Page 85
WWW.CASOPISGOLF.CZ
83
U většiny takových míst nevíme mnoho
ani o jejich původu, ani o stavitelích.
Mnoha „asi“ a „zřejmě“ je obestřeno i pů-
vabné torzo nedokončeného chrámu
v Panenském Týnci, které už celá staletí
přitahuje nejrůznější psychotroniky, léči-
tele, duchovní i umělce. Podle některých
zdrojů prý chrám stojí na silné pozitivní
zóně, která dává lidem elán a radost
ze života.
Největší český menhir Kamenný Pastýř
je opředený mnoha mýty a vědcům se
ještě zcela nepodařilo určit jeho pů-
vodní význam – většina dnešních hypo-
téz přisuzuje megalitům energetickou
roli – pomocí kamenů je prý možné
získávat energii potřebnou k posílení
a ochraně lidí, rostlin a zvířat. Jinde na-
opak mohly menhiry plnit úlohu ochran-
nou; jako jakési zátky uzavírat energii
negativní a bránit jí ve škodlivém vlivu
na vše živé.
Zajímavým faktem je souvislost mezi
menhirem a horou Říp, která je od ka-
mene v optické viditelnosti. Pozoro-
váno od Pastýře, slunce vychází ve
dnech 30. 4. a 13. 8 přímo za Řípem,
tedy přesně na významné keltské svátky
Beltine a Lugnasad.
V lese nedaleko obce Kounov najdete
na vrchu Rovina stovky metrů dlouhé
řady balvanů, o jejichž významu se
už sedm desetiletí vedou spory. Ne-
jedná se o žádné vysoké menhiry, ale
o 16 řad menších balvanů. Co vedlo
pradávné obyvatele k vytyčení uspořá-
dání více jak 2 500 kamenů? Těžko říct,
teorie se liší – od označení závodních
drah, parcelování lesa (pole), pravě-
kého kalendáře až po navigační systém
pro UFO.
ZA SVOBODNÝMI ZEDNÁŘI
NA JIŽNÍ MORAVU
Zednáři. Jediné slovo, a kolik vyvolává
emocí. I ti, kteří o nich vědí pramálo, cítí
tajemství, jež celou lóži opřádá. Pojďte
se s námi vypravit na jih Moravy, kde po
sobě zednářské sdružení zanechalo ča-
sem zaváté stopy. Prohlédnete si unikátní
zednářský salonek, zkusíte najít tajnou
zednářskou zahradu a nakonec se zasta-
víte u zakladatele svobodného zednářství
v českých zemích.
Nejprve si prohlédněte zámek ve Vra-
nově nad Dyjí, a to hlavně tzv. Zednářský
salon, který si nechal zřídit na počátku
19. století, jako svou osobní komnatu,
hrabě Stanislav Mniszek – zámecký pán,
jenž byl aktivním členem zednářské lóže
v Polsku.
Výzdoba, která nemá na žádném morav-
ském zámku obdoby, souvisí se spirituální
alchymií, esoterismem i rituály v zed-
nářských lóžích. Salon tak představuje
zasvěcovací místnost, ve které je zobra-
zena prostřednictvím emblémů a zed-
nářských symbolů „cesta zasvěcence za
poznáním“.
Stěny zednářského salonu jsou symet-
ricky rozčleněny na čtyři pole, z nichž
každé zdobí zvláštní obrazy – tajem-
ných krajin s exotickými stromy. Iluzivní
obrazy rámují nevšední ornamenty,
mezi nimiž jsou zakomponována mý-
tická zvířata – gryfové, zvířecí po-
stavy spojující hadí a ptačí tělo –
ženské polopostavy držící pochodně.
Každý obraz doprovází jiný emblém:
krokvice, kružidlo s úhelnicí, pyramida
a hexagram.
Po příjezdu do Lednicko-valtického areálu
na sebe necháte působit opět zednářskou
mystiku. Před nedávnem byla totiž v zá-
meckém parku v Lednici objevena uni-
kátní zednářská zahrada! Stromy a aleje
vytvářely v zednářské zahradě, která
vznikla mezi lety 1791 až 1799, nejrůz-
nější obrazce od kosočtverců po okta-
gony (obrazce ve tvaru osmicípé hvězdy).
Ve středu místa, kde se osm os sbíhalo,
stával sluneční chrám.
Z dalších zednářských symbolů jsou zde
do kruhů vysázené stromy nebo klikaté
cestičky s palouky. Na příkaz shůry měla
být zahrada roku 1805 zrušena, ale pře-
sto se našel neznámý dobrodinec, který
na klíčových bodech zahrady vysázel
kaštany tak, aby symboly zahrady mohli
jeho pokračovatelé najít. Pokusit se na-
jít zahradu můžete i vy – pomocí bro-
žury s výkladem a mapami. Publikace je
k dispozici na pokladně zámku. Ti ná-
vštěvníci, kteří se budou chtít o parku
v Lednici i zednářské zahradě dozvědět
více, mohou využít nové průvodcovské
služby v parku.
Poslední tečkou za odkazem svobod-
ných zednářů je symbolicky náhrobní
kámen místa zednářského cechu, který
najdete v Brně. Obejdete-li známou ka-
tedrálu sv. Petra a Pavla v Brně až k její
zadní části, najdete mezi jinými kameny
na venkovní stěně presbytáře krásně
zachovaný náhrobní kámen, datovaný do
roku 1579. Jedná se o náhrobek mistra
Beníčka, který v Brně žil asi dvě stě let
před zdejším rozvojem zednářství, ale
právě on značí prvopočátky stop i sym-
boliky zednářství u nás.
(PR)
Více tipů na výlety na www.kudyznudy.cz
!
Vydáte-li se po stopách zednářů, možná vás zavedou do Vranova nad Dyjí.