Page 53
WWW.CASOPISGOLF.CZ
kdy se z ostatních zemí nadnárodní
společnosti potřebovali přestěhovat
do klidnější destinace.
Právě od této chvíle se datuje ekono-
mický boom Dubaje. A šejkové z rodiny
Al Maktoum, která vládne emirátu již
více než 120 let, se netajili svými mega-
lomanskými plány. Největší a nejdražší
hotely světa, nejvyšší budovy, umělé
ostrovy ve tvaru palmy či mapy země-
koule… To byly vize, se kterými se Du-
baj prezentovala světu. Mrakodrapy zde
rostly jako na běžícím pásu. Hotel Burj
Al Arab byl svého času se 371 metry
tím nejvyšším na světě.
Ale i to bylo málo. Na samém konci
umělého ostrova The Palm postavili
hotel Atlantis, v němž za luxusní
apartmá – pochopitelně nejdražší
na svě tě – zaplatíte 650 tisíc korun
za noc! A Dubaj musela mít i nejvyšší
budovu světa – a tak se postavil mra-
kodrap Burj Dubai měřící úctyhodných
818 metrů, jehož rozpočet činil 4,1 mi-
liardy dolarů! Mrakodrap, který však do-
posud nebyl dostavěn a otevřen. Stejně
jako spousta dalších nedodělaných pro-
jektů. Byly to pouze rozmary pohádko-
vě bohatých šejků? Nebo reálný plán
„ráje na zemi“?
Přijíždím na hřiště, na kterém proběh-
lo finále letošní evropské PGA Tour –
Jumeirah Golf Estates. Je šest hodin
ráno a kolem dokola je stále ještě tma.
Vidím jen siluety domů a nad nimi se
tyčící mohutné konstrukce jeřábů.
Někdo spočítal, že těchto strojů je
v Dubaji snad nejvíc na světě.
Pomalu se rozednívá a mně se naskýtá
nečekaný, skoro šokující pohled – nedo-
stavěná klubovna, hrubé stavby budou-
cích domů, bambusové ploty skrývající
stavební stroje… A jako kontrast k tomu
vyšperkované hřiště, na kterém není
znát snad ani jedna chybička.
Design podle Grega Normana s nádher-
nou zelenou trávou a bílými písky, kte-
ré tak nápadně připomínají Augustu.
Jsem jako Alenka v říši divů – takhle
jsem si grandiózní závěr evropské sezo-
ny nepředstavoval. Z proklamovaných
čtyř hřišť ve zdejším resortu stojí jen to
jedno. A to ještě trochu zázrakem, pro-
tože ho otevírali jen několik dnů před
zahájením turnaje.
Elektrika je tu zajišťována agregáty,
sítě ještě nejsou rozvedené. A na
otázku, zdali někdy budou, se nikomu
moc odpovídat nechce. Po stranách
fervejí se linou řady domů, prázdných
a nedostavěných. Symbolizují krizi,
která zdejší region i přes ujišťování
šejků o opaku postihla. Tiskovým
střediskem letí vtipná poznámka –
někdejší „Do-buy“ se rázem změnilo
na „Do-bye“.
I šejkové, kteří si dokazovali nemožné,
museli začít „šetřit“. Zcela patrné to
bylo především ve chvíli, kdy se celková
dotace turnaje snížila o 25 procent. Ale
ke cti pořadatelů nutno podotknout, že
všechny ostatní služby fungovaly výteč-
ně. Nebyl tu ani náznak nějakých pro-
blémů či nedostatků, které by výrazněji
ovlivnily chod turnaje. Celkem pochopi-
telně si „dubajští“ dávali záležet – chtě-
li ukázat světu, že jejich hospodářský
zázrak nadále trvá.
Když před více než rokem vešla ve zná-
most nová koncepce evropské PGA Tour
s názvem „Race to Dubai“, byla s tím
většina golfových odborníků srozuměna.
Vždyť kdo jiný než zdejší šejkové by
mohli mít dostatek finančních prostřed-
ků na sponzorování European PGA Tour.
Zdálo se, že evropské golfové sérii začí-
nají zlaté časy.
Ale zdání občas klame a třpyt peněz
může zakrýt oči jen na chvilku. Turnaj
Dubai World Championship zřetelně
ukázal, že ekonomická krize dopadá
i na zdánlivě nedotknutelná místa.
Ustojí tento turnaj dopady těžké doby?
Jak to bude dál? Krčení ramen nad po-
kračováním grandiózního projektu
„ Race to Dubai“ je doprovázeno vý-
znamným mlčením. Jak to všechno bu-
de za rok? Kdo ví. Možná, že se příští
rok potkáme s novým konceptem, no-
vým názvem i novou soutěží. A může
se například jmenovat „Race to Shanghai“.
Takže příští rok v Číně… ehm, pardon…
v Dubaji nashledanou.
Elektrika je tu zajišťována agregáty, sítě ještě nejsou
rozvedené. A na otázku, zdali někdy budou, se
nikomu moc odpovídat nechce. Po stranách fervejí
se linou řady domů, prázdných a nedostavěných.
INZERCE
Fascinace Golfem