Page 10
Blonďatá Kate středního věku přibíhá
a ptá se: „Je tu někde Tiger?“ Když jí ho
ukazuji, konstatuje, že vypadá menší než
v televizi, a běží pro další pivo do blízkého
stánku s občerstvením.
JE LIBO MASTERS CLUB?
Catering na Masters je kapitola sama pro
sebe. Na hřišti nestojí na rozdíl od třeba
British Open nebo evropského Ryder
Cupu žádné stany pro fanoušky. V okolí
není vybudováno žádné městečko s vel-
koplošnými obrazovkami a stánky různých
výrobců golfového vybavení. Vše, co zde
naleznete, jsou jednoduché zastřešené
průchozí prostory, kde lze koupit vodu,
pivo, limonádu a podivné sendviče, kte-
rým vládne Masters Club – houska nei-
dentifi kovatelného složení a chuti.
Přestože se prodávají na půdě dost možná
nejprestižnějšího golfového klubu na světě,
zůstávají ceny přiměřené, ba možná až
lidové. Housku pořídíte za dva dolary, li-
monádu za dolar a půl. Nejdráž vás vyjde
Imported beer, tedy pivo, které se dá do-
konce i pít, nejspíš je z Evropy. Za něj chtějí
pořadatelé tři a půl dolaru. A jde na odbyt
tolik, že po páté odpolední vám již žádné
pro jistotu neprodají.
POŘÁDEK MUSÍ BÝT
Řád na hřišti totiž musí
být. Dohlíží na něj
stovky pořadatelů, členů ochranky i kla-
sických amerických šerifů s kloboukem
na hlavě. Každý, komu je svěřena nějaká
pravomoc, ji důsledně využívá a svoje po-
vinnosti dodržuje do sebemenšího detailu.
Diváci jsou rozřazováni k jednotlivým vstu-
pům, pokladnám, místům na tribunách,
a dokonce i mušlím na záchodech! Nikdo
však kupodivu neprotestuje, neboť jakýkoliv
protest vás může stát odejmutí vstupenek
nebo akreditace a vykázání z areálu.
Američtí diváci všech možných barev pleti
i vyznání jsou vesměs velmi družní. Stačí
se někde na chvíli posadit a soused z ved-
lejšího křesílka se již ptá, jak se máš a od-
kud jsi. Většina sice nemá páru o tom, kde
a co je Česká republika, hlavně že si mají
s kým povídat. Poslední den dojde nako-
nec i na sázky s texaskými inženýry na po-
slední jamce. Bank plný zelených banko-
vek bere nakonec Bob, který tipuje svého
oblíbence Bubbu Watsona.
MICKELSONOVY OSUDOVÉ RÁNY,
PÁR ES, ALBATROS A WATSONOVY
SLZY…
… tak by se dalo ve stručnosti shrnout le-
tošní Masters. Pryč jsou doby, kdy na čele
uháněl vpřed nedostižný Woods a pole
za ním se pralo o druhé místo. Masters
nabídlo stejně jako v minulém roce strhu-
jící podívanou, kterou mohlo do poslední
chvíle vyhrát šest golfi stů a jejímž bon-
bónkem bylo dokonce play off.
Mickelson, Hanson, Kuchar, Westwood,
Watson a Oosthuizen, ti všichni se dostali
v průběhu nedělního kola na dostřel vedení.
V posledním fl ajtu vyráželi na hřiště Mickel-
son s vítězem Czech Open 2010 z Čeladné,
Švédem Hansonem. Měl to být den diváky
milovaného „Leftyho“, na jehož konci si měl
podle přání většiny přítomných Phil obléci
již počtvrté v kariéře zelené sako.
Na drivingu vypadal uvolněně, úsměv od
ucha k uchu. Při odchodu na hřiště pře-
skočil provazy oddělující jej od diváků
a přímo mezi nimi si to namířil rovnou na
první odpaliště. Pohoda trvala však pouze
čtyři jamky – zatímco Hanson ztrácel,
Lefty zůstával v paru.
Chvíli před Mickelsonovou popravou hřiš-
těm otřásl výbuch nadšení patronů, jak
v Augustě nazývají všechny diváky. Louis
Oosthuizen na druhé jamce zahrál teprve
čtvrtý albatros v dějinách Masters a vyhoupl
se na -10 a do průběžného vedení. Krátce
na to Mickelson ztratil letošní Masters a své
peripetie na tříparové čtyřce komentoval la-
konicky: „Kdybych tu ránu zahrál do písku,
do diváků, pod tribunu nebo kamkoliv jinam,
zahrál bych maximálně bogey. Z místa, kam
se míček dostal, se nedalo hrát. Navíc jsem
nemohl prohlásit míček za nehratelný, mu-
sel bych se vrátit zpět na týčko. Rozhodl
jsem se zariskovat!“
Risk však tentokrát nebyl v jeho podání zis-
kem. Rána z týčka se totiž od tribuny odra-
zila do křoví na levé straně, ze kterého se mi-
láček domácích davů dostal až napodruhé.
Další ranou skončil v písku. Z něj se sice doká-
zal dostat na dvě rány do jamky, ale to zna-
menalo jediné – triple bogey a pád na pět
ran pod par. I když se na druhé devítce do-
kázal vrátit na -8 a kolo odehrát v paru, čelo
turnaje se mu dohnat nepodařilo. Mickelson
nakonec dělil třetí místo.
ZAZNĚLO ÉTEREM
Z úst vítězného Bubby Watsona
„Na prvním rande mi Angie (Watso-
nova manželka) řekla, že nemůže mít
děti. Řekl jsem jen OK, pokud to Bůh
bude chtít, budeme adoptovat. Minulé
pondělí jsme si na Floridě vyzvedli mě-
síčního syna Caleba. Nemůžu se do-
čkat, až ho uvidím,“ pronesl se slzami
v očích na začátku tiskové konference
po svém vítězství.
„Nikdy jsem nesnil, že dojdu tak da-
leko, takže nemohu říci, že by se mi
splnil sen,“ odpověděl na dotaz, jak
se po svém vítězství cítí.
„Za hřištěm se vznášela helikoptéra,
a víte, Charl (Schwartzel) je pilot vrtul-
níku. Chtěl jsem do něj šťouchnout a ze-
ptat se, jaký typ helikoptéry to je,“ pravil
v odpovědi, co mu probíhalo hlavou,
když loňský vítěz hovořil během cere-
moniálu při přebírání zeleného saka.
„Golf nehraju pro slávu. Nevyhrávám
pro ni turnaje. Nejsem na slávu při-
praven. Opravdu nechci být slavný,
nic takového. I kdybych na každém
dalším turnaji neprošel cutem, budu
to pořád já. Jsem prostě Bubba,“ roz-
jímal nad otázkou, zda je připraven
po zisku zeleného saka na příval slávy.
Právě tady, na čtvrté jamce fi nálové rundy,
se začínal naplňovat Mickelsonův osud.
MASTERS
|
Na vlastní oči
REPORTÁŽ JANA VLÁŠKA | ZAJÍMAVOSTI | PROFIL VÍTĚZE BUBBY WATSONA | POSTŘEHY ONDŘEJE KAŠINY