GOLF

Časopis Golf vychází od roku 1993, nyní v nákladu 12 000 kusů. Zaměřuje se na informace o domácím i světovém golfu, reportáže, rozhovory a profily, testy vybavení, informace o novinkách a cestování za golfem. Spolupracuje s prestižním britským titulem Golf Monthly a je smluvním partnerem české Profesionální golfové asociace.

Page 40

INSTRUKCE

Kapitoly z psychologie

WWW.CASOPISGOLF.CZ

ubývá z rezervoáru empatie a dalších dů-

ležitých součástí našeho lidství.

Domnívám se, že cesta, po které se vydal

Tiger Woods, byla do té míry výjimečná, že

také cena, kterou za to zaplatil, a deformace

osobnosti, již utrpěl, byly značné. To jej přibli-

žuje ke kategorii „deprivant“, kterou deﬁ no-

vali neuropatolog František Koukolník a Jana

Drtinová v knize „Vzpoura deprivantů“.

Tímto termínem označují osobu, která

z různých důvodů buďto nerozvinula plné

spektrum vlastností lidství, nebo o ně-

které tyto vlastnosti v průběhu života při-

šla. Zvláště zajímavá je pak podle jejich

deﬁ nice kategorie „ofenzivní deprivant“,

do níž lze zařadit poměrně významné

množství úspěšných osob ze světa

sportu, politiky, showbyznysu atd.

„Jako jediný smysl bytí ofenzivní deprivanti

prožívají a uznávají moc. Jediné, čemu

tito deprivanti ve svých krajních podobách

věří, bývá nediferencovaný růst čehokoli,

co jim moc dává nebo ji posiluje. Ti nej-

ofenzivnější z nich bývají v tomto ohledu

zcela nenasytitelní. Nemohou jinak: moc

je pro ofenzivní deprivanty prostředkem

kontroly nad lidmi a světem.“

Jedním z dalších přínosů Koukolíka a Drti-

nové je poznání, že osoby, které pozbyly

empatii a další důležité části lidství, v žád-

ném případě nejsou hlupáci. Naopak, ti nej-

významnější deprivanti mají vysoká skóre

v testech inteligence. (Mimochodem mi-

mořádně vysoké IQ má i Tiger Woods.)

Tuto teorii citovaní autoři rozvedli dále

v knize „Základy stupidologie“. Sami o tomto

tématu poznamenávají: „Na výši IQ je stupi-

dita nezávislá. Máme za to, že nejefektivnější

bývá, jsou-li jejími nositeli a tvůrci lidé mocní,

jejichž IQ je vyšší než 140.“

Je poučné, kam až může lidskou bytost

dovést kombinace touhy po výjimečnosti,

perfekcionismu a snahy mít vše pod kon-

trolou. Musím však velmi důrazně dodat,

že nejsem a priori zaujatý vůči úspěšným

lidem. Naopak! Pro zdravé osobnosti je

zcela nepostradatelný příklad úspěšných

jedinců, protože na ty se pak chceme

dotáhnout, ti nás motivují, abychom se

více snažili, abychom se pokoušeli dostat

ze sebe to nejlepší. Jenomže na té cestě

za úspěchem vždy existují určité hranice,

které je nebezpečné a někdy nevratné

překročit.

Bohužel jen v pohádkách se vyskytují zá-

zračné vytáčky, jako například ve Weri-

chově pohádce „Až opadá listí z dubu“,

kde chytrák Čupera přijal záchranu zkra-

chovalého statku od ďábla. Jako pod-

mínku si však dal, že odevzdá duši peklu –

„až opadá listí z dubu“. A to neopadalo,

a tak mu zůstala čertovská náhrada za

propitý statek i duše.

Ale v reálném životě démony a ďábly ne-

lze oklamat tak snadno a v naprosté vět-

šině případů naše duše peklu propadne

tím, že ztratíme důležité části našeho lid-

ství. Je zdravé toužit po úspěchu. Na cestě

za výjimečným úspěchem však dříve nebo

později dojdeme na křižovatku, na které

se musíme rozhodnout. Zůstat člověkem,

nebo jít dále a stát se deprivantem.

Nejsilnějším lidským podvědomým poci-

tem je strach ze smrti, hrůza z pomíji-

vosti našeho bytí. Každý z nás se s tímto

strachem vyrovnává jinak. Někteří z nás

zahánějí strach z nebytí tím, že se snaží

dobře vychovat své děti, být oporou

svým bližním, rozdávat ze sebe ostatním

to nejlepší. Jsou však i takoví, kteří obavu

z pomíjivosti existence přehlušují tím,

že usilují o maximální slávu nebo moc.

Někteří pak jsou ochotni jít za těmito cíli

za jakoukoliv cenu.

Vím, že v této zemi není vyšší věk pova-

žován za výhodu, spíše za neestetický

prohřešek, za faux pas. Věřte však, že

v některých oblastech jsem vděčný za to,

že jsem již v šestém decéniu života, do-

sud mohu hrát golf a současně už se do-

kážu ohlédnout za cíli a hodnotami života

s odstupem toho věku. A z té perspek-

tivy, již blíže ke konci cesty nežli k jejímu

začátku, je mi teď jasné, že nerozhoduje

velikost úspěchu, ale druh cesty, kterým

jsme k němu šli.

O golfovém skóre se často říká, že „nezá-

leží na tom jak, důležité je pouze kolik“.

Jsem přesvědčen, že smysluplný a uži-

tečný život se dá prožít jen podle ﬁ lozoﬁ e

zcela opačné – je daleko důležitější „jak“

nežli „kolik“.

JAK TATO POUČENÍ PRAKTICKY

VYUŽÍT V GOLFU

Vždy se snažím nebýt jen „salonním publi-

cistou“, který čtenářům předkládá „hraběcí

rady“, ale spíše doprovodit obecnější psy-

chologické a ﬁ lozoﬁ cké myšlenky také něja-

kou praktickou radou použitelnou v golfu.

Budu se této metody držet i tentokrát.

GOLF