,
mohou vzniknout praskliny. V nich se posléze usidlují bakterie kontaminující nápoj,
takže mohou způsobit lehké, ale i závažné zažívací potíže.
Při jednom výzkumu na univerzitě v Texasu se testovaly láhve, které se celý týden jen plnily, ale nevyplachovaly. Výsledkem bylo takové množství bakterií,
které by mohly způsobit zdravotní potíže
srovnatelné s otravou jídlem. U některých plastů je pak třeba dávat pozor na
mytí teplou vodou nebo v myčce, protože je vysoká teplota může narušit, čímž
dochází k uvolňování chemikálií, jež se
v plastu běžně nacházejí.
2. HDPE (Polyethylen vysoké hustoty)
Jde o tzv. „dobrý“ plast. Má totiž nejnižší
pravděpodobnost průsaku škodlivých látek do nápojů nebo potravin, které se
v něm uskladňují. Přesto je stále lepší sáhnout po láhvi skleněné, nebo alespoň spotřebu těchto plastů výrazně omezit.
3. PVC (Polyvinylchlorid)
Jak už jsem zmínila výše, PVC může negativně působit na naše zdraví.
Víte, z čeho pijete?
Kupříkladu nechvalně známé ftaláty
v PVC, o kterých je převážně slyšet
v souvislosti se závadnými hračkami
pro děti. Tyto organické látky, používané jako změkčovadla umělých hmot,
se však používají i k výrobě obalů potravin a nápojů. I když se v potravinách
či nápojích ftaláty vyskytují v nepatrné
koncentraci, riziko spočívá v tom, že
se v lidském organismu ukládají a hromadí se (tzv. bioakumulace). Tyto látky
mohou působit hormonálně nebo
karcinogenně.
W W W. C A S O P I S G O L F. C Z
4. LDPE (Polyethylen nízké hustoty)
Tento druh plastu je relativně bezpečný.
Při správném používání a mechanickém
nenamáhaní by z něj do nápojů nebo potravin neměly prosakovat škodlivé látky.
5. PP (Polypropylen)
Jde opět o relativně bezpečný plast, pokud ho však nevystavujeme vyšším teplotám a mechanickému namáhání. Vyrábějí
se z něj obvykle jogurtové kelímky a některé druhy lahví na nápoje.
7. PC (Polykarbonát)
Pro uskladnění potravin a nápojů je to
úplně nejhorší materiál. Důvodem je uvolňování zdraví škodlivého BPA (Bisfenolu A).
Je lepší žíznit, dát si chemický koktejl nebo
slupnout pár milionů bakterií? Nemusíte
ani jedno. Stačí si opatřit skleněnou nebo
nerezovou láhev, dodržovat hygienické zásady a víc se zajímat o svůj spotřební svět.
Nejenže to bude mít dobrý dopad na vaše
zdraví, ale budete mít i pozitivní vliv na
ekologii. A to za to stojí!
6. PS (Polystyren)
Pozor, jde o karcinogenní chemickou
látku. Polystyren byste v žádném případě
35