Page 61
GOLFOVÁ HŘIŠTĚ
|
Význam a funkce
59
EXTRÉMNÍ GOLF | TOP 10 | OH 2012 | ROZHOVOR – GIL HANSE | TOP 10 – PGA |
JAK SE STAVÍ HŘIŠTĚ | TOP 50 – EVROPA | VÝZNAM A FUNKCE HŘIŠŤ
a člověk krajinu přestává obdělávat. Člá-
nek v beskydském zpravodaji mi umožnil
pochopit jeden z důležitých problémů
současnosti naší země – uvědomil jsem
si potíže zemědělců a z toho vyplývající
změny v tvářnosti krajiny.
V článku Ing. P. Šimečka se mj. psalo:
„Stát se prostřednictvím dotací stará
o údržbu krajiny a je mu asi jedno, jak se
toho dosáhne. Přitom nejpřirozenější způ-
sob údržby krajiny je běžné zemědělské
hospodaření. Dotací přitom zneužívají
různí podnikavci tak, že jedenkrát za rok
travní porost nechají zmulčovat. Nemají
už starosti o to, jaké bude počasí, aby
kvalitní krmení uchovali na zimu, nemají
starosti o zvířata a ve většině případů žijí
jinde. Rozdíl mezi náklady na zmulčování
a dotacemi od státu je velký. Je to jejich
zisk. Nabízejí tak vyšší nájem za zeměděl-
skou plochu, než jaký je schopen zaplatit
opravdový zemědělec, a ubírají mu půdu,
na které by hospodařil a přirozeně tak
udržoval krajinu.“
Velmi jasně jsem konečně byl schopen
vidět současný vztah mezi člověkem
a krajinou u nás, zvláště v horských ob-
lastech, kde ubývá obyvatel a pracovních
příležitostí. Pro většinu lidí je tento vztah
zatemněn nánosy různých pověr, doktrín
a mýtů. Jedním z nejmodernějších mýtů
je extrémní ekologická vize upřednostňu-
jící přírodu samu o sobě a opomíjející člo-
věka a jeho úlohu obyvatele a spolutvůrce
prostředí.
V naší době se postupně vytratilo jed-
noduché, a přitom základní chápání, že
to, co odnepaměti vnímáme jako ma-
lebnou a idylickou krajinu, je výsledek
činnosti člověka v přírodě. Mýtus ex-
trémní ochrany přírody a „údržby kra-
jiny“ je stejně falešný jako dosud přeží-
vající obrozenecká představa o temnu,
které v našich zemích nastalo po zma-
tečně prohrané bitvě na Bílé hoře
v roce 1620. Jakýkoliv alespoň trochu
objektivní pohled do historie odhalí, že
to, co vnímáme jako model naší ma-
lebné tradiční vesnice se stromořadím,
kostelem, rybníkem a pivovarem – to
je tvářnost naší krajiny, která se utvo-
řila právě v období takzvaného „temna“
díky systematickému hospodaření a ze-
mědělskému obdělávání krajiny.
Když se mi podařilo prohlédnout hru ko-
lem dotací za „údržbu krajiny“, uvědo-
mil jsem si v novém světle úlohu golfo-
vých hřišť v naší krajině. Zvláště v krajině
těch oblastí, kde prudce ubývá obdělaná
zemědělská plocha a kde jsou sociální
problémy vyplývající z nedostatku pracov-
ních příležitostí.
Jestliže současné nastavení ekonomic-
kých podmínek z různých důvodů ztě-
žuje, až téměř znemožňuje, tradiční
zemědělství, potom se zvyšuje legiti-
mita vzniku a provozu golfových hřišť na
plochách, které by buďto byly zařazeny
do kontroverzního programu „údržby
krajiny“ nebo by byly zcela zplaněly.
Pro obyvatele měst neznalé zemědělství
Golfové hřiště je podle mého názoru moderním
krajinotvorným prostředkem, který není v rozporu
s tradičním zemědělstvím a může s ním
harmonicky koexistovat.
Sokolovské hřiště vzniklo na území bývalého hnědouhelného lomu a v jeho okolí zdomácnělo i několik živočichů patřících mezi ohrožené druhy.