Page 62
GOLFOVÁ HŘIŠTĚ
|
Význam a funkce
a věd botanických dodávám, že jed-
nou již obdělaná krajina, kterou člověk
přestal kultivovat, se bohužel nestává
„panenskou“.
Při pohledu na sociální situaci a výši neza-
městnanosti v oblasti Beskyd nelze také
nevidět význam golfových hřišť z pohledu
tvorby pracovních míst. Golfové hřiště je
podle mého názoru moderním krajino-
tvorným prostředkem, který není v roz-
poru s tradičním zemědělstvím a může
s ním harmonicky koexistovat. Existuje
však skupina lidí, kteří s tím ostře nesou-
hlasí. Jsou to ekologičtí fundamentalisté.
Podíval jsem se blíže na jejich názory. Za
reprezentativní pro tuto skupinu lze pova-
žovat například článek ekoložky Kateřiny
Březové „Česko – země (z)ničená golfem“
z 16. 11. 2010. Autorka v něm mj. tvrdí:
• Na golfových hřištích často dochází
k aplikaci velkých množství pesticidů
a umělých hnojiv. Tyto škodlivé chemi-
kálie se mísí s dešťovou vodou a migrují
do místních vodonosných horizontů
a řek.
• V roce 1996 otiskli vědci z oddělení
preventivní medicíny a zdraví ži-
votního prostředí Iowské uni-
verzity dokonce studii
dokládající, že mezi
lidmi, kteří udržují
golfová hřiště, je výrazně vyšší výskyt
určitých druhů rakoviny než ve zbytku
populace.
• Golfová hřiště často spotřebují obrovská
množství podzemní vody na závlahu
trávníku. Golfová hřiště mohou snížit
dostupnost vody pro místní obyvatel-
stvo čerpáním velkých objemů pod-
zemní vody.
• Na golfových hřištích jsou často ve
velkém množství aplikovány pesti-
cidy zabraňující výskytu nežádou-
cích rostlin a hmyzu. Mnohé z těchto
pesticidů jsou toxické také pro člo-
věka, zvyšují výskyt rakoviny a mají
celou řadu dalších negativních vlivů
na lidské zdraví.
• Stavby golfových hřišť mohou být zása-
hem do přírodní charakteristiky krajin-
ného rázu, často i silným zásahem do
kulturní a historické charakteristiky kra-
jinného rázu.
• Golf má mezi českými, moravskými
a slezskými regionálními politiky tolik
příznivců, že města a obce v naprosté
většině případů žádná rizika vůbec neza-
jímají a jejich vedení naopak golfovým in-
vestorům velmi často pomáhá. Poměrně
často se tak na radnicích můžeme setkat
se zkreslenými argumenty, že golf je
krásná, zdravá a prospěšná zábava, která
své okolí pouze zušlechťuje a obohacuje.
Z České republiky se tak stala golfová
republika, složená z jednotlivých soukro-
mých golfových panství, kam je nepovo-
laným vstup zakázán a volný pohyb platí
pouze pro ty „vyvolené“, kdo si včas za-
platili klubové poplatky.
Vzhledem k tomu, že již po více než
deset let se jako golfový publicista sna-
žím podporovat větší sociální přístup-
nost golfu, pocítil jsem k autorce urči-
tou sympatii, pokud se týká názoru, že
golf by neměl být záležitostí skupiny
privilegovaných. Proto jsem se rozhodl,
že paní Kateřinu Březovou požádám,
aby přispěla do tohoto článku a dělala
mi tak jakousi „konstruktivní odbornou
opozici“.
Na moji nabídku ekoložka K. Březová na-
psala: „Děkuji za Vaši opravdu velkorysou
nabídku. Nicméně ji nemohu přijmout.
Jako ochránce přírody jsem přesvědčena,
že vliv golfu na krajinu a přírodu vůbec
je zvláště u nás velmi negativní, golfo-
vých hřišť je u nás přespříliš a z golfu se
stal u nás tzv. prestižní sport pouze pro
vyvolené (tzv. VIP), jak ostatně píši i ve
svém článku. Nemyslím si tedy, že na tak
závažné téma by stačila půl strana A4,
a rovněž se domnívám, že by se to určitě
nehodilo do Vašeho prestižního časopisu.
Je škoda, že je u nás stále tolik lidí, včetně
Vás, kteří nechápou, a zřejmě nikdy nepo-
chopí, jak svou jednou přehnanou snob-
skou zálibou poškozují závažným způso-
bem poslední zbytky volné a krásné české
přírody a krajiny.“
Jsem člověk z gruntu lidový a mám v sobě
nadprůměrný smysl pro sociální cítění. Je
jen málo nařčení, která mne tak spoleh-
livě dokáží naštvat a „vytáhnout z ulity“,
jako je nálepka povýšeného snoba a „vi-
páka“. V té chvíli jsem se dostal do bodu,
který se v letectví nazývá „Point of No Re-
turn“, a věděl jsem, že ten článek musím
skutečně dopsat.
Jsem přesvědčen, že Česko není „země
(z)ničená golfem“, ale naopak země, kde
se golf slibně rozvíjí. Musím však zopako-
vat, že dávám zapravdu K. Březové v tom,
že náš golf není tak společensky „ote-
vřený“, jako je tomu například v Kanadě,
USA, Austrálii, Irsku nebo Švédsku. To však
není chybou golfu jako takového.
Jestliže existuje kolem českého golfu ně-
jaké snobství, pak je to pouze důsledek
Golfová hřiště se stávají útočištěm i pro řadu živočichů.
Foto: Ondřej Kašina
EXTRÉMNÍ GOLF | TOP 10 | OH 2012 | ROZHOVOR – GIL HANSE | TOP 10 – PGA |
JAK SE STAVÍ HŘIŠTĚ | TOP 50 – EVROPA | VÝZNAM A FUNKCE HŘIŠŤ