Page 17
DOMÁCÍ GOLF | Muži versus ženy
WWW.CASOPISGOLF.CZ
15
a jediná z Češek, hrající v dokonale
známém domácím prostředí?
Máme vůbec potřebu sledovat golf ně-
koho, kdo umí nebo uměl mluvit stej-
nou řečí? Koho z Čechů chceme sle-
dovat, kdo nám je ukradený a o koho
máme zájem a komu fandíme?
NÁZOR I: „NA DĚDKY A BABY JE
PRIMA SE KOUKAT, SPÍŠ LIDSKY“
Nejprve jsem nebyl vůbec překvapen,
když mi řada z vás odpověděla, že tur-
naje seniorů, a to prakticky v jakékoli
úrovni a v jakémkoli věku, jsou pro vás
milou a přínosnou inspirací. A řekli to
i mnozí mladí kamarádi, často vrcholoví
hráči, kteří rozhodně nebudou omdlé-
vat nad 180metrovými drajvy dědečků.
Prostě ke golfu „dědci“ tak nějak pa-
tří. U seniorů je vám také jedno, zda
raději sledujeme „holky, nebo kluky“,
dokonce by se dalo říci, že „mix“ je op-
timální. Nebo přídech exhibice, což by
mohl splnit docela dobře občasný tur-
naj exhibičního charakteru seniorské
profi PGA kdesi ve středních Čechách,
který ovšem podle některých názorů
v poslední době upadá a který má po-
věst polozavřené akce bez reklamy,
PR, pozvánek, médií a bez informací
včetně dopravních. Byť zde hrají i ně-
kteří čeští profesionálové.
NÁZOR II: „NA AMATÉRCE
VČETNĚ MISTROVSTVÍ JSTE JAK
VETŘELEC“
Pokud jde o amatérské turnaje, donesly
se mi k uším poměrně velké výhrady.
„Je to svět sám pro sebe, uzavřená
společnost,“ říká jeden názor, „když tu
nehraje vaše dítě, cítíte se jak vetře-
lec.“ Podle drtivé většiny vás se nepo-
čítá s parkováním, občerstvením pro
návštěvníky, organizací, nevíte, kdo
kde startuje, informační tabule schází
i u nejlepších fligtů… Zkrátka výlet
s cílem „podívat se, jak to hrají kluci
a holky, je poměrně zbytečný“.
„Měli jsme silný pocit, že tam překá-
žíme,“ popisuje letitý názor nekon-
frontační golfista, který na prestižní
republikovou amatérskou akci vzal
své příbuzné – ti totiž bydleli neda-
leko hřiště a hráč sám tuto osmnáctku
přes půl republiky vzdálenou ještě
neviděl, takže chtěl spojit příjemné
s užitečným. Ale pak musel žehlit ne-
gativní emoce ze strany příbuzných.
Organizátoři vůbec nepočítali, že by
přijel někdo zvenčí, komu tam ne-
hraje dítě, nebo příbuzný, který již ví,
jak a kde se má pohybovat. Tady, při-
znejme si, jde o letitý problém ama-
térské soutěže včetně těch nejvyšších
podniků, které se často nesou v duchu
„diváci, fajn, když přijedou, ale napro-
sto nic pro ně nepřipravíme.“ Je ovšem
fakt, že amatérky nereprezentují golf
vrcholný, protože každý, kdo se mu
chce věnovat vážně, obvykle musí pře-
stoupit k profesionálům.
NÁZOR III: „PROFÍCI MUŽI
JSOU VĚTŠINOU NAFOUKANÉ
PRIMADONY“
Poněkud jiná situace je u mužů profe-
sionálů. V mezititulku vyjádřený názor,
že velká část mužů profíků se chová
nafoukaně a jako golfové primadony,
bych asi sám podepsal. Byť jsou vý-
jimky, které si pochvalu zaslouží, a je
vidět, že i při jejich drobném úspěchu
jim mnozí (nejen známí a kamarádi) ze
srdce fandí.
To je však podmíněno přístupem: po-
kud jsou plní řečí o tom, jakou mají
bravurní a s ostatními srovnatelnou
techniku a že mezi nimi a třetiligovými
hráči na túře vlastně nejsou žádné roz-
díly, že jim schází trošku toto „štěs-
tíčka“ a chybí jim jen ty zkušenosti
z venku, tak asi mnozí cítíme, že takto
si říkat o podporu a vzbuzovat sympa-
tie opravdu nelze.
Přesto je pár českých jmen, která by di-
váky přitáhla, jsou respektována a prostě
se jim fandí. Ne, nebudu s ohledem na
hodně domáckou „metodiku“ své pidian-
ketky od známých uvádět jmenný sumář,
ale budete-li tipovat jména Stanislav Ma-
tuš, Lukáš Tintěra, Filip Mrůzek či některá
další, určitě se trefíte. Ale není to žádný
nepřeberný zástup a pánové mají před
sebou (nikoliv na drivingu a nikoli před
sponzory, ale před běžnými fanoušky!)
ještě mediálně i lidsky kus práce.
Není ovšem cílem dělat nějaký žebříček,
ale spíše ukázat, že Češi budou fandit
(nejsme-li jejich kamarádi z klubu, z PRO-
AMu, z jedné dědiny atd.…) hlavně těm,
kteří budou s fanoušky i médii aktivně
komunikovat, nebudou zakaboněně pr-
chat po pokaženém kole na driving a na
logické otázky „Co se stalo?“ nebudou
reagovat hrubě, ale naopak pozitivně za-
působí i sebekritika i sebeironie.
Resumé: Češi znají, ctí a milují své princezny! A jsou
jim k smíchu nabubřelí, přemoudřelí a ješitní
„princové“. Žijeme si tu prostě jako v pohádce!
Foto: archiv
Nejvýznamnějším domácím amatérským turnajem je Mezinárodní mistrovství na rány.