Page 38
INSTRUKCE
|
Kapitoly z psychologie
36
|
GOLF
Výsledkem je rozhodnutí, jakou hůl zvo-
líme a jaký druh úderu budeme hrát.
Důležité je, že v průběhu analyticko-syn-
tetické fáze můžeme měnit rozhodnutí
ohledně výběru hole a druhu rány –
klidně i několikrát. Jakmile však opustíme
zónu myšlení a rozhodování a vstoupíme
do zóny úderu, není už místa pro myš-
lenky ani pochybnosti.
b) Zóna úderu
Tady platí staré anglosaské přísloví „Thin-
king is stinking“ či latinskoamerické „Burro
que comienza a pensar pierde la carga“.
Myšlení zapáchá či Osel, který se zamyslí,
ztratí náklad. V zóně úderu je ideální na-
učit se odpojit jak od záměrného myšlení,
tak od negativních signálů podvědomí.
Měla by to být izolovaná krabice, v níž
se vzdálíte všem rozptylujících vlivům
a pochybám a necháte tělo, aby samo
efektivně uskutečnilo naučenou sekvenci
pohybů.
Pro tuto část předúderové rutiny rovněž
platí, že by měla být co nejvíce ustálená,
opakovatelná, spolehlivá a stálá, pokud
jde o délku v čase. (Měření této fáze
u nejlepších světových golfi stů ukázala, že
její trvání je ustálené a rozdíly jsou spíše
v řádu jednotek než desítek sekund.)
Je nanejvýš vhodné vytvořit si vlastní
předúderovou rutinu na úrovni stabilizo-
vaného rituálu. Ale současně přidám na-
léhavé varování, že vše lze přehnat. Fun-
gující předúderová rutina sice musí být
rituálně přesná, ale neměla by být příliš
složitá. Nesmí obsahovat příliš mnoho
vnějších proměnných nebo potenciálně
proměnných faktorů.
Jako příklad uvedu výpověď bývalého ka-
nadského hokejisty Denise Abgralla o ritu-
álech podporujících vítězství: „Pokud vy-
hraješ, nepokoušej se nic měnit. Nic. Dělej
přesně to, co jsi dělal po celý den, kdy jsi
vyhrál. Bylo tvé okno otevřeno, když jsi
ráno vstal? Vstávej na stejné straně po-
stele. Jez stejné jídlo, na stejném místě,
doma nebo v restauraci, nic neměň. Po-
kud jsi měl salát, objednej si ho znova;
pokud jsi měl velkou sklenici mléka, dej si
ji zase; jestli byl tvůj steak středně prope-
čený, dej si ho znova atd. Odejdi ve stej-
nou dobu, běž stejnou cestou, zaparkuj
na stejném místě, vejdi stejnými dveřmi.”
(Womack, 2005).
Jistě vám dochází, jaká rizika plynou z tak
širokého pojetí „vítězných rituálů“, které
obsahuje příliš mnoho vnějších proměn-
ných vlivů. Lze si velmi snadno předsta-
vit, že před turnajem dostaneme steak
jinak propečený než minule, že toho dne
nemají salát a ono kouzelné parkovací
místo je obsazeno. Pak už nastoupíme
do turnaje s pocitem, že si jen jdeme pro
pořádný malér. Proto doporučuji omezit
rituály před hrou a předúderovou rutinu
na soubor několika přesných úkonů, které
pokud možno co nejméně závisejí na
vnějších proměnných faktorech.
(POZITIVNÍ) POVĚRY MOHOU
ZVYŠOVAT ÚSPĚŠNOST HRY
Bude vhodné vpustit do našeho článku
kus solidní vědy. Sportovní psychologie
konstatuje, že motivace u mnoha spor-
tovců je z části zakořeněná v pověrči-
vosti. Výzkumy se například zaměřují na
rituály, fetiše a tabu sportovců, kteří musí
nosit určitou část oblečení (Tiger Woods,
Rickie Fowler, Peter Lonard) nebo musí
sníst stejný předzápasový pokrm v urči-
tou dobu před začátkem sportovní akce
( Natalie Gulbis).
Pověrčivost poskytuje pohled na ustá-
lené chování, které umožňuje spor-
tovcům poznat pocit jistoty při vysoce
stresové a riskantní události. V tomto
případě může pověrčivost fungovat jako
psychologické placebo, posiluje sebedů-
věru a snižuje předstartovní horečku či
předzápasový stres.
Vědci Lysan Damisch, Barbara Stoberock
a Thomas Mussweiler z Kolínské univer-
zity se rozhodli seriózně prozkoumat, zda
pověry a víra ve šťastné talismany mohou
opravdu vyústit ve zlepšení výkonu. Vý-
sledek jejich výzkumů byl pod názvem
„Keep Your Finger Crossed! How Super-
stititon Improves Performance“ (Držte
si palce! Jak pověra může zlepšit výkon)
zveřejněn 11. 6. 2009 prostřednictvím
Association for Psychological Science.
Vědci překvapivě v úvodu studie zvolili
stejný postup jako já v tomto článku –
zmínili zábavné případy pověr ve sportu.
Například slavný basketbalista Michael
Jordan nosil po celou profesionální ka-
riéru pod dresem staré modré trenýrky
z University of North Carolina. Tenistka
Serena Williams se přiznala, že pro štěstí
používá během celého turnaje stejný
pár ponožek (studie nesděluje, zda jme-
novaní sportovci dotyčné „šťastné“ kusy
oděvu prali…).
Vědci na základě různých příkladů lid-
ského chování došli k defi nici: „I když
pověry mají mnoho forem, mohou být
společně defi novány jako iracionální víra,
že nějaký předmět, akce nebo chování,
které nejsou logicky spojeny se samotným
výkonem, mohou tento výkon pozitivně
ovlivnit.“
Dalším krokem v rámci této studie bylo
zjištění, že „ačkoliv se obecně věří, že po-
věry jsou plodem iracionálního myšlení,
mohou regulovat psychologický tlak a vy-
tvořit pocit kontroly a předvídatelnosti
v podmínkách, které jsou jinak vnímány
jako nepředvídatelné nebo chaotické“.
Na základě těchto úvah došli vědci k zá-
věru, že pověry mohou přímo vést ke
zlepšení výkonu. A rozhodli se to ověřit
prostřednictvím experimentu.
Sestavili skupinu pokusných osob, ve které
bylo 12 mužů a 16 žen, všichni univer-
zitní studenti. Účastníci pokusu měli za
úkol patovat do golfové jamky za stejných
podmínek na vzdálenost 100 centimetrů.
Každý uskutečňoval série 10 patů.
Nejprve pokusné osoby patovaly s míč-
kem, který jim člen výzkumného týmu
předal se záměrným sdělením, že se
jedná o „běžný golfový míček“. V další
sérii patovaly s míčkem, který jim byl pře-
dán se sdělením, že „tenhle míček zatím
vždy přinášel štěstí“.
Premisa vědeckého experimentu se potvr-
dila! Pokusné osoby soustavně dosahovaly
lepších výsledků se „šťastným míčkem“,
Je nanejvýš vhodné vytvořit si vlastní předúderovou
rutinu na úrovni stabilizovaného rituálu. Ale současně
přidám naléhavé varování, že vše lze přehnat.
Fungující předúderová rutina sice musí být rituálně
přesná, ale neměla by být příliš složitá.