Page 30
28
|
GOLF
INSTRUKCE | Výživa a zdraví
Ale moralizování a zpytování svě-
domí nechme na jindy, protože to-
hle období si lze i užít bez skrupulí.
Opravdu. Stačí se inspirovat zvyk-
lostmi našich předků. O tom, že je
půst zdraví prospěšný, jsem se už
v jednom z minulých článků zmi-
ňovala. A Vánoce se přímo nabízejí,
aby si člověk malé ozdravné hlado-
vění vyzkoušel.
Odměnou mu bude zlaté prasátko,
tedy pardon, spíše šťavnatý kapr.
Pojídání ryb o vánočních svátcích
v Českých zemích je doloženo od
17. století, i když prostý lid tento
zvyk příliš nedodržoval. Pointou
byla spíše pokrmy symbolizující hoj-
nost, byť šlo ve skutečnosti o velmi
prostá jídla.
Ale to je jen úhel pohledu. Před-
stavte si třeba labužnicky připra-
venou zelňačku, která se podávala
především na východní Moravě,
nebo skvěle ochuceného kubu
z pravých hřibů, třebaže v původní
receptuře se spíše používal stroček roho-
vitý z čeledi liškovitých.
A co teprve tzv. pučálka neboli pálenec?
Skvělá pochoutka z naklíčeného a opra-
ženého hrachu, výborná „mlsanice“ místo
obligátních čipsů. Třeba někoho trkne
a obnoví tradici „babek pučálnic“, které
sedávaly u malých kamínek, aby prodávaly
tuhle zdravou dobrotu.
Téměř každá národopisná oblast má své
„pučálkové“ zvyklosti, ale jen Chodsko má
vlastní pojmenování, a to pálenec. Nemu-
síte se však omezovat na tradiční hrách.
Můžete nechat naklíčit a upražit si i čočku,
cizrnu, mungo fazolky či ředkvičku nebo
řeřichu. Opraženou luštěninu lze jemně
osolit nebo vyválet v mleté paprice či ji-
ném koření dle gusta.
Co si budeme povídat, jaké by to byly Vá-
noce bez vánočního cukroví? Ale možná
už málokdo ví, že se v Čechách jedná
o poměrně mladý zvyk. Datuje se do
konce 19. století. Zřejmě k tomu přispěla
bezproblémová dostupnost základních
surovin na jeho výrobu, jako je rafi novaný
cukr a bílá mouka.
Dříve si ale lidé sladili život zdravějšími
pochutinami, a to nejen o Vánocích. Jistě
byste si také pochutnali na křížalách nebo
jiném sušeném ovoci. Výtečný dezert si
můžete udělat i z pečených jablek se sko-
řicí a hřebíčkem. Nejenže příjemně zahřeje
organismus a dodá zdraví prospěšné
látky, ale i krásně provoní byt.
Když je řeč o sladkém, nemůžu opo-
menout vánočku. První písemné
zmínky o ní pocházejí již ze 16.
století a váže se k nim mnoho po-
věr i symbolika. Je zajímavé, jak naši
předci vkládali symboliku i do tak
„obyčejných“ jídel, jako je právě vá-
nočka, pletená z devíti pramenů.
Čtyři spodní prameny symbolizují
oheň (Slunce), vodu, vzduch a zemi,
tři prameny uprostřed rozum, cit
a vůli a horní dva prameny se upínají
k tomu, co vede člověka nejvýše,
tedy k lásce a moudrosti.
Samotná příprava také nebyla jen
tak a musela splňovat magické před-
poklady, jelikož hospodyně při hně-
tení těsta nesměla s nikým hovořit
a při kynutí těsta měla skákat hodně
vysoko. Z vánočky se také věštilo.
Když se při pečení nevyvedla, ne-
věstilo to nic dobrého, když někdo
objevil zapečenou minci, zajistil si
zdraví a hojnost na celý příští rok.
Období kolem Vánoc můžeme vnímat po-
eticky, tak jako z Ladových obrázků, nebo
jako období plné shonu a stresu, i když
v základu vzato, nemusí k tomu být příliš
velký důvod. Nicméně ať už je sváteční
čas či nikoliv, velmi důležité je souznění
a pohoda. Protože stres i přes všechny
servírované laskominy nevykouzlí pohodu.
Že není vygruntováno a skvěle navařeno?
A co má být! O tomhle život přece není.
Ne nadarmo se má v tento čas rozjímat,
čímž se roztaví všechny zbytky stresu.
Přeji krásné svátky, hodně zdraví, pohody
a skvělou hru po celý další rok.
Zapomenuté sváteční dobroty
Vánoční čas i případná silvestrovská rekapitulace se kvapem blíží a leckdo může být rád,
že zdraví nemluví. Mohlo by se totiž zeptat, co pro něj kdo za celý rok udělal. My golfi s-
té máme velkou výhodu, protože pohyb na čerstvém vzduchu se počítá. O něco větší
výhodu má i „dobře oblečený golfi sta“, pro něhož jsou vrtochy počasí jen nepodstatné
fyzikální jevy. Kdo k pohybu přidal i správnou životosprávu, ten s klidným svědomím ne-
musí odolávat vánočním svodům.
Text: Magda Jochmanová
Nejlepším cukrovím je pohoda.