Page 9
WWW.CASOPISGOLF.CZ
7
moc přenášet směs bezprostřednosti,
herní intenzity a civilní lidskosti i na
ostatní v obou týmech. Ti starší jako by
omládli, ti nejmladší pro změnu dospěli
a zmužněli, aniž by u toho začali být
důležití a nudní. Jen stěží si umím před-
stavit jiný sport, který by dokázal na-
bídnout takovou kolektivní a přitom fé-
rovou extázi, jakou je v současné době
Ryder Cup.
A paradigmata minulosti dále padají.
Je to zvláštní pocit sledovat, jak místo
nevrlého napomínání diváků Ian Poulter
a Bubba Watson naopak diváky vybízejí,
aby během jejich švihu co nejvíce fan-
dili a bouřili. Najdou se takoví puristé,
kteří řeknou, že je to konec golfové
etikety. Já si však myslím, že takovéto
chvíle nebudeme vidět při běžných
turnajích. Jsou to sváteční propojení
emocí, která jsou rezervována pouze
pro Ryder Cup.
A pokud se týká vývoje a změn – neplatí
snad pro všechny lidské činnosti a insti-
tuce, že ve chvíli, kdy se přestanou rozví-
jet, není daleko doba, kdy se přežijí a pře-
stanou být aktuální? Nehrál se vcelku
nedávno tenis výhradně v bílém a golf
v saku a v košili s kravatou?
Většina článků o Ryder Cupu 2012 se
určitě soustředí na „zázračné zmrt-
výchvstání“ týmu Evropy, který do po-
sledního dne vstupoval se zdánlivě
nezvládnutelnou ztrátou 6:10 vůči ame-
rickému týmu. Já to však vnímám jinak.
Pro mě by byl Ryder Cup 2012 mimořád-
ným zážitkem a svátkem golfu, i kdyby
Evropané měli o něco více smůly a ne-
dokázali by dotáhnout do konce onen
pozoruhodný obrat.
Co na tom záleží, jestli vyhraje tým E
nebo tým A ve chvíli, kdy každý člověk,
který má golf rád, jasně vnímá, že hráči
ze sebe vydávají absolutně všechno, že
hrají sice za své týmy, ale současně je na
nich patrné, o kolik více srdce a inten-
zity dávají do každého úderu, nežli je
tomu v běžné sezoně, kdy se hraje „jen“
o peníze a slávu.
O co se vlastně hraje v Ryder Cupu?
O peníze určitě ne, o slávu možná. Ale
je tam něco více, jako by ti nejlepší
hráči Evropy a USA v těch chvílích ob-
nažili více ze svých osobností, jako by
ve snaze sáhnout si na nedosažitel-
nou golfovou dokonalost dali ze sebe
úplně vše. (Není náhoda, že ti, kterým
není toto celostní odevzdání se dáno
strukturou jejich osobností – jako je na-
příklad Tiger Woods – nepatří ve formátu
Ryder Cupu k nejúspěšnějším.)
Až se bude komplexně účtovat, co
vlastně přinesl letošní souboj, určitě
nebudou chybět názory, že emoce
a snaha o diváckou atraktivnost zase
ukrojily něco z golfové noblesy a ele-
gance. Dopředu říkám, že to není tak
docela pravda. Pokud za golfovou nob-
lesu považujeme pouze určitý formální
kodex, pak možná ano. Ale pro ty, kteří
pod tímto pojmem cítí spíše neformální
gentlemanství a sportovního ducha, ne-
přinesl Ryder Cup žádné nepříjemné
zážitky.
Hrálo se doslova „až na doraz emocí“,
ale současně bylo všem, kdo golfu ro-
zumějí, patrné, že hráči obou týmů
mají vůči sobě respekt. Není lehké tyto
dva faktory smířit, ale zdá se mi, že
v tomto směru nepřinesl souboj nic
znepokojivého.
Nelze hrát údery na 220 % lidského po-
tenciálu a vyzývat na souboj zákony
fyziky, a současně se u toho po celou
dobu tvářit unyle jako osůbky z reklamy
na jogurty Activia. Výstižně o tom zpívá
Bubba Watson (vpravo) a Brandt Snedeker vybízejí diváky k ovacím.
Foto: Globe Media/Reuters