Page 11
WWW.CASOPISGOLF.CZ
9
„When heroes go down, man or woman
revealed. You can‘t expect any kind of
mercy on the battlefield.” Když padají hr-
dinové, když jsou odhaleni muž či žena,
nečekej žádný soucit na bojišti – zpívá
americká folková zpěvačka Susan Vega.
Kdybych si tu písničku tak dobře nepama-
toval z jejího alba 99.9 F° z roku 1992,
byl bych v pokušení myslet si, že ji napsa-
la teď, inspirována událostmi kolem Tige-
ra Woodse z konce roku 2009.
Když hraje a zpívá Susan Vega, poznám
to už při prvních taktech, vždycky jsem
měl rád její písničky. Na druhou stranu
musím doznat, že jsem nikdy nebyl ne-
kritickým obdivovatelem Tigera Wood-
se. Když teď však poslouchám písničku
„When heroes go down“ o náhlém
a krutém pádu hrdinů a když u toho
přemýšlím o Tigeru Woodsovi, zdá se
mi, že celý ten problém, jak naše spo-
lečnost uměle vytváří a pak zase pře-
kotně a farizejsky boří své idoly a nad-
lidské modly, tenhle problém nelze jen
tak pominout, kopnout pod koberec,
zapomenout. Jsme manipulováni a vět-
šina z nás si to neuvědomuje – anebo
ještě hůře – nechce si to přiznat.
V létě roku 2009 jsem pod pseudony-
mem Ondřej Abrahám vydal v Praze
knihu povídek „Domy radosti, cesty
smutku“. V povídce „Obraz s papouš-
kem a palmou“ se tam píše: „Není
vůbec důležité, jak celá tahle historie
bude pokračovat. To, co se už stalo, je
dostatečné, aby člověk nezapomněl.
A přece zapomíná.”
Uvádím tuto citaci jen proto, že jsem ni-
terně přesvědčen, že ani tolik nezáleží
na tom, co se ještě stane, jak se skandál
kolem Tigera Woodse dál vyvine. Není
důležité, zda ho svět velkého byznysu,
obchodních symbolů, reklam a podpra-
hového vymývání mozků nechá padnout
až na dno a zlikviduje – nebo zda se na-
konec bouře utiší a vše se vrátí pozvolna
tam, kde to bylo.
Důležitější je podstata problému – to jak
současná spotřební společnost vytváří
idoly, jaké jsou metody a techniky této
idolatrie, jak jsou jedinci vybraní k vy-
tvoření idolů postupně záměrně odlid-
šťováni a povyšováni na piedestaly doko-
nalých nadlidí, bytostí bez lidských
slabostí, chyb a neřestí. Jak je tento sta-
tut prostřednictvím médií a s použitím
různých podprahových a jiných manipu-
lačních technik vtloukán do našich hlav,
uměle ochraňován a posilován, dokud je
to udržitelé. A jak – ve chvíli, kdy se zdá,
že by modla mohla ztratit svou zář a vliv
na mozky zákazníků – jak jsou pak náhle
tito bývalí nadlidé svrženi z piedestalů
do bláta bulvárního tisku.
Ještě jednou zdůrazňuji: Tady vůbec
nejde o Tigera Woodse, jde o nás! Jde
o naši míru individuální svobody! Sou-
časný postmoderní svět je stále více
svázán takzvanou politickou korektnos-
tí, stále méně lidí je ochotno nezávisle
myslet a zejména nahlas vyjadřovat ná-
zory, které by mohly být nepohodlné
nebo prostě jen odlišné!
Velmi dobře si pamatuji, jak jsem před
časem způsobil na jedné „party“ pohor-
šení, když jsem řekl, že podle mého sou-
du se Tiger Woods na předešlém turnaji
choval jako nevychovaný spratek, proto-
že ve chvíli, když se mu přestalo dařit,
několikrát vztekle a nabubřele odhodil
hůl. Hosté té „party“ se na mne při kriti-
ce Woodse dívali hůře, než kdybych klel
v kostele…
Ale Tiger Woods přece nebyl žádný nad-
člověk ani neposkvrněný vzor morální
čistoty. Je to prostě normální člověk jako
každý z nás, pouze je obdařen velkým
talentem, silnou vůlí a několika dalšími
vlastnosti, které z něj dělají mimořád-
ného hráče golfu. Nic více to nebylo
ve chvíli, kdy byl neposkvrněnou a nedo-
tknutelnou modlou. A stejné to zůstalo
i nyní, kdy je zatracován.
Většina z vás ví, že se živím diplomacií.
Nedávno jsem byl na jedné recepci
a řeč se stočila k hudbě a někdo zmínil
jméno J. J. Cale a projevil zvědavost,
zda ten legendární bluesman ještě žije.
Opáčil jsem, že zajisté ještě žije a do-
konce hraje lépe než kdykoliv předtím.
A dodal jsem, že o něm vím, protože se
snažím hrát na kytaru jako on, jenomže
jsem k jeho kytarovému mistrovství asi
tak blízko jako ke hře Tigera Woodse
v golfu. A jeden z přítomných diploma-
tů se poplašeně rozhlédl a rychle za-
šeptal: „O Tigeru Woodsovi teď není
vhodné mluvit!“
Panebože, kam jsem se to dostali! Ještě
před rokem bylo politicky nekorektní
kritizovat i to, že Tiger Woods v afektu
zahodil hůl, a dnes je společensky neú-
nosné vůbec zmínit jeho jméno (?)! Kam
takhle dospějeme? O čem bude vůbec
ještě únosné mluvit příští rok?
Pro nezávisle myslícího člověka se pří-
pad Tigera Woodse – stejně jako všech-
ny jemu podobné – dělí do dvou odliš-
ných rovin:
1) Problém výroby idolů a „nadlidí“
v zájmu velkého byznysu
Jsem pravičák a liberálně smýšlející
člověk. Mám rád kapitalismus. To mi
ovšem nezabraňuje, abych viděl, jak
funguje proces „výroby“ idolů, nadlid-
ských bytostí, které jsou prostřednic-
tvím psychologicky promyšlených kam-
paní jakoby zbaveny všech lidských
slabostí a chyb. Posléze jsou idoly
navlečeny do určitých šatů, pijí určité
TÉMA MĚSÍCE
|
Tiger Woods
TIGER WOODS
A naše vlastní pokrytectví, které ohrožuje naši svobodu
Text: Ondřej Kašina, Lisabon
Nikdo duševně normální ve skutečnosti nepotřebuje
morální vzory. Morálka, etika, slušnost a posouzení, co
je správné a co není – to je a vždy zůstane pouze naším
vnitřním světem, naším individuelním rozhodnutím.