Page 59
WWW.CASOPISGOLF.CZ
57
vylíčil jsem svou lásku ke golfu, touhu
získat přátele v novém místě i mé publi-
cistické záměry. Sekretář se však nezdál
být pohnut mým dojemným úvodem ani
mojí touhou hledat přátele u něj v klubu –
a začal vypadat netrpělivě.
Zeptal jsem se tedy přímo, za jakých
podmínek bych mohl v jejich klubu
hrát. Věcně mi sdělil, že nevratný zá-
kladní vklad činí 100 000 USD a pak už
se platí jen 2 000 USD měsíčně poplatek
za údržbu. Musím přiznat, že se mi ten-
hle traumatický zážitek vynořil z paměti,
když jsem kráčel v srpnu 2013 oněch osu-
dových 146 metrů z ulice Avenida del
Golf přes ulici Presidente Riesco směrem
do brány klubu Los Leones.
Přijal mne generální ředitel klubu Los Leo-
nes pan Michael Comber Sigall. Znalý do-
předu jeho jména a příjmení, spustil jsem
anglicky. K mému překvapení se chladně
omluvil, že anglicky nehovoří. Přešel jsem
do španělštiny a začal zase jednou tančit
ony povinné úvodní sestavy. Z podvědomí
se mi vynořily neblahé vzpomínky na po-
dobné jednání v Caracasu.
Ředitel mne přerušil a sdělil věcným tó-
nem, že bych se za určitých okolností
do klubu možná mohl dostat, ale pro
začátek je nutno koupit tři jejich akcie
v celkové hodnotě přes 150 000 USD.
Tentokrát jsem se už ani neptal na výši
poplatků za měsíční údržbu. Potvrdila se
tak lidová moudrost, že nikdy není tak zle,
aby nemohlo být hůře.
Tak začalo mé setkání s chilským golfem.
Cestou z klubu Los Leones jsem na par-
kovišti potkal několik letitých dam, které
vypadaly jako staré hraběnky. Jak jsem se
později dozvěděl, je tento klub jedním
z hlavních míst, kde se scházejí na partie
bridge. Ještě jednou jsem se ohlédnul –
a bylo mi jasné, že svůj golfový azyl mu-
sím hledat někde jinde.
Když jsem následně prozkoumal hlouběji
historii čtvrti Santiaga de Chile zvané El
Golf, začal jsem chápat, že klub Los Leo-
nes je cosi jako bašta zvyků a privilegií sa-
hajících až do časů aristokracie nebo při-
nejmenším tradiční oligarchie.
Během 30. let minulého století se nejbohat-
ším rodinám v Santiagu de Chile znelíbila
skutečnost, že jejich sídla v centru města
byla stále více obklopena nižší střední střídou
a dokonce chudinou. Střed města začal ztrá-
cet lesk, a tak se nejmocnější rodiny začaly
přesunovat do míst na okraji, kde některým
z nich patřily velké pozemky.
Emblematickým příkladem byla Gertrudis
Echeñique, vdova po exprezidentu Chile
jménem Federico Errázuriz Echaurrena,
který koupil významné množství půdy
v roce 1914 v místech, kde později vy-
rostla elitní čtvrť El Golf. Tento útěk ze zli-
dovělého středu města následovaly další
bohaté rodiny – Larraínové, Zañartuové,
rodina Lyon Cousiño a další. Elity chtěly
mít ve své nové čtvrti svůj golfový klub,
a tak se Los Leones existující již od roku
1910 v závěru 30. let minulého sto-
letí přeměňuje z útočiště přistěhovalců
v baštu chilské oligarchie.
Považoval jsem se vždy za člověka, který
má žebříček hodnot nastavený tak, že pe-
níze nejsou na prvním místě. Ale každý další
den, kdy jsem chodil do práce okolo brány
klubu Los Leones, kterou dokáže otevřít
pouze šek na 150 000 USD, jsem si musel
vzpomenout na názor Alberta Camuse, že
„je to intelektuální snobství, co nutí lidi věřit,
že mohou být šťastni bez peněz“.
Naštěstí jsem se doslechl, že poblíž letiště
existuje nové golfové hřiště, které vzniklo
jako antiteze obecné uzavřenosti a sno-
bismu chilských golfových klubů – oáza
Golf Mapocho. Název pochází od řeky
Mapocho, která pramení v Andách a pro-
téká hlavním městem Santiagem.
Když jsem se poprvé v počítači na hřiště
díval, připadalo mi jako podivná úzká
nudle vinoucí se kolem řeky. Poté, co jsem
si tam zahrál, uvědomil jsem si, že pouze
díky blízkosti řeky bylo možné vymyslet
projekt fi nančně udržitelného veřejného
hřiště s dobrým povrchem. Voda totiž
v současnosti představuje v Chile velký
problém. Srážek ubývá a sucho prodra-
žuje a ohrožuje mnoho oblastí lidské čin-
nosti – od energetiky přes zemědělství až
po údržbu golfových hřišť.
Chilská realitní společnost ENEA měla
tedy správný ekonomický odhad, když
se z celkových 1 000 hektarů, které
vlastní v lokalitě Pudahuel poblíž hlav-
ního města, rozhodla věnovat 61 hektarů
na výstavbu prvního veřejného golfo-
vého hřiště v Chile. Hřiště Golf Mapocho
vznikalo od roku 2006 – a jak konstatuje
Plánek golfového hřiště Golf Mapocho názorně ukazuje, jak se jeho
design důmyslně vine okolo řeky v zájmu levného zavlažování.
Snad se mi podařilo dostatečně ilustrovat, že Golf
Mapocho je sice první chilské veřejné golfové hřiště,
ale je ho pořádný kus. Určitě to není žádný utrápený
plácek z dobročinnosti.