Page 89
JAK TO ZAČALO
Dokud o čase nehovoříme či nepřemýš-
líme, vlastně neexistuje, nejde jej nahma-
tat ani vidět, to říkali už staří fi lozofové.
Ale s tím se nespokojili právě Egypťané,
stavěli sloupy a podle toho, kam dopadal
jejich stín, odhadovali čas v průběhu dne.
V noci to nefungovalo…
První mechanické hodiny se objevily při-
bližně před tisícem let v Evropě, zabraly
celou místnost a měly jen velkou ručičku,
jež oběhla ciferník jednou za den. Jejich
denní odchylka byla třeba čtvrthodina.
Pak se stavěly orloje, ty už byly přesnější,
ale stále ještě obrovské. Kyvadlové hodiny
už se vešly kamkoli, nicméně stále byly
nepřenosné, nedaly se položit…
Teď skok: začátek moderní éry můžeme
položit do 18. století. Tehdy vznikaly, ze-
jména v izolovaném údolí Valle de Joux
ve švýcarském pohoří Jura, první hodinář-
ské manufaktury. To slovo vyjadřuje ruční
práci, jež tvoří u výroby drahých hodinek
stěžejní podíl dodnes. Dokonalost práce
tehdejších mistrů, jejich technické umění
a invence při vymýšlení nových funkcí ho-
dinek dodnes vzbuzují úžas – bez elek-
třiny, s tehdejším strojovým vybavením…
Rané hodinky nejvyšší třídy byly hodně do
šperků, zde se obě linie konečně potkaly.
Zlato, diamanty, tvůrci na nich pracovali
třeba celé roky a vznikala nádherná díla,
dnes stěží opakovatelná. Hodinky byly sa-
mozřejmě ještě pořád výhradně kapesní,
takže se tvůrci mohli soustředit i na šper-
kařské vypracování víček.
Klasická hodinařina stavěla funkčnost
i krásu naroveň, ale vznikaly i designér-
ské typy, kde šlo především o vzhled.
Ten byl nadřízen praktičnosti, s použi-
tím netradičních materiálů, trochu jiné
zase byly šperkařské hodinky, hustě ob-
sypané drahokamy, vyrobené z drahých
kovů, kde nebyla hodinářská práce na
prvním místě.
KOMPLIKACE NEZNAMENÁ POTÍŽ
V roce 1775 založil v Paříži svou hodinář-
skou fi rmu
Abraham-Louis Breguet,
považovaný za jednoho z největších hodi-
nářů všech dob. Spousty převratných ho-
dinářských vynálezů pochází z jeho dílny.
Je také autorem samonátahového mecha-
nismu, díky němuž už se hodinky nemusí
natahovat ručně, nýbrž při chůzi. Předběhl
dobu – hromadně se tento systém prosadil
až začátkem minulého století.
Francouzská královna Marie Antoinetta
od něj měla nejsložitější hodinky té doby,
do nichž Breguet naskládal nevídaný po-
čet dalších funkcí, zvaných v hodinařině
„komplikace“. Je to jakákoli funkce, která
je v hodinkách mimo základní hodinovou
a minutovou ručku.
Jsou komplikace jednoduché i nesmírně slo-
žité, při jejichž vytváření se hodináři snažili
navzájem předstihnout. Začíná to vteřinkou,
pak třeba datum, druhé časové pásmo, ka-
lendář, fáze měsíce a spousta dalších užiteč-
ných funkcí, včetně těch víceméně okras-
ných, nemajících valný praktický význam.
Jakmile mají hodinky víc než tři komplikace,
hovoří se o tzv. grande complication.
Breguet předvedl v roce 1795 dodnes
největší, nejslavnější a nejsložitější kom-
plikaci –
tourbillon. Název nemá český
ekvivalent a jde o komplikaci omezující vliv
gravitace na setrvačku, na přesnost chodu
hodinek. Jeho výrobou se mohou dodnes
pyšnit jen špičkové hodinářské fi rmy a cena
takových hodinek není u nejlepších fi rem
nižší než sto tisíc euro.
Tourbillon je úžasný kousek, mobilní
klícka, v níž komplikovaně rotuje maličké
a velice živé zařízení. Hodináři jej umis-
ťují tak, aby bylo pod sklíčkem hodinek
vidět na první pohled. Mívá až 130 mini-
součástek, v průměru měří pouhý centi-
metr a kousek, váží ani ne gram, rotuje ve
všech třech osách a do původní polohy se
dostane zpravidla jednou za minutu. Dá
se na to s úžasem hledět velmi dlouho…
U tourbillonu se ještě chvíli pozdržme.
Koncem 18. století se spojili dva švýcar-
ští hodinářští nadšenci a založili fi rmu
Girard – Perregaux. I oni se pustili do
tourbillonu. O sto let později přišel jeden
z dědiců a pokračovatelů – Constant Gi-
rard – s novinkou, kterou pečlivě tajil až
do doby, než si ji zaregistroval u patento-
vého úřadu. Psal se rok 1884 – a paten-
tový úřad vznikl ve Švýcarsku až o dvacet
let později! Proto použil úřad v Americe.
Proč tolik snahy? Girard si byl dobře vě-
dom, že přišel s něčím velkým. Zaregis-
troval si patent na hodinky s tourbillonem
a třemi zlatými mosty! Nej nej technic-
ko-estetický prvek, zlaté mosty nesou
kolečka strojku, jsou osazeny paralelně,
Tzv. tourbillon představuje nejsložitější komplikaci.
87
HODINKY | ŠPERKY | ZLATO | UBYTOVÁNÍ
TÉMATICKÝ SPECIÁL
|
Životní styl