Page 78
74
|
GOLF
Po prohlídce klubovny a letmého
shlédnutí tréninkových ploch se odjíž-
dím ubytovat. Dostávám malou vilku
u miniaturního náměstíčka. Tedy ma-
lou, snad jen v očích Delyany... Jsou tu
pochopitelně i větší, ale mně takový
domeček bohatě stačí. Dvoupatrová vi-
la je součástí zástavby a jednotlivé ob-
jekty jsou stále ke koupi, i když o řadu
z nich se už zájemci přihlásili. Stačí
přejít přes cestu a jste ve fitness cent-
ru, ve stejné budově je i menší kongre-
sový sál. Venku postavili tenisové kurty,
u vilek máte bazén, zahrádku, terasu.
Vzhledem k tomu, že můj společník ne-
dorazil, mohu si vybrat, kterou ze dvou
ložnic budu okupovat. Obě jsou v příze-
mí, kde je také místnost pro bagy, naho-
ře je kuchyň s jídelnou a obývacím po-
kojem a dvě terasy. Vše zařízené velmi
vkusně, moderně, trochu minimalisticky.
Kuchyň je vybavená, takže kdo chce,
může si vařit sám, případně si nechat
donést jídlo na pokoj nebo pojíst v klu-
bové restauraci. Z nabídky aktivit, jež
jsou uvedeny katalogu, je zřejmé, že
tady se nudit nebudou ani negolfisté.
Moře, cyklostezky, brusle, v nabídce
jsou i kurzy potápění, rybolov či hon.
K tomu relaxační a lázeňské procedury.
V obdobném duchu jsou vyvedeny
i ostatní vily, lišící se víceméně velikos-
tí, počtem pokojů a polohou, některé
jsou situovány i na hřišti, jiné zase blíž
k moři. Hned po ránu se můžete oddá-
vat pohledům na vodní spoušť nebo si
zaplavat v bazénu.
Při společné večeři s Kanchem se pak
dovídám, že jak zdejší klubovnu, tak
zařízení vilek navrhoval on sám. A to
prosím není vystudovaný architekt, ný-
brž sociolog a filozof.
Druhý den se seznamuji s Neilem Tur-
leyem, zdejším profesionálem, který se
v Bulharsku oženil. Hádejte, kde se konal
obřad – v místním amfiteátru. Prostě den
pro vzpomínky. Vyrážíme na prohlídku
akademie, jež je kousek dál od drajvinku,
který je přístupný z klubovny a odpaluje
se tu z trávy, vedle něho najdete i put-
ting & pitching green. Na akademii jsou
pak další odpaliště, včetně krytých. Niel
využívá simulátor a svým svěřencům se
věnuje opravdu detailně, včetně analýzy
švihu nebo upravení holí na míru.
V Bulharsku je spokojený, i když míst-
ních hráčů zatím není mnoho. Hodně
klientů sem míří z nedalekého Rumun-
ska, jezdí sem i Rusové a vloni tu tréno-
val i rakouský reprezentační tým. Vy-
práví mi, že už toho procestoval dost,
v Česku sice nikdy nehrál, ale o historii
našeho golfu toho ví překvapivě hod-
ně. Podobně jako zdejší australský
green keeper, který hned sype z ruká-
vu Karlštejn, Konopiště, Kaskáda...
S Nielem pak v bugině projíždíme hřiště,
ptám se na záludnosti jednotlivých ja-
mek, délku, obtížnost. Raf tu zatím není
hustý, což se zdá být logické. V době, kdy
je bulharský golf v plenkách, není smys-
lem činit hru obtížnou. Později mi Kancho
u večeře prozrazuje, že chtěli vybudovat
„friendly course“, tedy přátelské hřiště.
A myslím, že se to podařilo.
Z pěti odpališť, jež jsou dle obtížnosti
značena slovy: championship, tourna-
ment, medal, player a forward, si každý
vybere délku odpovídající jeho schop-
nostem a hendikepu. A pak to opravdu
může být „friendly“ hra.
Na půlku listopadu bylo hřiště ve velmi
dobré kondici. Ani se nedivím, že sezo-
na je tu dlouhá, hřiště odpočívá více-
méně jen v lednu a únoru. (Však se
Kancho pochlubil, že vloni na Vánoce
Tak trochu to vypadá, jako by tu Gary Player
se svými kumpány zabořil nůž do másla
a s pečlivostí i charismatem jemu vlastním
tak lehce roztíral zeminu, až z původní roviny
vykouzlil nezaměnitelné kopečky, zvlněné
ferveje a pěkně modulované gríny.
Spektakulární osmnáctka
CESTY ZA GOLFEM
|
Bulharsko