Page 15
WWW.CASOPISGOLF.CZ
13
Justin tak vylepšil své maximum z úvod-
ního majoru sezony, přesto nebyl zcela
spokojený. „Jsou dva způsoby, jak se na
to dívat,“ načal. Ten první? „Zahrál jsem
14 ran pod par.“ To mu dodalo sebedů-
věru. Ví, že se s nástrahami Augusty do-
káže popasovat. Ale je tady ještě druhý
úhel pohledu: „Cítil jsem, že tam bylo
několik okamžiků, které jsem mohl za-
hrát lépe. Budu se z toho muset poučit
a přemýšlet o tom.“
Na Masters však našel ještě jedno po-
zitivum – rapidní zlepšení. Letošní rok
totiž nezačal dobře, ve třech ze šesti
turnajů neprošel cutem. Jeho dosavad-
ním maximem bylo 37. místo z Hous-
ton Open, po kterém po dlouhých mě-
sících vypadl z elitní desítky světového
žebříčku. Pokud si ale někdo myslel, že
je z formy, turnaj v Augustě mu jeho
domněnku vyvrátil.
„Skvělý impuls,“ hodnotil nejlepší Evropan
letošního Masters. A už se zase dívá do-
předu: „Když se ohlédnete za loňskou se-
zonou Roryho McIlroye, bylo to o tom, jak
hrál v létě. Snažil jsem se proto držet a ří-
kal jsem si, že rok je dlouhý. Jsem velmi
rád, že se to otočilo právě na prvním ma-
joru sezony.“
Z JIŽNÍ AFRIKY DO ANGLIE
Ale vraťme se na začátek. Možná vás to
překvapí, ale Justin Peter Rose nepochází
z Anglie, kterou reprezentuje, nýbrž z Ji-
hoafrické republiky, konkrétně z Joha-
nesburgu. Narodil se anglickým rodičům
a když mu bylo pět let, přestěhoval se
s nimi zpátky domů – do Anglie.
Ve stejném období začal podnikat první
golfové krůčky, které jsou spojeny s Tylney
Park Golf Clubem nedaleko jeho tehdej-
šího bydliště v Hooku. Pak už jeho kariéra
nabrala rychlý spád. V jedenácti letech
poprvé pokořil hranici 70 ran, ve čtrnácti
dosáhl hendikepu +3 a o tři roky později
bojoval ve Walker Cupu.
ŽIVOTNÍ RÁNA
Historií jsme se posunuli do roku 1998.
Konkrétně k Open Championship, do je-
hož historie se teenager Rose zapsal vý-
razným písmem. Nevyhrál, přesto byl
oslavován. Zatímco letos na Masters na
poslední jamce zaváhal, před sedmnácti
lety na domácí půdě vystřihl jeden z nej-
lepších úderů v kariéře.
V té době ještě téměř neznámý Angličan
útočil na životní výsledek, na osmnácté
jamce ale uvízl v rafu a k vytouženému
cíli mu chybělo asi 45 metrů. Pro sedm-
náctiletého Rose žádný problém! Zahrál
birdie, skončil na děleném čtvrtém místě
a byl suverénně nejlepším amatérem.
Další den přešel mezi profesionály…
SKROMNÝ KLUK
Jenže na začátku profesionální kariéry
vše nešlo tak jako závěrečný úder na
Open. Rose se na vrcholové úrovni trá-
pil a dlouho nemohl prorazit. Možná
ho svazoval tlak, byl v tom i kus ner-
vozity, občas chyběl jen kousek štěstí.
Na první prolomení cutu musel čekat
dlouhých 21 turnajů! Pro hráče, který
mezi amatéry vyhrál vše, co mohl, to
byly těžké časy.
Zjistil, že vše nepůjde jako po másle, ale
že bude třeba pořádně zabrat a obrnit
se trpělivostí. Ta však růže přináší, a tak
nadaný mladík začal pomalými krůčky
sklízet první profesionální úspěchy. Po-
mohla mu i jeho povaha. Když se Roseovi
nedařilo, nemlátil na hřišti holemi, stále
zůstával skromný. „Rodiče ho tak vycho-
vali. Má to v hlavě srovnané. Není nic, co
by ho mohlo změnit,“ tvrdí hráčův kedík
Mark Fulcher.
NEJLEPŠÍ EVROPAN
První kartu na PGA European Tour si za-
jistil v roce 1999. Hned v úvodní sezoně
o ni ale přišel a musel zpět do kvalifi kační
školy. Zlom nastal v roce 2001 – shodou
okolností v rodné Jihoafrické republice.
Nejprve dělil druhé místo na Alfred Dun-
hill Championship a o týden později stejný
výsledek zopakoval na Mercedes-Benz
South African Open.
Další progres přišel v následující sezoně.
A vše opět odstartoval na „domácí“ jiho-
africké půdě. Na Alfred Dunhill Champion-
ship tentokrát už nenašel přemožitele
a připsal si první profesionální vítězství.
V únoru zvítězil na Nashua Masters ze
Sunshine Tour, v květnu ovládl Crowns
Tournament z Japan Golf Tour a v červnu
přidal další triumf na Victor Chandler Bri-
tish Masters, kde o jednu ránu porazil kra-
jana Iana Poultera.
Říká se, že s jídlem roste chuť. Ne, že by
snad Evropa byla Roseovi malá, on ale
zatoužil po PGA Tour. Přechod do no-
vého prostředí však zapříčinil, že na tur-
najový vavřín čekal dlouhé čtyři roky. Vše
prolomil v roce 2006 na Australian Mas-
ters a do světa vyhlásil zprávu, že je zpět
v plné formě.
V další sezoně zvládl dramatickou roze-
hrávku na Volvo Masters a stal se vítězem
Order of Merit European Tour. V té době
byl poprvé v kariéře nejlépe postaveným
Evropanem ve světovém žebříčku.
ÚSPĚCH ZA ATLANTIKEM
V roce 2010 přišel další významný milník
Justinovy kariéry. Anglický golfi sta, který
je ambasadorem STRI‘s Golf Environment
Awards, konečně prorazil i v USA. Zvítězil
na Memorial Tournament a po 162 tur-
najích slavil první titul z PGA Tour. „Pro
první vítězný turnaj si nemůžu přát lepší
místo,“ radoval se. „Pokud nevyhrajete
tady, tak nemáte pocit, že jste v golfu
dosáhli všeho, co jde,“ dodal o milion do-
larů bohatší golfi sta.
Pak si dal dva týdny oddych, ovšem
na greeny se vrátil v plné parádě a po
necelém měsíci přidal na PGA Tour vý-
hru s pořadovým číslem dvě. Tentokrát
ovládl AT&T National. Shodou okolností
se v Americe ten den slavil Den nezá-
vislosti. A po roce se na americké půdě
radoval znovu. V následující sezoně zví-
tězil ve třetím díle FedEx Cupu, na BMW
Championship, a vytvořil si šanci na
celkové vítězství. Tučný šek mu ale pro-
klouzl mezi prsty.
STRUČNÁ VIZITKA
JUSTIN PETER ROSE
Datum narození: 30. července 1980
Místo narození: Johannesburg, JAR
Bydliště: Orlando, USA; Londýn, Anglie
Pro od roku: 1998
Na EPGA Tour od roku: 1999
Na PGA Tour od roku: 2003
Počet výher: 17 (PGA – 6, EPGA – 7, Japan
Golf Tour – 1, Sunshine Tour – 2, PGA Tour of
Australasia 1, ostatní – 4)
Umístění na světovém žebříčku:
9. (k 20. 4. 2015)
Pořadí v hodnocení Race to Dubai:
3. (k 20. 4. 2015)
Pořadí v hodnocení FedEx Cupu:
82. (k 20. 4. 2015)
Týmové soutěže: World Cup (2002, 2003, 2007,
2011), Seve Trophy (2003, 2007), Ryder Cup (2008,
2012, 2014)