Page 15
TÉMA MĚSÍCE | Emoce
WWW.CASOPISGOLF.CZ
13
předčily počtem a popularitou příběhy
o jeho golfovém umu.
Vítěz US Open z roku 1958 Tommy Bolt
v roce 1957 házel během turnaje holemi
okolo sebe tak nebezpečně, že PGA of
America přijala pravidlo stanovující po-
kutu za házení předmětů. Pravidlo PGA
pojmenovala Tommy Bolt Rule. Den po
zavedení tohoto opatření Bolt mrštil do
dálky svůj patr a komentoval to slovy:
„Přál jsem si vstoupit do historie jako
první, kdo bude potrestán podle Tommy
Bolt Rule!“
Vítěz PGA Championship z roku 1988 Jeff
Sluman polámal hezkou řádku holí během
turnajů, což komentoval lakonicky: „Pro-
stě golfová hůl musí někdy zahynout.“ Té-
hož názoru je americký golfi sta Ben Cur-
tis, který považuje zlomení hole za „něco
ozdravujícího“. Paul Goydos se vyjádřil ve
smyslu, že zničení hole či holí je pro gol-
fi s t u „ p ř i r o z e n á r e a k c e “ .
Bývalý profesionál a současný golfový ko-
mentátor David Feherty zahrál tripl bogey
v posledním kole Irish National PGA Cham-
pionship v roce 1981, což zmařilo jeho
šance na dobré umístění. Na parkovišti ho-
dil bag s holemi na zem a jezdil po něm
zběsile sem a tam. „Bohužel jsem tam za-
pomněl hodinky,“ přiznal se později.
Ale byly i takové případy, kdy ničitelé holí
neunikli výchovné lekci. Dvojnásobný vítěz
US Open Andy North se jednou na hřišti
Scottsdale na 18. jamce pomstil za sérii
zkažených drajvů a roztříštil hlavu hole
o kámen. Poté šel na oběd s přáteli do klu-
bové restaurace. Objednal si salát, který
mu přinesl šéfkuchař na míse se slavnost-
ním poklopem. Když Andy North sejmul
poklop, viděl, že na povrchu je mísa salátu
„ozdobena“ střepy jeho drajvru.
KDYŽ ZA NÁS MYSLÍ ZVÍŘE
Problém iracionálních a zdánlivě nepo-
chopitelných reakcí golfi stů jsem detailně
popsal v článku Jak hrát srdcem i rozu-
mem a současně v harmonii, jehož první
díl vyšel v časopise GOLF v září 2010. Po-
psal jsem příčiny prudkých iracionálních
reakcí, při nichž člověk na okamžik ztrácí
emoční inteligenci a sebeovládání.
Hlavním důvodem je „zkratka“ v našem
mozku, která vede přes jeho vývojově starší
část jménem amygdala. Abych se neo-
pakoval, nabídnu pohled psychoterape-
uta Michala Petra z média Psychologie.cz.
V článku s titulkem Když za nás myslí had
mimo jiné napsal:
„Kde jsem dříve bezmyšlenkovitě mlá-
til do stolu, křičel a bouchal dveřmi, nyní
vnímám, jak se ve mně vzdouvá energie
zlosti, jak bych to tam nejraději všechno
rozmlátil, a přesto to neudělám. Vět-
šina lidí se pokládá za vlastníky jednoho
mozku. Při troše zjednodušení se dá říci,
že ve skutečnosti máme mozky tři: plazí
mozek (mozkový kmen), savčí mozek
(limbický systém) a lidský mozek (neokor-
tex). Každá z nich je jinak specializována,
přičemž od opic a jiných savců se lišíme
hlavně vývojově nejmladší vrstvou, šedou
kůrou mozkovou.
Naše základní reakce na ohrožení však
řídí savčí, resp. emoční mozek. Na rozdíl
od počítačů je v našem mozku rychlejší
Iracionální reakce, kterých později většinou
litujeme, mají ve významné části případů původ
v tom, že vnímání situace nebylo vyhodnoceno
vývojově vyššími částmi našeho mozku a naše
reakce byla založena na bleskově rychlé
amygdalické zkratce.
Zejména amatérští golfi sté hrající pro zábavu by se nad své chyby měli umět povznést.