Page 45
WWW.CASOPISGOLF.CZ
43
ROZHOVOR | Anna Ludvová
Během rozhovoru bylo hned jasné, že
Anna má nejen tah na branku (nebo spíš
na green), ale ijasnou představu otom,
co chce akam směřuje. To, co dělá, jí
dává hluboký smysl. Aza tím vším stojí
ipevné zázemí asilná podpora rodiny–
jeden zpilířů jejího úspěchu.
Odmala byla vedena ke sportu. Začínala
gymnastikou, která jí dala skvělý pohy
‑
bový základ. Výborně lyžuje, plave, teni‑
sovou raketu držela vruce snad dřív než
pastelku. Ktomu všemu hrála ina klavír,
aito jí šlo. Zdá se, že Anně jde vše, do
čeho se pustí. Bylo jen otázkou času, co
ztoho jednou vyhraje.
VPřerově, kde měl tatínek vazby na teni
‑
sové prostředí, začala Anna stenisem už
jako malá ahrála ho závodně do svých
zhruba třinácti let. Vpřelomovém období
se věnovala několika sportům– závodně
hrála volejbal, dělala atletiku azároveň
golf. Právě ten si však ve čtrnácti letech
získal její plnou pozornost.
Co byl ten moment, který vás při
‑
vedl krozhodnutí věnovat se golfu
naplno?
Bylo to asi tehdy, když jsem se vroce
2022 dostala do RTS (regionální trénin
‑
kové skupiny) na Moravě pod vedením
Vaška Rašky, který byl vté době také
mým trenérem auvedl mě do výkonnost
‑
ního golfu. Tehdy jsem si uvědomila, že
bych se tomu mohla opravdu věnovat na
‑
plno. Po zimní přípravě vrámci RTS jsem
měla svou první soutěžní sezonu, kdy
jsem začala hrát národní golfové túry.
Proč ne tenis, proč nakonec
zvítězilgolf?
Na tohle se mě ptá hodně lidí
aupřímně, není na to jedna jednoduchá
odpověď. Hrálo roli víc věcí. Tenis na
vrcholové úrovni je vČesku psychicky
hodně náročný, cítila jsem tam velký
tlak, iod rodičů soupeřek. Acelkově
mi to prostředí nebylo úplně příjemné.
Ugolfu to bylo jiné. Turnaje měly přá
‑
telštější atmosféru, všechno působilo víc
vduchu fair play acelkově pohodověji.
Navíc mě moji rodiče sami vedli spíš ke
golfu než ktenisu, ikdyž zbytek ro
‑
diny to měl možná jinak– což je samo
osobě docela zajímavé.
Jak vypadá váš typický
tréninkovýden?
Když mám školu, začínám den brzy–
vstávám kvůli ranní posilovně, kam cho
‑
dím zhruba od 6:30 do 7:40. Pak jedu
do školy, kde jsem obvykle do jedné
odpoledne. Pokud mají rodiče čas, od
‑
vezou mě pak na trénink– nejčastěji
na hřiště do Třince nebo na Čeladnou,
které máme zNového Jičína nejblíž.
Tam trénuju od dvou až do šesti nebo
sedmi večer. Apotom zpátky domů.
Tréninkový den máte evidentně ná
‑
ročný. Jsou vůbec chvíle, kdy se ne‑
chce? Co je ten váš pomyslný hnací
motor?
Popravdě, nad tím nijak zvlášť nepřemýš
‑
lím. Vnímám to spíš jako rutinu. Pro mě
je sport odměna, čas, který mám jen pro
sebe. Ať už jde ojakýkoliv pohyb, snažím
se veškerý volný čas trávit tím, co mě
baví. Ato je většinou sport.
Jak relaxujete, když zrovna
nedržítehůl?
Většinou trávím čas na mobilu nebo se
věnuji mladší sestře, kterou se snažím vést
ke sportu. Avposlední době jsem si oblí
‑
bila čtení ogolfu.
Na co se vtréninku nejvíc těšíte, co
vás baví nejvíc?
Trénink je pro mě celkově něco, co si uží
‑
vám aberu ho jako čas pro sebe. Nejvíc
se ale vždycky těším na tréninky sVojtou
Dostálem (můj trenér), dojíždím za ním do
Prahy dvakrát do měsíce. Pak většinou tré
‑
nuju sama. Když je trénink kvalitní, cítím,
že se posouvám, ato mě motivuje. Nejvíc
mě ale baví driving– odpaly. Mám ráda
ten pocit, když pošlu míček co nejdál.
Takže klasika…
Přesně tak. Ato byl ijeden zdůvodů,
proč jsem nakonec zůstala ugolfu. Když
jsem se rozhodovala mezi různými sporty,
bavily mě hlavně ty již zmíněné odpaly
ataky to, že se nemusím trefovat do žád
‑
ného kurtu.
Co je pro vás vgolfu nejtěžší aco
nejkrásnější?
Nejtěžší pro mě bývá krátká hra, zejména
patování, tady mám určitě prostor pro
Golf, rodina a přirozený talent
Dát dohromady termín sAnnou Ludvovou a jejími rodiči nebylo nic jednoduchého,
všichni mají nabitý program. Nakonec se povedlo sejít až před půlnocí. A možná prá‑
vě díky tomu měl rozhovor nečekaně uvolněnou atmosféru, jakou dokáže nabídnout
jen pozdní večer. Kromě Anny byli rozhovoru přítomní i její rodiče, kteří nabídli svůj
pohled na věc. Výsledkem je upřímné a inspirativní povídání.
Vyrůstala jsem vprostředí vrcholového sportu,
takže silnější stránkou byla vždy moje hlava.
Comě ale brzdilo, byly zkušenosti, celkový
management hřiště a přemýšlení během hry. Teď
se soustředím hlavně na krátkou hru, cit na hru
kolem greenu.