Page 64
GOLFOVÁ HŘIŠTĚ
|
Význam a funkce
tuposti je extremismus. Přehnat lze coko-
liv. Bylo by jistě sebevražedné, kdyby se
člověk choval k přírodě jako dobyvatel,
jenž plení vše okolo sebe bez ohledu na
důsledky. Ale podobně škodlivá je i tupost
pramenící z extrémního pojetí ochrany
přírody, ve kterém není dostatečně uvá-
žena důležitá úloha člověka jako obyva-
tele a spolutvůrce krajiny.
Po tisíce let bylo základní formou tvorby
krajiny tradiční zemědělství. Z různých
důvodů, z nichž některé jsem výše na-
značil, je tradiční zemědělství na ústupu,
stává se fi nančně těžko udržitelným
a mizí zejména z těch oblastí, kde je nej-
cennější z hlediska krajinotvorného a soci-
álního – z hor a méně úrodných oblastí.
To má za následek nebezpečný sociální
trend, kdy lidé krajinu opouštějí a ve stále
větší míře se přesunují do měst. Jedním
z možných řešení je vyhazovat státní –
tedy naše – fi nanční prostředky na tak-
zvanou údržbu krajiny. Ve výše citovaném
článku zkušeného odborníka na tradiční
zemědělství Ing. P. Šimečka jsem naznačil,
jaké jsou pasti nastražené v tomto
způsobu „údržby krajiny“.
Důsledkem je další hře-
bík do rakve tradičního
zemědělství.
Za této situace jsem přesvědčen, že ekolo-
gicky ohleduplná stavba, údržba a provoz
golfových hřišť jsou moderní formou tvorby
krajiny, která je nejen zcela legitimní, ale
také poskytuje další přidané hodnoty. Gol-
fová hřiště vytvářejí pracovní místa přímo
a mají schopnost zvyšovat turistiku a ovliv-
ňovat okolí v tom smyslu, že to přináší další
pracovní příležitosti nepřímým způsobem.
Kromě tohoto jednoznačně prokazatel-
ného ekonomického dopadu je tu navíc
poněkud subtilnější vliv kulturní. Přítom-
nost golfového hřiště, které je vedeno
rozumnými lidmi, má schopnost kultivo-
vat okolní prostředí jak v materiálním, tak
i v nehmotném smyslu.
Řečeno jinak – golf, jeho etiketa a cho-
vání, které motivuje, a kognitivní sché-
mata, která šíří, jsou jednoznačně atributy
toho lepšího ze západní civilizace. Viděl
jsem opakovaně v uplynulých dvaceti le-
tech, jak vznik golfového hřiště v pozitiv-
ním civilizačním smyslu formoval místní
obyvatele v okolí hřišť.
Nezapírám, že mezi našimi současnými
golfi sty se najdou snobové a zbohatlí
lumpové. To je však důsledek celého vý-
voje společnosti a toho, jak jsou v ní na-
stavena pravidla. Golf sám za to nemůže,
není zodpovědný za individuální selhání.
Golf jako takový je pozitivním formativ-
ním faktorem, zvláště v oblastech odleh-
lých a méně rozvinutých.
Pokud by někdo chtěl pochybovat o kore-
laci, která existuje mezi vyspělostí a kvalitou
společnosti a rozšířeností golfu, nabízím
na závěr argument, který považuji za velmi
silný. Rozvojový program OSN (UNDP) vy-
dává každý rok obsáhlou zprávu o stavu lid-
ského rozvoje na naší planetě. Hodnoceny
jsou jak celkové ekologické, ekonomické,
sociální a další trendy, tak i kvalita života lidí
v jednotlivých zemích. Tento žebříček se
jmenuje Index lidského rozvoje. Přikládám
tabulku, která uvádí deset zemí, jež na tom
byly v roce 2011 nejlépe z hlediska kvality
života obyvatel.
Ani zapřísáhlý odpůrce golfu nemůže po-
přít jasnou korelaci, která existuje mezi
umístěním těchto států s nejkvalitnějšími
životními podmínkami v indexu kvality ži-
vota a úrovní rozvoje jejich golfu. Nenechte
se zmást některými faktory, jako jsou třeba
podnebí a zeměpisná poloha. Například
v Norsku se golf rozvíjí i navzdory krátké
sezoně a fungují tam programy na pod-
poru golfu mládeže a žen.
Ovšem klima spolu s morfologií krajiny
přece jen dělají z Norska tak trochu výjimku
z pravidla, které se snažím ukázat. O golfu
v ostatních zemích s nevyšším indexem
lidského rozvoje již není třeba zvláštních
komentářů. Pokud máte zájem, můžete si
údaje okolo Indexu lidského rozvoje UNDP
ověřit na stránce: http://hdr.undp.org/en/
reports/global/hdr2011/download.
A pro pochybovače z řad ekologů připo-
mínám, že ekologická hlediska jsou velmi
pečlivě zvažována odborníky při sestavo-
vání indexu lidského rozvoje a dalších sta-
tistik UNDP. Bylo by asi docela příjemné,
kdybychom se dokázali pozvednout do
skupiny zemí „zničených golfem“, jako jsou
Nový Zéland, Kanada nebo Švédsko.
INDEX LIDSKÉHO ROZVOJE
Země s nejvyšší úrovní lidského rozvoje v roce 2011
1. Norsko
2. Austrálie
3. Nizozemsko
4. USA
5. Nový Zéland
6. Kanada
7. Irsko
8. Lichtenštejnsko
9. Německo
10. Švédsko
Bylo by jistě sebevražedné, kdyby se člověk choval
k přírodě jako dobyvatel, jenž plení vše okolo sebe bez
ohledu na důsledky. Ale podobně škodlivá je i tupost
pramenící z extrémního pojetí ochrany přírody.
Na beskydské usedlosti Porubané hospodaří její majitel Jan Boháč dosud tradičním
způsobem. V golfu však nevidí nepřítele přírody, ale spíše nové šance pro sebe a zejména
pro své dva malé syny. Nejenže má doma hole a občas zajdou na driving range do Ostravice,
ale dokonce si na své louce udělal symbolické golfové jamky.
Foto: Ondřej Kašina
EXTRÉMNÍ GOLF | TOP 10 | OH 2012 | ROZHOVOR – GIL HANSE | TOP 10 – PGA |
JAK SE STAVÍ HŘIŠTĚ | TOP 50 – EVROPA | VÝZNAM A FUNKCE HŘIŠŤ