Page 20
18
|
GOLF
Kdy se změnil i váš přístup?
Psal se rok, tuším, 2005. Ve Slavkově za-
čalo pracovat tréninkové středisko mlá-
deže, v němž se kromě sestry začal an-
gažovat i táta, a tak se i u mě začaly
probouzet sportovní ambice a já chtěla
být stejně dobrá jako Radka. Ještě ve dva-
nácti jsem však měla jen klubový hendi-
kep – asi devětatřicet – přesto mně už
motivace nechyběla. Vzpomínám, jak
jsem toužila po zlepšování hendikepu ta-
kovým způsobem, že bych byla po do-
hrání jednoho nepovedeného turnaje
ochotná zahájit okamžitě další hru, jen
abych hendikep zlepšila.
To vás pak čekala poměrně rychlá
jízda na vrchol. Kdo vám s ní
pomáhal?
Měla jsem docela pestré spektrum pro-
fesionálních trenérů a každý z nich
mě svým způsobem obohatil a přispěl
k mému rozvoji. Postupně jsem pracovala
s Martinem Bauerem, pak s dalšími slav-
kovskými trenéry – Ondřejem Truplem či
Mirkem Stehlíkem. Když se ve Slavkově
objevil „Kíno“, který přinesl jako cizinec
úplně jiný pohled jak na přístup k tré-
ninku, tak i na jeho systém, bylo to jako
blesk z čistého nebe. Uměl vzbudit zá-
jem, uměl nadchnout!
Jiří Kromichal, který přišel po něm, nám
zase vštěpoval morálku a týmového du-
cha. Neexistovalo, že byste dohrál a šel
do sprchy. Kluci i holky si museli chodit
po dohrání navzájem fandit, žili jsme pro
tým. Kromichal nesnášel nefér věci a uměl
to říct. Navíc to bylo opravdové. On totiž
podle svých požadavků i žil. I když je už
pryč, stále se o nás zajímá, zeptá se, za-
telefonuje. Další sezonu jsme spolupraco-
vali s Ianem Campbellem, který byl aktivní
hráč a který dokázal v praxi předvádět, co
znamená víra v dobrou ránu, víra v dobrý
výsledek, víra, že si vždy přihrajete k tyči.
Z mého pohledu to bylo tříleté zlaté
období slavkovského TCM, které vyvr-
cholilo ziskem týmových mistrovských
titulů v ženách i dorostenkách, muži
byli stříbrní.
Dnes mentální záležitosti řeším s Davidem
Carterem, zatímco s technikou mně po-
máhá Keith Williams.
Prozradíte, s jakou intenzitou
trénujete?
Záleží na období a na cílech, které byly
nastaveny. Od listopadu do konce ledna
se obvykle snažím odstraňovat chyby
a vybudovat pevné základy. Trénuji třikrát
týdně, většinou sobota, neděle a jeden
den v týdnu.
Únor až duben nastává příprava na sou-
těžní golf. Dlouhodobě se nám potvr-
dilo, že nejlepší jsou vícedenní, zhruba
desetidenní zahraniční výjezdy – ide-
álně jeden měsíčně – při kterých je
tréninkový cyklus zakončen turnajem.
Vždy hledáme místa, kde se objevuje
Neexistovalo, že byste dohrál a šel do sprchy.
Kluci i holky si museli chodit po dohrání navzájem
fandit, žili jsme pro tým.
ROZHOVOR | Kateřina Vlašínová