Page 28
INSTRUKCE
|
Kapitoly z psychologie
24
|
GOLF
U nás jsme z toho začali těžit až od roku
1990, ale lze říci, že jsme také docela
svobodní. Skutečnost, že si tu nebývalou
míru svobody většina z nás neuvědomuje,
má různé důvody. Za prvé je docela nor-
mální vlastností lidské bytosti, že přestává
vnímat zlepšení podmínek své existence
a postupně to začne považovat za sa-
mozřejmost. Občas také nemáme dost
vůle a odvahy naši potenciální svobodu
využívat.
Nejcennějším důsledkem svobody je mož-
nost být sám sebou, být originál, být
odlišný. Dovolit si myslet jinak než větši-
nová společnost okolo nás, propracovat
se k tomu, že jsme schopni vidět věci ji-
nak a nacházet kreativní řešení v souladu
s naší individualitou. Platí to ve všech obo-
rech lidské činnosti, snad s výjimkou po-
litiky a náboženství. Ale naprosto jistě to
platí ve sportu a konkrétně v golfu, kde
je prostor pro tvůrčí originalitu jedince
opravdu velký.
Problém je v tom, že si to mnoho lidí
neuvědomuje. Nejsou připraveni být
svobodní a mít odvahu být sami sebou.
Náš systém školství a výchovy je dosud
zvláštní směsicí C&K strnulosti, provinč-
ního vlastenectví a stranické mánie od-
stranit vše, co přesahuje průměr a vžitá
paradigmata myšlení. Ohýbání nestan-
dardních individualit sice může produ-
kovat dostatečně manipulovatelné lid-
ské zdroje pro business i státní správu,
ale ve sportu to nefunguje. Ve sportu,
co svět světem stojí, vždy vynikaly
silné individuality schopné originálního
přístupu.
DVA STUPNĚ PROCESU UČENÍ
Základním způsobem, jak se člověk
od počátku života učí, je napodobo-
vání. Tím, jak lidské bytosti uskutečňují
proces napodobování, se zabývá me-
metika – mladý vědní interdisciplinární
obor zabývající se popisem a mecha-
nismy šíření memů. Pojem mem ozna-
čuje jakýkoli element kultury, který
se šíří negeneticky, především imi-
tací neboli napodobováním. Memy
jsou vystavovány evolučním tlakům,
které způsobují jejich seskupování
do strukturovaných systémů (např. ná-
boženství, umělecký či politický směr,
móda – ale také určitý styl či metodika
ve sportovní činnosti).
Termín mem poprvé použil oxford-
ský zoolog a evolucionista Richard
Dawkins. Šíření memů uváděl Dawkins
v analogii s biologickými geny: „Stejně
jako se geny rozmnožují v genofondu
přeskakováním z těla do těla pomocí
spermií nebo vajíček, tak se memy
rozmnožují v memofondu přeskako-
váním z mozku do mozku procesem,
který můžeme v širším smyslu nazvat
napodobováním.“
Konkrétnější podobu předávání memů
vypracovala Susan Blackmoreová. Podle
její teorie je rozhodujícím prvkem pro
nastartování replikace memů schopnost
lidí napodobovat druhé, která je základ-
ním učebním prostředkem a kterou často
vykonáváme i nevědomky. „Kdykoliv ně-
koho imitujeme, cosi se předává. Ono
cosi (mem) pak může být předáno znovu
a znovu, a tak začít žít samostatným
životem.“
Blackmoreová vychází ve své synte-
tizující studii z předpokladu, že roz-
hodujícím prvkem pro nastartování
replikace memů byla naše schopnost
napodobovat druhé. Neustále se na-
vzájem imitujeme. Podobně jako pou-
žívání zraku je pro nás rovněž imitování
„Neodporuj pokušení! Všechno vyzkoušej a dělej to, co ti nejvíce vyhovuje.“
G. B. Shaw
Jednou z cest k vítězství
je originální myšlení
Jak najít vlastní cestu, cestu imitace ke kreativitě
Naše doba má mnoho nedostatků a rizik, nicméně nelze popřít, že po druhé světové
válce západní demokratická civilizace nabídla člověku jako jedinci více možností svobody
než kdykoliv dříve.
Text: Ondřej Kašina
Pokud má sportovec velké ambice a cítí, že jeho
vůle a osobnost jsou natolik silné, aby aspiroval na
dosažení špičky ve svém oboru, musí se v určitém
okamžiku výkonnostního růstu rozloučit s cestou
pouhého napodobování, protože to už nestačí.