Page 72
70
|
GOLF
Budu v zájmu stručnosti předpo-
kládat, že rčení o „Achillově patě“
je všeobecně známé jako ozna-
čení místa, kde má někdo slabé
místo. Od Antiky do dneška se
rozšířilo obecně jako popis jaké-
koliv slabiny či zdroje problémů.
Tentokrát se pokusím zariskovat
a tipnu si, že uhádnu, kde má
společnou „Achillovu patu“ vět-
šina začátečníků a rekreačních
golfi stů. Není to však v oblasti
pat ani nohou. Nejrozšířenější sla-
bina vyplývá naopak z akce horní
části těla během švihu.
Jsem si vědom, že pokusit se
identifi kovat nejčastější technic-
kou chybu začátečníků a celkově
rekreačních golfi stů je těžký
a svým způsobem nevděčný
úkol. Každému z nás se totiž
zdá, že těch zdrojů chyb v na-
šem švihu je velké množství,
a navíc se stává, že v průběhu
sezony nebo z jedné sezony na
druhou se příčiny chyb mění. Je
to z větší části pravda, ale přece
jen se mi zdá, že jsem dospěl
do stadia, kdy mohu ukázat na
jednu konkrétní „Achillovu patu“
a zodpovědně tvrdit, že je nej-
častějším zdrojem technických
chyb ve švihu rekreačních hráčů.
Abych vás už nenapínal – týká se
to načasování akce ramen těsně
poté, kdy golfi sta dosáhl ve švihu
mezního bodu, ve kterém skončil
backswing a začíná downswing.
Tento kratičký okamžik je pro gol-
fi stu podobně rizikový jako pro
letadlo chvíle startu a přistání,
které jsou rovněž krátké, ale plné
potencionálních nebezpečí.
Významná část rekreačních gol-
fi stů trpí v podvědomí obsesí,
že hrají příliš krátké rány a že je
to tím, že jejich švih je pomalý.
Tento nedostatek se snaží kom-
penzovat různými způsoby. Tím
nejnešťastnějším je tendence
uspěchat akci ramen těsně po
dosažení vrcholu švihu a při za-
čátku sestupu.
V té chvíli je však naopak napro-
sto nutné, aby ramena trošku
posečkala a dala tím pažím čas
a prostor sestoupit níže. Ano –
je to ten svislý pohyb levé paže
přímo k zemi, jenž někteří tre-
néři dříve přirovnávali k zata-
žení za splachovací šňůru na
záchodě. Jenomže doba se
změnila a šňůru na záchodě už
skoro nikdo nemá a tento příklad
bohužel ztratil něco z názorné
síly. Ke správnému „spláchnutí“
přesto potřebujeme čas.
Proto si zapamatujte, že po
vrcholu švihu to v žádném pří-
padě nesmějí být ramena, která
zahájí druhou část švihu a pře-
kotně začnou rotovat. Zdánlivě
nepatrné posečkání v akci ramen
postačí, aby pažím byl pone-
chán čas i prostor ke správnému
sestoupení, aby se pravý loket
dostal blízko k pravému boku.
Aby pak mohla nastat akcelerace
celého švihu a přitom byly za-
chovány správné úhly všech částí
těla. Je to neuvěřitelně jednodu-
ché a přitom to může zásadně
k lepšímu změnit váš švih.
Tohle jistě není nové téma. Ale
také články pomáhající lidem
zbavit se kouření nebo lépe orga-
nizovat fi nance se objevují stále
dokola a nadále jich je (bohužel)
zapotřebí. Tak jako kuřáci si dál
ničí zdraví a nezodpovědní lidé se
zadlužují, tak i golfi sté navzdory
odbornému tisku a jeho radám
mnohdy pokračují v neefektivním
počínání na driving range. Letošní
zima byla sice mírná, ale přesto
jsem většinu golfového tréninku
přenesl z hřiště na cvičná odpa-
liště. A opět jsem měl možnost
vidět stejné chyby.
Není cílem této krátké statě
vyjmenovat všechny neefektivní
postupy při tréninku „z rohožky“.
Pro ilustraci uvádím jen případ,
kdy golfi sta odehrává bezmyš-
lenkovitě a rychle stejnou holí
desítky míčků nebo když hraje
hlavně těmi holemi, se kterými
se mu hra daří, či když odpaluje
míčky celou dobu nazdařbůh bez
přesného cíle.
Nepokládám se za neomylného
guru a rovněž jsem si vědom,
že mnou doporučená metoda
nemusí vyhovovat všem. Nic-
méně ji považuji za přínosnou
pro velkou část rekreačních hrá-
ček a hráčů. Pro jednoduchost
uvádím popis tréninku v první
osobě:
1. Rozcvičím se prostřednictvím
krátkého strečinku. Pak uvol-
ním páteř a pánev rotačními
pohyby, které imitují rotaci
při golfovém švihu. Vždy hraji
v golfových botách, aby po-
cit a postoj byly stejné jako při
skutečné hře.
2. Míčky ponechám v košíku
a pro každý si sáhám zvlášť.
Přispívá to k užitečným pau-
zám mezi jednotlivými údery.
3. Začínám velmi lehce s PW.
Hlavní je soustředit se na
dobrý kontakt s míčkem
a postupně zlepšovat koor-
dinaci jednotlivých částí těla
při švihu. Odehraji tak nejvýše
pět úderů.
Ondřej Kašina
Po vrcholu švihu
to v žádném
případě nesmějí
být ramena,
která zahájí
druhou část
švihu a překotně
začnou rotovat.
Zdánlivě
nepatrné
posečkání v akci
ramen postačí,
aby pažím byl
ponechán čas
i prostor ke
správnému
sestoupení, aby
se pravý loket
dostal blízko
k pravému boku.
Kde má většina golfi stů „Achillovu patu“?
Driving range: Jak zvýšit efektivnost tréninku
Čipy