Page 11
WWW.CASOPISGOLF.CZ
9
opakoval známá fakta golfi sta přezdívaný
Žralok. „Jsem na něho neskutečně pyšný,
jsem něco jako hrdý nevlastní otec.“
Sám Scott uznal, že mu Norman byl během
kariéry mnohokrát nápomocen, zvlášť poté,
co mu jako kapitán udělil divokou kartu pro
utkání Presidents Cupu před čtyřmi lety, kdy
se jeho forma nacházela na nejnižším bodě
pomyslné sinusoidy. Adamovi to tenkrát
dodalo sebevědomí a zahájil znovu postup
do vyšších sfér.
Však také sotva dohrál, pravil, že si musí
s Normanem zajít na pivo, neboť tele-
fonát samotný nestačí. „Část titulu patří
i jemu,“ vzkázal na dálku Scott.
Ve víru oslav se topilo queenslandské
Zlaté pobřeží, kde Adam se svými kama-
rády trávil dětství. S pracovní morálkou to
v pondělí dopoledne nejspíš nebylo valné,
od deseti hodin zažívaly bary žně. Parťáci,
kteří kdysi s Adamem soutěžili v patování,
ještě několik hodin po skončení napínavé
bitvy nevěřícně kroutili hlavou.
Jeden z nich, Dylen Campbell, připo-
mněl, že pro Scotta neexistovalo nic než
Masters. „V jeho očích se Masters nevyrov-
nal žádný jiný turnaj, kvůli této soutěži hrál
golf a číst dráhu patu, kterým si může dojít
pro zelené sako, si vždycky přál.“
Paradoxně Adamovi nejbližší přátelé se
na televizi raději nedívali, navzdory his-
torické šanci, jež visela ve vzduchu. Pou-
čeni loňským nezdarem z Open, kde se
možnost získat první major jejich kamará-
dovi rozplynula v samém závěru, raději šli
všichni do práce, kde příležitostně sledo-
vali skóre, dokud se přání nestalo skuteč-
ností. „Ty emoce jsou tak úplně jiné,“ při-
pustil další ze Scottových blízkých přátel
Adam King s půllitrem piva v ruce.
Zatímco otec Phil sledoval synovo počí-
nání přímo v Augustě, matka se sestrou
s napětím hypnotizovaly obrazovku od
časných hodin, aby se později vydaly slavit
s přáteli do Scottova domovského klubu
v Sanctuary Cove.
Palcový titulek místních novin Gold Coast
Bulletin křičel „To je náš kluk“ a v podob-
ném duchu referovaly na svých hlavních
stranách další publikace po celé zemi.
Starosta Tom Tate ihned oznámil, že
Coast vítá doma svého vítěze Masters,
jemuž předá klíče od města. Jeho prohlá-
šení sledovaly desítky tisíc lidí v ulicích.
Jen těžko se popisuje, co toto vítězství
pro Australany znamená. Žíznili po zele-
ném saku a až do roku 2006, kdy Geoff
Ogilvy opanoval US Open, marně toužili
po dalším majoru. Scottův triumf lze při-
rovnat k výhře Cadela Evance na nejslav-
nějším cyklistickém podniku světa Tour
de France v roce 2011.
Je to zasloužená odměna za vytrvalost
i důstojnost, s jakou Adam čelil neúspě-
chu na loňském Open Championship
v Lytham. A není pochyb o tom, že tak
jako mu všichni vloni po Open vyjadřovali
podporu, zachová se nyní on a své dva
krajany, Jasona Daye a Marka Leishmana,
utěší a polituje je, zejména pak Daye,
který měl v uplynulých třech ročnících
Masters už dvakrát zaděláno na výhru.
Na cestě za svým prvním majorem če-
lil Scott podobnému tlaku jako kdysi Phil
Mickelson, jemuž trvalo věčnost, než ko-
nečně otevřel grandslamovou bránu. Rov-
něž Lefty svedl onu bitvu se soupeři i se
sebou samým na Masters (2004). Oba dva
před svým triumfem absolvovali stejný
počet startů v Augustě, oba dva nesoucí
břemeno očekávání.
Podle Normana má nyní Adam v rukou
všechny triumfy a velkou šanci naplnit
svůj potenciál, stát se nejúspěšnějším
australským golfi stou historie. A dost
možná bude jeho vítězství v Augustě klí-
čem pro řadu jeho krajanů, kteří se vydají
v jeho stopách, neboť z nich sňal ob-
rovský balvan. Určitě se objeví další pře-
kážky, kterým bude Scott čelit, třebaže
se osvobodil z pout očekávání, nicméně
příště už to bude pouze „můžu“ místo
„musím“.
Australský triumf v Augustě byl jednoho
dne nevyhnutelný, ale kdo bude tím šťast-
ným a kdy se tak stane, to zůstávalo ta-
jemstvím. Adam Scott – pohádková před-
stavení Jasona Daye, Marka Leishmana
i Johna Sendena – připravil australským
golfovým fanouškům to nejkrásnější pon-
dělní dopoledne v jejich životě. Po letech
strádání, kdy oplakávali nešťastné oka-
mžiky, jim Scott osušil slzy.
Poprvé se o australské účasti na Masters
nebude referovat v duchu řecké tragedie,
příběh Adama Scotta už bude v naší
historii navždy zvěčněn jako triumfální
pochod. Vždycky je něco poprvé!
Austrálie na nohouAustrálie na nohou
„Golfoví bozi nemohou být
k Austrálii krutí,“ vzkázal v textové
zprávě vše svým přátelům nervózně
sledujícím závěrečné okamžiky
Masters Greg Norman, srdcebolný
symbol Augusty.
Ani australská premiérka Julia
Gillard, jejíž rozhovor v televizi
byl dokonce přerušen, aby všechny
sportovní fanoušky informovali
o aktuálním dění v Augustě, nešetřila
na adresu Scotta pochvalnými slovy,
pravíc: „Je to bezpochyby historický
moment z pohledu australského
sportu,“ a dodala, že se Adamův
triumf zařadí mezi nejvýznamnější
počiny na sportovním poli. „Od svého
založení v roce 1934 neměl žádný
z Australanů tu čest obléknout
zelené sako, což se nyní změnilo.
Adam Scott v nás vyvolal národní
hrdost,“ stálo v oficiálním prohlášení
nejmocnější ženy Austrálie.
Jako přikované seděly na posteli
u televize Scottova matka Pam
spolu s dcerou. Přibližně od čtyř
hodin ráno hnaly očima Adama
vpřed a jen co proměnil vítězný pat,
nadšením vyskočily do vzduchu.
Celá Austrálie byla no nohou
od dopoledních hodin a všichni,
kdo přijížděli ráno do Brisbane,
hlavního města Scottova rodného
Queenslandu, nadšeně křičeli
z autobusů a provolávali slávu
národnímu hrdinovi. „Aussie!
Aussie! Aussie!“ ozývalo se z úst
všech, kteří ještě byli s to mluvit.
Svatý grál australského golfu byl
konečně dobyt!