Page 48
INSTRUKCE
|
Kapitoly z psychologie
46
|
GOLF
Z hlediska psychologie se člověk, který
byl rychle „přesazen“ z prostých poměrů
do prostředí úspěchu, bohatství a stále
se stupňujících nároků na výkony, dostává
do situace, jež se odborně jmenuje kogni-
tivní disonance (poznávací nesoulad, roz-
por, který nastává, když člověk získá nové
poznatky, jež jsou v protikladu s jeho do-
savadní zkušeností a hodnotovým systé-
mem, a které vyvolají prožitek napětí).
Za skvělý ilustrační případ výjimečného
jedince, kterému se tohle nepřihodilo, po-
važuji hokejistu Jaromíra Jágra. Byl v bo-
haté míře vystaven všem rizikovým vlivům
a vždy se s tím dokázal vyrovnat. Co mu
to umožnilo? Dle mého soudu to byly ná-
sledující faktory:
1) Pevná hodnotová struktura vycházející
z rodiny
2) Kořeny = jasné povědomí kdo jsem
a přijetí svého skutečného já
3) Odolnost vycházející z uvědomění si
kým jsem, co chci dokázat a jaké nástrahy
leží v cestě.
Z tohoto pozitivního příkladu lze odvodit
itinerář cesty, po níž se mohou vrátit na
vrchol jedinci, kteří na čas podlehli tlaku
úspěchu a utrpěli krizi autentičnosti. Je
nutno si uvědomit:
1) Kdo jsem
2) Z čeho jsem vyšel a jakou mi to dává
identitu
3) Jaká byla má cesta, která pro mne tak
výjimečně dobře fungovala a dovedla
mne k úspěchu
4) Co mne na té cestě dělalo autentickým
a jedinečným.
Jinými slovy, je nutno si uvědomit, kdo
jsme, odkud jsme přišli a odkud znovu
můžeme začít čerpat vnitřní sílu. Takový
„restart“ je možný, pokud osobnost do-
tyčného jedince neutrpěla závažné ne-
gativní proměny a v případě, že předivo
rodinných a společenských vztahů nebylo
významně změněno.
V podstatě jde vždy o hledání kořenů, ze
kterých jsme vyrostli. V každém z nás se
nalézá autentická matérie, která nás činí
unikátními. Lidé mimořádných schop-
ností jsou v tom stejní jako my „oby-
čejní joudové“. Občas je však pro ně
těžší z výšin, do kterých vystoupali, ještě
vidět kořenovou tkáň, jež živila jejich
autentičnost.
KRIZE SYSTÉMOVÁ
Nečekaný a prudký pokles výkonnosti může
způsobit rovněž krize systémová. Ta se dělí
na dvě varianty – vnitřní a vnější.
Vnitřní systémová krize může vzniknout
například z toho, že sportovec (či hu-
debník atd.) dosáhl rychlého a výraz-
ného úspěchu na základě techniky, ve
které však byl nenápadně skryt nějaký
systémový problém, který v určitém sta-
diu růstu výkonnosti vytvoří překážku či
„strop“ dalšího zdokonalování.
Mnoho golfi stů a tenistů poznalo tento
problém, který je dostihl až blízko vrcholu.
Někteří byli schopni se k tomu postavit po-
zitivně (ve stylu fi lozofi e T. Sedláčka zmí-
něné v závěru článku) a dokázali techniku
hry přebudovat – a to často za cenu jedné
či více ztracených sezon a dočasného
ústupu ze slávy. Jiní v sobě tu sílu nenašli.
A také existuje druh problému, který je
možno nazvat vnější systémovou krizí.
Nastává ve chvíli, kdy jedinec na vrcholu
výkonnosti je konfrontován se změnou
pravidel, podmínek, vybavení atd., která
podlomí jeho výkonnost dočasně či
trvale. Jako příklad můžeme jmenovat
celou jednu generaci sjezdových lyžařů,
ve které bylo mnoho vynikajících jedinců,
co nedokázali zachytit změnu materiálu
a nástup carvingových lyží.
Podobně se například geniální jazzový ky-
tarista Django Reihardt nedokázal vyrovnat
s nástupem elektrických kytar. Ještě před-
tím to byly hvězdy němého fi lmu, které ne-
našly cestu do fi lmu ozvučeného. Příkladů
je mnoho. V blízké budoucnosti možná
v golfu budeme moci sledovat případovou
studii vnější systémové krize některých zná-
mých hráčů, jestliže bude zakázáno užívání
dlouhých patrů opřených o tělo hráče.
Zatímco krize autentičnosti (či identity)
postihuje především hvězdné jedince na
počátku kariéry, potom vnější systémová
krize bývá spíše problémem vrcholových
sportovců, umělců či byznysmenů v závě-
rečné části jejich výkonnostní dráhy. Vy-
rovnávají se s ní různě. Někteří odejdou,
protože dojdou k závěru, že „už to nemají
zapotřebí“. Jiní vyvinou značné úsilí, aby
se přizpůsobili novým podmínkám.
Úspěch mívají jen ti, u kterých se spojuje
velká láska k danému oboru činnosti s au-
tentickou a autotelickou osobností. Jinými
slovy – jsou to ti, kdo jsou odevzdaní té
činnosti samé (v mentálním koučinku se
říká, že jsou „Process Oriented“, tedy více
zaměření na činnost samu nežli pouze na
výsledek). Když takoví lidé mají dosti sil-
nou vůli, najdou znovu cestu na vrchol.
JAK SE OBECNĚ DÍVAT NA NAŠE
VLASTNÍ KRIZE
Vždycky je něco, co si z příkladu těch
nejlepších můžeme odnést i my, obyčejní
golfoví rekreanti a „motyčkáři“. Platí to
i pro oblast překonávání výkonnostních
krizí. Pro golfi sty je v tomto případě dob-
rou zprávou, že postoje a techniky uži-
tečné pro překonávání krizí jsou stejné
jak v případě golfu, tak i pro ekonomii
a mnohé další oblasti života. Jinak řečeno
– krize, která postihla vaši sebedůvěru
během turnajů a projevila se zvýšením
HCP, může mít stejné řešení jako propad
v tržbách vašeho rodinného podniku.
Proto doporučuji přečíst si knihu neorto-
doxního mladého ekonoma Tomáše Sed-
láčka „Ekonomie dobra a zla“. Pomůže vám
to v mnohém a rozšíří to vaše znalosti da-
leko za hranice nepříliš exaktní vědy zvané
ekonomie. A díky tomu si mj. uvědomíte,
že růst lidských schopností a výkonů není
a ani nemůže být hladký a lineární. Krize je
nevyhnutelnou součástí jakéhokoliv růstu.
Jak píše T. Sedláček: „Krize, ať už hos-
podářské či osobní, s námi budou stále.
Neumíme hladce a bez problému pře-
cházet z jednoho stupně na stupeň vyšší,
potřebujeme krizovou mezihru. Nevíme
přesně, proč tomu tak je, ale vztah mezi
dobrem (vzestupem) a zlem (propadem)
je prostě takový, že se vzájemně dopl-
ňují a snad i potřebují. Té krizové energie
se neradno zříkat. Cesta ke skutečnému
pokroku je spíše jízdou po U-rampě nežli
chůzí po schodech.“
Restart je možný, pokud osobnost dotyčného
jedince neutrpěla závažné negativní proměny
a v případě, že předivo rodinných a společenských
vztahů nebylo významně změněno.