Page 35
WWW.CASOPISGOLF.CZ
33
škodlivé si do hlavy pouštět příliš kom-
plikované „technické“ myšlenky v souvis-
losti s mechanikou švihu. Ale k našemu
nejlepšímu možnému výkonu a skóre
se rovněž nedostaneme, když se ob-
čas nezamyslíme, co se vlastně během
švihu děje a jaká mechanika pohybů se
nejlépe hodí pro které situace. Zde vám
nabízím potravu pro chvíle, kdy se bu-
dete chtít zamyslet nad zdokonalením
vaší herní techniky.
Již mnohokrát jsem napsal, že pře-
mýšlet o golfové herní technice a me-
chanice švihu je (kromě driving range)
nejvhodnější pod sprchou, u snídaně,
cestou do práce, během pracovního
procesu, cestou z práce, u večeře
(možná dokonce i v posteli...). Je jen
jediný okamžik ve vašem životě, kdy
za žádných okolností nesmíte myslet
na detaily mechaniky švihu – sotva za-
čnete skutečný švih na hřišti při sku-
tečné hře.
DUALITA GOLFOVÉHO MYŠLENÍ
I DUALITA ŠVIHU
Také jsem v minulosti napsal, že dobrý
golfista by měl umět „žít“ ve dvou roz-
dílných prostorech či kabinách, které
jsou od sebe hermeticky odděleny.
V té první zapojuje všechny smysly
a využívá obě hemisféry mozku v ide-
ální spolupráci (+ intuici) v zájmu toho,
aby analyzoval veškeré aktuální pod-
mínky pro danou ránu a svůj aktuální
stav. Výsledkem je rozhodnutí o volbě
hole a typu úderu.
A pak by měl přestoupit do jiné ka-
biny, zavřít za sebou dveře a nemyslet
na nic. Pouze by měl umožnit svalové
paměti a intuici vykonat již rozhod-
nutý záměr. Žádné myšlenky, žádné
pochyby.
Za touto dualitou přístupu ke golfo-
vému úderu si plně stojím i dnes. Je
zajímavé, že tak jako má golfista dvě
oddělené kabiny myšlení, měl by mít
i dva rozdílné švihy pro rozdílné situ-
ace. Chci vám nyní nabídnout praktic-
kou radu týkající se oné duality golfo-
vého švihu.
Všichni dobří golfi sté totiž mají dva
typy švihu, jejichž podoba je dosti od-
lišná. Psal o tom před časem skutečný
guru krátké hry Dave Pelz z USA. Já se
pokusím na jeho myšlenky navázat a dát
návod k jejich praktickému využití pro
rekreanty.
ŠVIH S MAXIMÁLNÍ TORZÍ
TRUPU
Každý golfi sta má jinou pružnost těla
a jiný rozsah rotace švihu. Ale i my
dříve narození můžeme využít náš
„power swing“ neboli švih s maximální
torzí trupu – pro situace, kde je dosti
místa a potřebujeme především délku.
„Power swing“ vychází z objektivních
principů efektivního švihu, jako je napří-
klad maximální šíře oblouku daná plnou
extenzí levé ruky (pro praváky), dobrý
rytmus atd. Jeho hlavním atributem je
snaha pokračovat v rotaci ramen během
backswingu i poté, kdy se boky zastaví
na konci přirozené hranice pružnosti
těla. Ramena pak ještě trochu pokra-
čují v rotaci a vytvoří se tak mocný zdroj
energie vycházející z napnutí pružiny
těla mezi rameny a boky.
V některých moderních variantách –
například Bubba Watson – je „power
swing“ charakterizován i poněkud ne-
ortodoxním zvýšení aktivity paží a zá-
pěstí, je o něco více „rozevlátý“, nežli
bývalo až dosud paradigma ideálního
švihu. Takovýto švih je maximálním zdro-
jem délky v rámci našich možností, ale
naprostá většina golfi stů za dynamiku
a délku ran platí jistou ztrátou přesnosti,
takže se tento švih nehodí pro všechny
herní situace.
SYNCHRONNÍ ŠVIH
Ten má opět všechny nutné atributy
zdravého švihu, ale v tomto případě
golfista cíleně dbá na to, aby nenapí-
nal „pružinu“ větším přetáčením ramen
než boků. Právě naopak. Když je nejdů-
ležitější chirurgická přesnost rány, musí
se hráč soustředit na to, aby boky a ra-
mena pracovaly v dokonalé jednotě.
Jako hlavní motor a těžiště synchronního
švihu bychom měli cítit hrudník. Celkový
rozsah backswingu je o něco kratší, což
vám v praxi přijde zcela přirozené – pro-
tože, když budete otáčet zcela koordino-
vaně boky, hrudník a ramena, prostě vás
to samo nepustí tak daleko v backswingu
jako při výše popsané technice „power
swingu“, kde se ramena vytočí na abso-
lutní maximum ještě trochu za hranici
otáčení boků. (Paže jsou u synchronního
švihu blízko u těla, synchronní švih by
měl být velmi „kompaktní“.)
Kromě plné koordinace mezi rameny
a boky je dalším atributem senzitivního
švihu to, že si golfi sta musí dát pozor, aby
ho tento druh klidnějšího švihu neuspal
a nesvedl ke zpomalení během down-
swingu. Je to delikátní a klidný švih, ale
k úspěchu potřebuje postup od pomalého
začátku k důsledné akceleraci přes míček.
Tímto způsobem by měl ostatně probíhat
každý dobrý švih, ale zde to speciálně při-
pomínám, protože každému to připadá
přirozené s drajvrem, zatímco naprostá
většina rekreačních golfi stů má tendenci
při hře wedžemi před kontaktem s míč-
kem spíše zpomalit, než aby akcelerovali.
Závěrem mohu dodat z vlastní zku-
šenosti, že amatérský golfista může
využít výhody přesnějšího synchron-
ního švihu i jinde než při ranách wedží.
Stejně dobře se tento snáze kontrolova-
telný švih uplatní při hře s železy v úz-
kých a nebezpečných místech. Dobrou
variantou je synchronní švih rovněž
za silného větru. A konec konců, ně-
kdy může dobře posloužit jako úniková
varianta se všemi holemi v okamžiku
krize, kdy se náš „power swing“ rozladí
a dostaneme se do stavu, který kdysi
vtipně charakterizoval Jaromír Jágr jako
herní krizi, „při které nedokážeme tre-
fit moře z lodi“.
INSTRUKCE | Golfový švih
Když si přečtete pětistránkový článek popisující
třeba deset fází golfového švihu, je
pravděpodobné, že vám to zkazí alespoň dva
golfové víkendy. Ovšem když si necháte od někoho
namluvit, že v golfu je pro všechny údery jen jeden
jediný švih, také vám to neprokáže dobrou službu.