GOLF

Časopis Golf vychází od roku 1993, nyní v nákladu 12 000 kusů. Zaměřuje se na informace o domácím i světovém golfu, reportáže, rozhovory a profily, testy vybavení, informace o novinkách a cestování za golfem. Spolupracuje s prestižním britským titulem Golf Monthly a je smluvním partnerem české Profesionální golfové asociace.

Page 90

DRIVING
|
ň slávy
88
|
GOLF
World Golf Hall of Fame
Vítejte v Síni slávy světového golfu. Právě sem jsou uváděny legendy žijící i ty, co již
odešly do golfového nebe. Pomyslné otisky na chodníku slávy zanechávají ve fl oridském
St. Augustine, kam vás v několika následujících kapitolách pozveme a seznámíme vás
se členy této nadmíru prestižní společnosti.
Připravil: Ota Doležal
James Braid se zapsal do historie nejen jako pětinásobný vítěz
britského Open z let 1901, 1905, 1906, 1908 a 1910, ale ta
jako jeden z triumvirátu, do něhož patřil spolu s Harry Vardonem
a Johnem Henry Taylorem. Podílel se i na povýšení statutu profesi-
onálních hráčů golfu a pomáhal vytvořit britskou PGA.
Byl velice charakterní, mezi jeho přátele se řadili jak šlechtici, tak
prostí občané. Braid pocházel ze skromných poměrů, jeho otec
byl rolníkem v zemědělském městečku 15 km od domova a svého
syna nijak nepodporoval v zájmu o golf. Braid odešel ze školy ve
13 letech a vyučil se truhlářem. Ve 23 letech se přestěhoval do
Londýna a stal se clubmarkerem, golf hrál o volných víkendech.
O osm let později přišel jeho první triumf na Open.
Jeho kariéra se plně rozvinula až v pozdním věku, kdy už se Var-
don a Taylor mohli pochlubit třemi tituly z Open. Před prvním
triumfem na Open v roce 1901 skončil na šestém místě v roce
1896, o rok později byl druhý, v roce 1899 pátý a rok nato třetí.
Ovšem jakmile vyhrál poprvé, nebyl de facto k poražení.
Jeho velkou zbraní byl patr s hliníkovou hlavou. Taylor o něm pro-
hlásil: „Ještě jsem se nesetkal s hráčem, který by pravidelně zahrá-
val míček do jamky ze vzdálenosti 10 yardů.
Po 1. světové válce hrál stále golf na vysoké úrovni, mimo ji
startoval v prvním souboji Velké Británie proti USA. A ještě ve věku
57 let se probojoval do fi nále britského mistrovství Match Play.
Věnoval se úspěšně návrhům golfových hřišť. Mimo jiné se podílel
na úpravách Carnoustie a Gleneagles.
Jack Burke jr. byl vybrán jako první z hráčů, kteří ukončili
svou kariéru před rokem 1960. Právě kli němu byla vy-
tvořena kategorie veteránů. Byl znám jako velký bojovk,
podílel se na výstavbě golfových hřišť a hlavně bojoval za
čistotu hry.
Získal celkem 17 titulů na turnajích PGA Tour, nejúspěšnější
byl v roce 1956, kdy triumfoval na Masters a PGA Champion-
ship. Zároveň získal ocenění Player of the Year. Čtyři roky před-
tím získal i Vardon Trophy. V družstvu USA se zúčastnil jako
hráč soubojů o Ryder Cup v letech 1951, 1953, 1955 a 1959.
V roce 1957 byl kapitánem.
Spolu s Jimmy Demaretem v jejich rodném Houstonu postavili d
golfová hřiště, Cypress Creek a Jackabbit v Champions Golf Clubu.
Proslul také jako laskavý trenér, na jeho rady vzpomínají hráči
jako Gary Player, Phil Mickelson, Hal Sutton, Ben Crenshaw či
Steve Elkington, sle vyhledávající Burkeho pomoc. Sutton
o něm například řekl, že je jedním z mála lidí, kteří opravdu
rozumí golfu v jeho plném rozsahu.
James Braid
Jack Burke jr.
Datum narození:
6. února 1870
(† 27. listopadu 1950)
Místo narození:
Earlsferry, Skotsko
Rok uvedení:
1976
Kategorie:
Uveden zakladateli
v Pinehurst
Datum narození:
29. ledna 1923
Místo narození:
Fort Worth, USA
Rok uvedení:
2000
Kategorie:
Veteráni
GOLF