Page 50
48
|
GOLF
Taky se vám stává, že se někdy
dostanete do debaty o golfu
s lidmi, kteří naprosto nemají
představu o tom, jaké ve sku-
tečnosti je propadnou tomuto
sportu a být na něm závislý
tělem i duší? Určitě mi potvr-
díte, že tihle laičtí obdivova-
telé často říkají nesmysly jako
například: „No jo, vy hrajete
golf, to je uklidňující sport,
u toho člověk relaxuje a vyčis-
tí si hlavu!“
Má více než dvacetiletá praxe
fanatického golfisty a náruži-
vého pozorovatele ostatních
golfových fanatiků však hovoří
o něčem zcela jiném. Nejdéle
v polovině hřiště už je skuteč-
ný „zažraný“ golfista na pokra-
ji nervového zhroucení. Větši-
na „kol“ končí tak, že sice hráč
hole hned na místě nezahodí,
ještě se slušně rozloučí se spo-
luhráči a diskrétně odejde, ale
následující noc je neklidná
a často bezesná a její hlavní
náplní je analýza toho, jak je
to možné, že člověk, který vě-
noval té nevděčné hře tolik
cenného času, může hrát tak
špatně.
Stručně řečeno, opravdu zavilý
golfista se po většinu času cítí
jako méněcenné stvoření, soustav-
ně zaostávající za očekáváním
a nedosahující odpovídajících
výsledků. Jak se té noční můry
zbavit?
V rámci západní civilizace už
asi nedokážeme změnit základ-
ní mentální nastavení, kdy se
naše sebeúcta odvíjí pouze od
konečného výsledku naší čin-
nosti. Mnohokrát už jsem psal
o tom, že podstatně lépe jsou
na tom golfisté, kteří vnímají
svůj golfový život jako dlouho-
dobý proces a nedbají o mo-
mentální výsledek. Naopak hůř
jsou na tom hráči, kteří vidí
jenom čísla výsledků.
Jenomže – buďme k sobě
upřímní – kdo z nás skutečně
dokáže „nakopat“ dvacet ran
nad svůj hendikep a pak
s úsměvem konstatovat: „To
byl dnes užitečný den, udělal
jsem tak velké množství chyb,
že jsem se u toho hodně nau-
čil.“ Možná takoví golfisté sku-
tečně jsou, ale já je zatím ne-
potkal, i když tento mentální
přístup doporučuji.
Když už jsme tak fatálně
závislí na bezprostředním
výsledku naší hry, kde tedy
hledat úlevu, abychom se
pořád necítili jako zaostalí
nekňubové? Jednou z metod,
jak zlepšit svůj pocit a být
k sobě shovívavější, je sledo-
vat statistiky těch nejlepších.
Příklad: Tiger Woods podle
oficiální statistiky PGA Tour
hraje ze vzdálenosti mezi
27 a 18 metry míček v průměru
do vzdálenosti 270 centimetrů
od jamky.
Až budete mít někdy na hřišti čas,
odměřte si kružnici 270 centi-
metrů od jamky a uvidíte, že
povětšině dokážete rovněž do-
stat přihrávku z podobné dál-
ky do stejné kružnice. A ještě
jednou Tiger Woods: Když mi-
ne ránu na grín, zvládne „up
and down“ neboli krátkou
přihrávku a jeden pat v 64,6 %
případů. Hodně z nás se pohy-
buje někde okolo 50 %, což
zase není tak daleko od hvězd-
ného Tigera.
Vrcholní golfisté jsou taky je-
nom lidi a v mnoha ohledech
se jejich hra od té naší tolik ne-
liší. Takže buďme k sobě shoví-
vavější a užívejme si hru. Pokud
jsou ti nejlepší golfisté v něčem
opravdu podstatně lepší, pak je
to spíše oblast strategie, men-
tální kontroly a odolnosti – což
jim umožňuje vyhnout se těm
klasickým „mega-úletům“ ama-
térů, které ústí v triple-bogey
a více a v končeném výsledku
pohřbí celé skóre.
Nedávno jsem hrál dvoudenní
turnaj v Algarve. Zima se nevy-
hnula ani jihu Portugalsku,
a i když se teploty pohybovaly
okolo 15 °C, občasné chladné
přeháňky a vítr dávaly golfis-
tům pocítit závěr roku. Sho-
dou okolností se počasí zhorši-
lo vždy během druhé devítky,
a já jsem tak po dva dny hrál
podivný golf, připomínající
slavnou Stevensonovu knihu
Podivný případ Dr. Jekylla
a pana Hydea. Jako svědomitý
Dr. Jekyll jsem vždy s velkým
úsilím uhrál první devítku jen
proto, abych tu druhou brutál-
ně „zavraždil“ v duchu démo-
nického pana Hydea… Několik
trojpatů a ještě horších výsled-
ků… Jak je vůbec možné za-
hrát na první devítce jednu
nad a potom na druhé skoro
stejně patů jako celkový počet
ran na první devítce?
Po několika dnech jsem na to
přišel. V obou případech se
zhoršení počasí a nálady u mě
projevilo tím, že jsem prostě
přestal dodržovat nutné po-
stupy a rituály a z rozladění
jsem už neměl dost vůle řád-
ně se na každý pat připravit.
Ondřej Kašina,
Lisabon
DRIVING
|
Zamyšlení, reflexe
Vrcholní
golfisté jsou
taky jenom lidi
a v mnoha
ohledech se
jejich hra od té
naší tolik neliší.
Takže buďme
k sobě
shovívavější
a užívejme si
hru.
CHCETE ZVÝŠIT SEBEDŮVĚRU?
ČTĚTE STATISTIKY!
JAK SE VYHNOUT
TROJ- (A VÍCE) PATŮM
ČIPY