GOLF

Časopis Golf vychází od roku 1993, nyní v nákladu 12 000 kusů. Zaměřuje se na informace o domácím i světovém golfu, reportáže, rozhovory a profily, testy vybavení, informace o novinkách a cestování za golfem. Spolupracuje s prestižním britským titulem Golf Monthly a je smluvním partnerem české Profesionální golfové asociace.

Page 63

GOLFOVÁ HŘIŠTĚ
|
Význam a funkce
61
EXTRÉMNÍ GOLF | TOP 10 | OH 2012 | ROZHOVOR – GIL HANSE | TOP 10 – PGA |
JAK SE STAVÍ HŘIŠTĚ | TOP 50 – EVROPA | VÝZNAM A FUNKCE HŘIŠŤ
celého komplexního nastavení společ-
nosti a pravidel v ní, je to otázka funkč-
nosti, nebo naopak jen předstírání de-
mokracie a občanské společnosti. Golf
není a nikdy nemůže být ostrovem ne-
závislým na hodnotách a atmosféře
dané společnosti. Jestliže chceme de-
mokratizovat náš golf a učinit jej inklu-
zívnějším, bude nutno se zamyslet nad
tím, jak a pro koho naše společnost fun-
guje. Dobrým startem k demokratizaci
našeho golfu by byl vznik nízkonáklado-
vých a levných obecních hřišť, jak jsem
o tom již mnohokrát psal.
Mezi oblíbené argumenty nepřátel golfu
patří údajná rizika z používání chemic-
kých prostředků a hnojiv. Je to poněkud
nespravedlivé, když se podíváme na ce
problém z nadhledu a vidíme, kolik che-
mických prostředků se běžně používá
v intenzivním zemědělství a kolik ekolo-
gických škod působí beztrestně různé
průmyslové komplexy, které jsou však
dobře zajištěny různými politickými lobby.
Zdá se, že golf nějakým způsobem extre-
mistické ekology dráždí více než skuteční
ničitelé přírody.
Příznačné je, že odpůrci golfu vždy vzná-
šejí tato „chemická“ obvinění poněkud
mlhavě a povětšině se odvolávají na pří-
klady z USA a jiných zemí. Dosud nikdo
nepředložil přesnou a podloženou studii,
která by jasně dokázala škodlivost údržby
golfových hřišť u nás. Celé mi to poněkud
připomíná manipulativní humbuk, který
vznikl okolo „bible“ ochránců přírody –
knihy Rachel Carsonové „Tiché jaro“
( Silent Spring).
Zajímavě o té knize psal v blogu na in-
ternetu Jaroslav Petr v červnu 2012:
„Svět si ji přečetl, zhrozil se a zakázal
DDT. Carsonová dala masové použití
DDT do souvislosti s poklesem stavů
ptactva, především drozda stěhova-
vého a orla bělohlavého. To Američany
otřáslo. Orel bělohlavý je erbovní zvíře
Spojených států a jeho vymizení by za-
sadilo těžkou ránu národní hrdosti kaž-
dého Američana. Drozd stěhovavý do-
dal apokalyptické vizi Rachel Carsonové
na emocích. Za tři měce se prodalo
v USA 100 000 výtisků.
Politici pochopili, že jsou svědky čehosi
nového a významného, a svezli se na
„tiše jarní“ vlně. USA v roce 1970 zalo-
žily Environmental Protection Agency,
jež dostala do vínku ochranu životního
prostředí, a v roce 1972 zakázaly výrobu
a prodej DDT. Některé země Ameriku
v zákazu DDT dokonce předešly, mnohé
další je následovaly. Stockholmská úmluva
z roku 2001 nakonec DDT spolu s dalšími
chemikáliemi zakázala v celosvětovém
měřítku. Člověk nemusí mít pravdu, aby
dosáhl svého. Stačí, když bude vyprávět
„silný příběh.
V roce 1972, kdy byl vydán zákaz DDT,
žila asi miliarda lidí bez malárie. Během
několika let stoupl počet případů malárie
na desetinásobek až stonásobek. Odha-
duje se, že za posledních 40 let padlo na
vrub neoprávněných obav z DDT podlo-
žených jen špatně interpretovanými dů-
kazy 60 až 80 milionů lidských životů,
v převážné většině dě. (A. Trewavas v ča-
sopise Nature).
Jak uvedl na stránkách Nature A. Trewavas
z University of Edinburgh a spolu s ním de-
sítka předních světových odborníků (Tre-
wavas A., Nature 486, 473, 2012) v reakci
na články oslavující Rachel Carsonovou
a její „Tiché jaro“ – autorka i její násled-
níci se mýlili. Orel bělohlavý začal mizet
z americké přírody dávno před zavedením
DDT a pesticid neměl na jeho úbytku vý-
znamný podíl. Stavy drozda stěhovavého
v roce 1962 – tedy v roce vydání oné
knihy – dokonce vzrostly.
Má zkušenost z mnoha golfových hřišť
je taková, že ptáci a zřata nejen v dů-
sledku jejich údržby nehynou,brž často
nacházejí na hřištích a v jejich okolí no
prostory k životu. Jinou otázkou je ovšem
vztah majitelů hřiště a lidí od údržby
k některým zřatům. Ne vždy je dosta-
tečně citlivý, někdy převládne utilitární
snaha zlikvidovat zvířata a usnadnit tak
údržbu. Ale to už je úplně jiná kategorie
problému, jedná se o případy individuál-
ních selhání, která nijak nesouvisejí s údaj-
nou systémovou škodlivostí golfových
išť přírodě a člověku.
Mezi oblíbené strašáky, kterými mávají
nepřátelé golfu, je údajný zvýšený výskyt
rakoviny v důsledku používání chemic-
kých prostředků na údržbu hřišť. Také
tento strašák bývá vždy použit vágně
a s odvoláním na odtažité zahraniční pra-
meny, jejichž vědecká erudice není vždy
ověřitelná. Pokud je však golf přímou pří-
činou vzniku rakoviny, pak by Česká re-
publika musela být již skutečnou světovou
golfovou velmocí.
Stačí si připomenout nedávnou zprávu o vý-
skytu rakoviny v 34 evropských zemích, kte-
rou zveřejnil odborný časopis Annals of On-
cology. Úmrtnost na rakovinu v Evropě klesá.
Srovnání období 19901994 a 2000–2004
odhalilo pokles o 9 % mezi muži a o 8 %
mezi ženami. Česká republika však ze srov-
nání nevychází vůbec dobře. Patří jí druhé
místo v ptu úmrtí mužů a třetí v úmrtnosti
žen. Asi za to nemůže golf…
Pro zajímavost jsem vyhledal přesné sta-
tistiky výskytu rakoviny a úmrtnosti na ni
v ČR a ve Velké Británii, která má více než
7 500 golfových hřišť. Posuďte sami:
ČR
Prostata
Tračník a konečník
Plíce
Ledviny
Močový měchýř
Melanom kůže
Dutina ústní a hltan
Pankreas
Žaludek
Non-hodgkinský lymfom
Leukémie
Játra
Mozek, nervový systém
Varlata
Hrtan
Jícen
Mnohočetný myelom
Štítná žláza
Hodgkinův lymfom
Česká republika (2008): Odhadovaný výskyt a úmrtnost mužů na 100 000 obyvatel
Vel Británie
Prostata
Tračník a konečník
Plíce
Ledviny
Močový měchýř
Melanom kůže
Dutina ústní a hltan
Pankreas
Žaludek
Non-hodgkinský lymfom
Leukémie
Játra
Mozek, nervový systém
Varlata
Hrtan
Jícen
Mnohočetný myelom
Štítná žláza
Hodgkinův lymfom
Velká Británie (2008): Odhadovaný výskyt a úmrtnost mužů na 100 000 obyvatel
VĚR
Jsem přesvědčen o tom, že člověk byl
žít v harmonii s přírodou, tedy i s krajinou.
Zde je na místě připomenout motto, je-
hož autorem je britský spisovatel a dra-
matik Graham Greene: „Příroda nám klade
do cesty naši tupost jako past.
Lidská tupost má mnoho forem, kterými
se projevuje. Nejtypičtějšími formami
GOLF