Page 19
WWW.CASOPISGOLF.CZ
17
Hodnoty, které nám předají rodiče, tak
rozhodují o tom, jací budeme, jak se bu-
deme chovat ve společnosti. Právě tato
myšlenka mne dovedla zpět ke „kauze
Tigera Woodse“.
Zdá se mi, že jsme všichni zůstali jen na
povrchu, že jsme aféru, jež Woodse po-
stihla, zatím viděli jen zběžně a neosob-
ně. Jen jako další skandál nějaké plytké
„celebrity“. Jenže za touto „kauzou“ lze
vidět něco daleko závažnějšího, něco
velmi zásadního pro každého z nás, kdo
vychováváme děti a snažíme se jim vy-
světlit, jak funguje tento svět a jak si
v něm mají počínat, aby si vydělaly na
živobytí, a které mantinely u toho lze
překročit a které nikoliv.
Pokud chceme tenhle zásadní problém
respektování či nerespektování „manti-
nelů“ učinit srozumitelným a vyvodit
z něj užitečné závěry, musíme napřed
vybřednout z jednoho sebeklamu, který
nám podsouvají tvůrci animovaných fil-
mů. Je to iluze, že všichni jsou kamarádi,
že jsme si rovní.
V několika uplynulých letech sklidily vel-
ký úspěch animované filmy, na které se
dospělí dívali stejně rádi jako děti. Počí-
naje například „Lvím králem“, přes „Ma-
dagaskar“ až k „Době ledové“ to byly zá-
bavné a kvalitní filmy – jenomže sdílejí
jeden klíčový problém. Dravci, jako na-
příklad lvi a tygři, se v těch „cartoons“
nezištně kamarádí se zvířátky, která ve
skutečné přírodě požírají.
Jenomže i umění má své zásady důvěry-
hodnosti a autentičnosti a něco, sakra, ti
dravci ve filmu jíst museli. Autoři těch
„cartoons“ se z toho problému dostali
obezličkou: Z ničeho nic odněkud záhad-
ně přiletěla ryba nebo anonymní kýta,
predátor se diskrétně nasytil a fiktivní fil-
mová pohoda zůstala celá.
Jenomže ve skutečném světě to takhle
nechodí. Ve skutečném životě vyhrávají ti
silnější a ti slabší jim slouží jako potrava –
či v současném lidské světě jako stupně,
po kterých se kráčí vzhůru za úspěchem.
Když se tak dívám zpátky, na konec
uplynulého a začátek současného milé-
nia, vidím najednou jasně, že počínání
Tigera Woodse bylo naprosto předvída-
telné, logické vzhledem k tomu, kým, jak
a k čemu byl vychováván. Jeho otec Earl
Woods byl tvrdý chlapík, který dokázal
překonat rasové a společenské předsud-
ky kombinací obrovské vůle, vnitřní síly
a přesvědčení, že ti privilegovaní jsou
ochotni respektovat ty méně privilego-
vané jen tehdy, když jim ti „páriové“ jas-
ně ukážou, že jsou silnější, tvrdší, lepší.
Earl Woods byl voják, kterého zkušenost
naučila, že k přežití v boji je nutno být lé-
pe připravený a rychlejší nežli ti na druhé
straně. Také to byl muž tmavé pleti, který
se netajil tím, že rasové předsudky nikdy
skutečně nezmizely a barevný člověk mu-
sí být úspěšnější nežli ti bílí, aby si získal
respekt. A v neposlední řadě znal tajem-
ství, že na cestě za velkým úspěchem se
vítězové řídí spíše svými vlastními zása-
dami nežli formálními pravidly.
Jasně se mi před očima vynořuje jeden
článek z americké verze časopisu Golf
Digest, v němž se psalo o tom, jak tvrdě
a koncepčně vychovával svého syna. Au-
tor článku si povšimnul, že Earl byl velmi
silná osobnost a popsal jej jako „člověka,
který nebyl zvyklý stavět na červených
světlech na křižovatkách života“.
V únoru 2004 otiskl Golf Digest jiný roz-
hovor s Earlem Woodsem. Ten v něm mi-
mo jiné sdělil: „Často se mi stává, že jsem
večer v posteli a nedokážu usnout, proto-
že je mi líto, že ten den už končí. Chci vy-
chutnat každou minutu každého dne, vy-
ždímat ze života všechno, co se dá.“
Ve stejném rozhovoru otec Tigera Wood-
se komentoval povahu svého syna, které-
ho naučil sebekontrole, aby na povrchu
neprojevoval emoce, ale o kterém dobře
věděl, že uvnitř v něm je obrovský pře-
tlak: „Není možné současně hořet a být
chladný. Pokud člověk má v sobě pla-
noucí oheň, intenzitu, agresivitu a mi-
mořádnou soutěživost, musí také najít
nějaký ten ventil, kterým je schopen
upustit páru.“
Tiger Woods se v životě choval podle zá-
sad, jež mu vštípil jeho otec. Šel důsled-
ně za tím, co chtěl. V golfu se řídil pravi-
dly hry, ale v soukromém životě se
POLEMIKA
|
Zrození šampióna
TYGŘI SE ŽIVÍ MASEM
A neříkejte, že jste to nevěděli…
Ve světě zvířat se prostě někdo narodí jako tygr, někdo jako vlk a jiný jako zebra
nebo ovce. Kdo se kým živí, to dobře víme. S lidmi je to složitější. Částečně se už sice
rodíme s určitými předpoklady být tygry nebo ovcemi, ale ta rozhodující část, jež
definuje naši životní úlohu, přichází až s výchovou.
Text: Ondřej Kašina, Lisabon
Tiger Woods se v životě choval podle zásad, jež
mu vštípil jeho otec. Šel důsledně za tím, co chtěl.
V golfu se řídil pravidly hry, ale v soukromém živo-
tě se rozhodl některé křižovatky projet „na červe-
nou“, „našel ventily k upouštění přetlaku páry“.