Page 29
MYŠLENKY A POSTŘEHY
|
Michal Zahradníček
WWW.CASOPISGOLF.CZ
27
hru. A to na několika hřištích najednou či
pouze na jednom hřišti. Například na hřišti
v St. Andrews existuje dokonce několik klubů.
Vlastníci resortů si zřizují kluby primárně
proto, aby měli zajištěnu konkrétní část tr-
žeb od svých „štamgastů“ ve formě ročních
příspěvků. Všechny tyto důvody jsou prag-
matické a legitimní. Může však nastat situ-
ace, že členové nejsou spokojeni s fungo-
váním svého klubu, a zakládají si klub nový.
Třeba již nezávislý na vlastníkovi resortu.
Nespokojenost migrujících golfi stů může
být spojena jak se službami resortu, tak
s jinou představou o fungování klubu nebo
prostě vyjadřuje touhu členů na sebeur-
čení a právo se svobodně a demokraticky
rozhodovat a sdružovat. Stejně tak se
s klubem může rozejít domovské hřiště.
Jaké jsou hlavní důvody, proč jsou
občanská sdružení zřizována? A není
jejich demokratické fungování, za-
ložené, jak už vyplývá i z jejich ná-
zvu, na aktivní účasti alespoň většiny
členů jedním ze základních a neod-
diskutovatelných principů sdružování
občanů? Neboť jen při zachování to-
hoto principu lze zdravě rozvíjet čin-
nost občanských hnutí.
Je-li klub tzv. zřízen resortem (ale i v jiných
případech), mohlo by docházet k protěžo-
vání resortu na úkor zájmů členů klubu. Je
tato skutečnost další překážkou v rozvoji
golfové federace? Má ČGF korigovat účast
členům (klubům), které nejsou řízeny v zá-
jmu svých členů, což je v rozporu se sna-
hou o zapojení maximálního množství
členů do chodu klubu?
O to více musíme vyzdvihnout ty resorty
a kluby, které zavedly demokratické principy
do řízení svých golfových klubů, a to i pře-
sto (a možná někdy právě proto), že osoba
majitele a prezidenta takového občanského
sdružení (klubu) je mnohdy totožná. Praxe
ukazuje, že i v situaci, kdy takzvaně „sedí
na dvou židlích“, tedy prezident a majitel
v jedné osobě, je demokratický přístup fun-
gování občanského sdružení aplikovatelný
a dlouhodobě se vyplácí všem. Přece platí,
že nejlepšími a nejpřirozenějšími zákazníky
resortu je spokojený klub a jeho členové.
FUNGOVÁNÍ GOLFOVÉHO HNUTÍ
Do budoucna je důležité, aby rostl po-
čet členů, kterým je fakticky umožněno
účastnit se chodu a řízení svého klubu.
Ze zkušeností víme, že je-li v čele klubu
osoba aktivně se účastnící rozvoje gol-
fového klubu a projevující zájem o čin-
nost a chod ČGF, je tato činnost ku pro-
spěchu rozvoje celého hnutí.
Výbor ČGF organizuje mnoho setkání v re-
gionech a dále podzimní a jarní konferenci.
Zvlášť bohatou účast i atmosféru má vždy
jarní konference jednou za 4 roky, neboť
její kouzlo se jmenuje volba Výboru a prezi-
denta ČGF. Této konference se vždy účastní
tzv. tradiční kluby (v ČR cca 6 klubů, kde
hřiště patří členům) a dále je přítomno něko-
lik prezidentů klubů (mnohdy v jedné osobě
současně majitelů golfových zařízení), kteří
jsou zastánci spíše demokratických principů.
Obě tyto skupiny jsou řízeny většinou svými
členy či v úzké symbióze mezi majitelem
a členy a mají tradičně velký přehled o tom,
co se v golfovém hnutí a jejich klubech děje.
Pak se konference účastní zástupci klubů
nemající o fungování hnutí velké povědomí
a většinou je zajímá jen samotná volba Vý-
boru, daleko méně už jiné projednávané
body, např. přijímání nových členů.
Začíná se rozmáhat způsob, kdy prezident
jednoho klubu na vyžádání pověří plnou
mocí někoho z klubu zcela jiného. To je však
v příkrém rozporu s cílem občanského sdru-
žení, tedy účastnit se života sdružení a práva
volit na základě svého přesvědčení a man-
dátu, který mi byl dán členy mého klubu.
Jsou to však jen důsledky výše popsaných
skutečností, které následně nepřímo ovlivňují
chod a rozvoj ČGF jako občanského hnutí.
OVLÁDNUTÍ FEDERACE – KÝM,
PRO KOHO A PROČ?
Rád bych v tomto kontextu otevřel ještě je-
den fenomén, který se rozmohl v českém
golfu v posledních letech. Čas od času se ob-
jevují na scéně reálné či zcela fi ktivní skupiny,
které chtějí „ovládnout golfovou federaci“.
Nevím, co to přesně znamená, ale kdyby se
něco takového stalo, jednalo by se o totální
selhání demokratické volby/fungování ob-
čanské společnosti a občanského sdružení.
Případně o naprosté selhání jejich členů.
Tato hrozba však není reálná tehdy, pokud se
konferencí – valných hromad – budou účast-
nit legitimní představitelé golfových klubů.
Především však ti, kteří chtějí ČGF skutečně
pomoci, a to fakticky, nejen kritikou, a ne-
budou se za nikoho skrývat a vysílat na kon-
ferenci a zásadní jednání ČGF své zástupce
či emisary. Takový přístup budí od počátku
nedůvěru. Bylo by pak důvodné se domní-
vat, že tito emisaři nekonají dle vůle svých
členů, ale jen dle příkazů svých poručníků.
Nenapodobujme ani nechvalně známý
systém politických stran s jejich oblastními
sdruženími a velrybáři, kteří si podivně zís-
kávají hlasy členů. Zůstává mi však utajeno,
čím jsou takové snahy o ovládnutí motivo-
vány, a nechci se pouštět do spekulací.
STRUKTURÁLNÍ ZMĚNY
A SOFISTIKOVANÉ ŘÍZENÍ
JAKO NEZBYTNOST
Celý profesionální život se věnuji řízení insti-
tucí a organizací různého typu. V roce 2009
jsem se díky důvěře konference stal členem
Výboru s čtyřletým mandátem. V souladu
s mou dosavadní profesní praxí, že nic není
respektovanější než výsledek, jsem se s chutí
pustil do práce, a to nejen v oblasti, již jsem
v ČGF dostal k odpovědnosti (marketing a ko-
munikaci). Velmi záhy jsem však rozpoznal,
že dělně a smysluplně participovat na práci
občanského sdružení je něco, co se zásadně
liší od všech mých dosavadních zkušeností.
Od roku 1989 do roku 2009 stáli v čele
ČGF pouze dva prezidenti. Oba splnili svoji
historickou úlohu naprosto skvěle. Stačí
zmínit jen jediný argument z mnoha, z pů-
vodních 8 klubů najdeme dnes klub téměř
u každého většího města. Síť klubů i gol-
fových zařízení je hustá a rovnoměrná a je
jednou z hlavních konkurenčních výhod
golfu oproti jiným sportům.
Stav golfového hnutí se však v čase lo-
gicky mění v souladu se změnami v celé
společnosti a tomu musí odpovídat pří-
stup k řízení federace dnes. Proto je
občas nezbytné provést strukturálnější
změny v systému, jak se očekává nyní.
ČGF je rozsáhlou institucí, v níž je
třeba uplatňovat sofi stikovaný přístup
založený na celosvětových znalostech
v řízení podobných institucí a také na
hlubokých teoretických a praktických
znalostech o sportu a nejen v golfu.
Za velmi krátké období vznikl v ČR rozsáhlý
golfový ekosystém složený z investorů, pod-
nikatelů v golfovém průmyslu, provozova-
telů hřišť, drivingů či indoorů, trenérů, cviči-
telů, promotérů, dvou asociací majitelů, dále
svazu greenkeeperů, komory architektů gol-
fových hřišť, sportovně technické komise,
komise pro marketing a komunikaci, Nadace
pro český golf včetně správní rady a mnoho
dalších institucí. Úkolem všech řídících