GOLF

Časopis Golf vychází od roku 1993, nyní v nákladu 12 000 kusů. Zaměřuje se na informace o domácím i světovém golfu, reportáže, rozhovory a profily, testy vybavení, informace o novinkách a cestování za golfem. Spolupracuje s prestižním britským titulem Golf Monthly a je smluvním partnerem české Profesionální golfové asociace.

Page 23

WWW.CASOPISGOLF.CZ

21

WWW.

C

A

SO

PI

SGO

LF.

C

Z

21

2

21

21

21

2

2121

21

21

21

21

21

2

21

21

21

2

2

2

2

21

21

21

1

21

2

2

2

21

21

21

2

2

2

21

21

21

2

21

1

2

2

21

1

1

2

1

1

2

1

2

2

2

2

2

1

1

1

1

Jenže na hřišti je člověk vždycky sám

za sebe a musí tedy hrát sám za sebe,

protože jedině tak může pomoci týmu.

Náš tým je vlastně taková moje florid-

ská rodina, s děvčaty si navzájem fan-

díme a opravdu upřímně si přejeme

úspěch. Ale samozřejmě chceme každá

tu druhou porazit. Žádné slitování

(v dobrém slova smyslu).

Jak často tam během roku máte

šanci hrát turnaje?

Hrajeme čtyři tříkolové

turnaje na podzim při-

bližně během dvou mě-

síců a v jarním semestru

je to osm až devět tříkolo-

vých turnajů během čtyř mě-

síců. Před každým

turnajem hra-

jeme kvalifi kaci

(dvou až tříkolo-

vou) podle času před

turnajem. Vloni jsem

hrála všechny turnaje a jsem

na to náležitě pyšná, protože pře-

devším v jarním semestru se mi

nedařilo podle představ. Měla jsem

docela vážné zdravotní problémy –

prodělala jsem ledvinovou koliku, navíc

jsem byla zraněná. Nakonec jsem však

všechno překonala a bojovala, co to šlo.

A abych nezapomněla, v letošním roce jsem

se také na turnajích několikrát potkala s Kat-

kou Růžičkovou, což bylo moc fajn.

Kdybyste měla vyzdvihnout

jednu věc, v čem vám pobyt

v Americe pomohl nejvíc?

Myslím, že jsem doká- zala

rozvinout každou svou

pozitivní stránku, zase jsem

o něco víc do- spěla, ujasnila

jsem si, co chci. Řekla bych,

že v ně- kterých momentech

jsem překonala sama sebe.

Moje mamka vždycky říká,

že osobní zkušenost je nesděli-

telná. Asi to tak je. To, co zažívám

a prožívám, se nedá úplně pře-

nést na papír nebo do rozhovoru.

Ono to pak může na někoho pů-

sobit jako klišé. Navíc je to tak, že

všechno není jen růžové. Celý rok jsem

musela překonávat různé překážky a těž-

kosti, zranění, řešit problémy.

Co vám tam nejvíc chybí?

Samozřejmě rodina. Brácha – chybí

mi jeho vtípky, jeho schopnost zlehčit

vypjaté momenty, jeho nadhled vůči

golfu. Chybí mi tátova pomoc v mém

golfovém rozvoji, protože trenéra ne-

mám, a chybí mi mámin klidný přístup

ke všem věcem, které se dějí. S tím

vším si musím ve většině případů pora-

dit v dané situaci sama. A v neposlední

řadě mi chybí česká kuchyně.

Táta výborně vaří, takže

se mi po několika

měsících po čes-

kém jídle opravdu

stýskalo.

Karolína Vlčková | ROZHOVOR